Vodácké expedice

Jak připravit expedici?

Publikováno: 26.3.2008

Když jsem byl malý kluk, vždy jsem si představoval expedici jako skupinu mnoha lidí, která se skládá z hlavního týmu,ten má za úkol cíl expedice uskutečnit a druhé skupiny- nosičů, lékaře a technického týmu. Postupem času jsem pochopil, že expedicí nemusí být jen náročný projekt zdolání obtížných a nedostupných úseků řek nebo nejvyšších vrcholů světových hor.

Expedicí můžeme nazvat i výpravu skupin, sdružení nebo oddílů do známých lokalit celého světa. Důvod, proč tomu tak je? Protože na každou výpravu je důležité se připravit a naplánovat ji tak, abychom eliminovali případná nebezpečí, která v dané lokalitě mohou nastat. Příprava z tepla domova největší měrou rozhoduje o úspěchu expedice a minimalizuje problémy.

Taková příprava může trvat i několik měsíců, někdy i let, to vše závisí na náplni a náročnosti výpravy. Prvním krokem je počáteční pořízení informací. Cesty, jak se k informacím dostat, mohou být různé - telefonáty, mapy, průvodce a stále více v posledních letech samozřejmě internet. Přesto jsou místa, o kterých se informace shánějí velmi obtížně, nebo je dokonce neseženete vůbec. To je pak výzva. Pokud jedete do exotických zemí, kde se běžně budete setkávat s výskytem chorob, jako je spavá nemoc, žlutá zimnice a spousta dalších tropických nemocí, je nutné očkování. I tato prvotní sumarizace informací stojí určité úsilí a samozřejmě i finanční náklady. Tedy náklady, které patří do rozpočtu expedice a se kterými pak počítáme při shánění sponzorů a výpočtu celkových nákladů. I když se to nezdá, tato část může spolehlivě spolknout i čtvrtinu celkových nákladů. Pokud máte co nabídnout, můžete pokrýt náklady na expedici ze sponzorských darů. Ovšem pro sponzory je potřeba podklady pro akci správně a pečlivě připravit. Nikdo neinvestuje do něčeho, co neví, co mu přinese. Testy výrobků, reklama v místě působení expedice, následná reklama při zpracování výsledků akce, to vše přináší prospěch oběma stranám.

Za nejdůležitější bod celé přípravy akce považuji výběr lidí do skupiny, se kterou strávíte mnoho času a mnohdy se dostanete do situací, ve kterých jste zatím nikdy nebyli. Týden vydržíte téměř s kýmkoliv. Po delší době si skoro všichni začnou lézt na nervy a to nemusí dělat dobrotu. Již od začátku je dobré rozdělit přípravu akce mezi všechny účastněné, ale pokud chcete tuto akci připravit sami, tak určitě pro všechny udejte přesná pravidla. Říká se sice, že pořádek je pro blbce a inteligent zvládne i chaos, ale pak se Vám může stát, že budete za blbce Vy, nehledě na další problémy, které to přináší následně.

Pokud cestujete do méně známých oblastí, určitě se vám stane, že neseženete vhodné mapy, o průvodcích ani nemluvě. Můžete zkusit specializované prodejny u nás i v zahraničí.  Někdy jsou velmi dobrým zdrojem také samotné zastupitelské úřady, které vám většinou tyto informace poskytnou bezplatně i elektronickou cestou. Pokud toto vše zklame, na internetu vždy alespoň něco málo najdete, jen je důležité po prvním nezdaru od obrazovky neodcházet. O systémech internetového vyhledávání by se toho dalo napsat mnoho. V dnešní době je mnoho cestovatelů, kteří oblast, kam se chystáte, již navštívili a většina z nich má svoje web stránky. Zatím jsem nepotkal nikoho, kdo by se o tyto informace nechtěl podělit. Nakonec na internetu najdete i podklady a informace o tom, kde lze určité mapy získat. Ale pozor, – jsou země, kde už jen požadavek ohledně mapy vás může dostat do podezření, že jste špión. Protože nač je přece normálnímu člověku mapa! Podrobné mapy států či oblastí je možné zakoupit přímo v zemi, do které cestujete. Turistický ruch je rozšířen po celém světě a sehnat tak mapu ve velkých městech není problém. Problémem je jejich kvalita. Pokud chcete být opravdu připraveni a podrobnou mapu chcete mít už před odjezdem a nemůžete jí sehnat, zbývá jen jediná možnost, obrátit se na zastupitelský úřad či obchodní misi příslušného státu. Ale pozor! Můžou vás vyzpovídat na co ji potřebujete, co tam budete dělat a nakonec jí ani nemusíte dostat. Jednou z lepších možností je pokusit se získat mapy přímo v zemi, kterou jste právě navštívili. V hlavních městech bývají zeměpisné ústavy či instituty, geodetické kanceláře a další úřady, kde je někdy možné získat kvalitní mapy – ovšem za přiměřenou cenu.

