Historie

      Ještě než vzniklo křesťanství byl Vatikán neobydlenou oblastí, která byla považována za posvátnou nebo za minimálně za neobyvatelnou. Císař Caligula zde kolem roku 40 n.l. započal se stavbou cirku a slavný vatikánský obelisk sem byl dovezen z Heliopolisu. Na vrchu Vaticano byli za vlády císaře Nerona mučeni první křesťané a podle tradice tam zemřel, ukřižován hlavou dolů (později se obrácený kříž stal satanistickým symbolem), a byl pochován svatý Petr, nad jehož hrobem byla roku 320 n.l. postavena bazilika. Rozkvět církve nastal za římského císaře Konstantina Velikého, který povolil křesťanství jako nové náboženství. V 6. století byl zbudován vatikánský palác, který je od roku 1378 stálým sídlem papeže. V polovině 8. století se na základě tzv. Pipinovy donace ustanovil papežský stát, jehož je dnešní Vatikán dědicem. Ve 14. století byla zahájena velkolepá přestavba Vatikánu v duchu italské renesance. Mezi malíři a tvůrci fresek vynikli Fra Angelico, Raffael, Botticelli a Michelangelo, jenž zanechal své nesmrtelné dílo v chrámě sv. Petra a Sixtinské kapli. Dalšími významnými stavbami, na kterých se „podepsali“ renesanční umělci jsou  Belvedere spojený s papežským palácem dvěma galeriemi a Apoštolská knihovna, obsahující půl milionu svazků a vzácných dokumentů.

     Roku 1929 byl uzavřen tzv. konkordát, tj. soubor lateránských smluv, podle nichž byl v rámci Říma ustaven městský stát Vatikán v jeho dnešních hranicích. Vatikán má všechny náležitosti státu, tj. banku a rozhlas, peníze a známky, vlastní vojsko a jelikož je sídlem Svatého stolce – nejvyšší autority katolické církve, tak představuje významnou politickou a duchovní sílu, která sjednocuje 700 milionů katolíků.

Foto: Wikipedia.org

zpět