 Teď by už člověk řekl, že má skoro vše, ale není tomu tak. Již při plánování akce je nutné myslet na její zdárný průběh a hlavně na úspěšný návrat. Mimo vlastní organizační záležitosti je to i nezbytnost, mít jednoho člověka, který dobře ovládá první pomoc. Ale opravdu ovládá, protože většina z nás si myslí, že „ovládá“, pokud by však došlo na lámání chleba… Samozřejmě je lepší, pokud se výpravy účastní lékař, případně jiný odborný zdravotní personál.

V jakém čase vyrazit?

Pokud se jedná o expedice vodáckou, tedy sjíždění řek, je důležité zjistit si, jaké jsou v dané oblasti klimatické podmínky a zda se dá zjistit vodní stav na řekách, které chcete splout. V Evropě a v oblastech naší zeměpisné šířky to většinou závisí na deštích, tání sněhu, tání ledovce a letního sucha. Proto se dá stav vody celkem dobře odhadnout. Kdežto v tropických oblastech, kde je období sucha, bývají řeky většinou, až na velké toky, bez vody, a v období dešťů mohou mít řeky naopak až povodňové stavy. Pozor, v těchto oblastech se hladina řek může měnit každou minutou. Obecně je možné vhodný čas vytipovat, ale výjimek existuje mnoho. Obecně známé klimatické poměry související s monzuny či pasáty usnadní výběr období. Ale opět tu může nastat problém. Dejme tomu, že oblast je vybrána ve správném období a voda v řekách dostatečná, nikoliv povodňová. Máme tu nový problém – díky dešťům se k řece nedá dostat, protože cestu vzala voda. V období dešťů, kdy je vody dost, naopak mohou deště zničit přístupy k řece, deště mohou uvolnit svahy hory, které se sesunou do říčního koryta a řeku, kterou jsme před rokem podrobně prozkoumali, mohou naprosto změnit. Existují dokonce státy, kde se v období dešťů nesmí 6 hodin po dešti vyjet na silnice, protože jsou mokré, bahnité a ničily by se. Tak se prostě v období dešťů nejezdí.

Co si zabalit?

Cestovní pas, samozřejmě, bez kterého vás nepustí přes hranice. Musí mít platnost minimálně o šest měsíců delší, než je datum odjezdu. Jako zálohu doporučuji si vzít kopii pasu (stránky s fotem a vízy), dále pak náhradní fotografie pro případné vystavení nového pasu. Nakonec originál pasu či letenky a jiné ceniny je možné deponovat na spolehlivém místě a s sebou vozit kopii. Pokud cestujete do země, která má s námi vízovou povinnost, je důležité si na zastupitelském úřadu zjistit, jak dlouho trvá vyřízení víz, aby se vám nestalo, že v den odletu budete bez víza a pasu. Také se ujistěte, pokud máte pas i s vízem v ruce, kdy platnost víza končí, prodloužení víza v dané zemi je většinou nemožné a nebo neuvěřitelně zdlouhavé a drahé.

Některé oblasti světa jsou od nás pozemní dopravou nedostupné a doprava po moři by zabrala převážnou část našeho času. Pak zbývá už jen letadlo, tedy zajištění letenky. V dnešní době je mnoho firem, které nabízejí levné letenky, nicméně je dobré si vybírat, protože ne všechny společnosti vám nabídnou dobré služby. Na letenkách se dá ušetřit i několik tisíc korun.

Problém můžete mít také s expedičním materiálem, respektive s jeho váhou a rozměry. Pokud s sebou chcete vzít lodě, ne každá společnost vám je do letadla vezme jako zavazadlo. Platit dopravné v další ceně letenky je drahé. Každý kilogram nadváhy stojí přibližně jedno procento z ceny letenky. Je to o komunikaci. Jednat s leteckými společnostmi raději déle dopředu, aby pak nedošlo k překvapení, že zůstanete na tranzitním letišti daleko od domova i  od svého cíle. V některých zemích po vás mohou vyžadovat dostatek peněz na dobu pobytu a uzavřenou zpáteční letenku. Také existují povinné výměny peněz na letištích a mnoho dalších „fajnovostí“, které při předběžném průzkumu informací většinou odhalíte.

Ne každou měnu u nás můžete koupit ve spořitelně.Vyměňte peníze, které na místě budete moci směnit. Dnes to jsou buď americké dolary nebo Euro. Ne vždy je vhodné použití cestovních šeků a karet.  Měňte jen v bankách a směnárnách, nestane se Vám, že byste dostali falešné peníze jako na černém trhu (odvážnému štěstí přeje). Na druhé straně jsou země, kde v bance nedostanete nic, případně v příšerném kurzu a naopak výměna se čile a oficiálně děje na ulici. Peníze a doklady vždy noste v obalu přiléhavě na těle schované pod tričkem, velmi tak snížíte riziko okradení. Je také dobré u sebe nosit jen malý obnos pro uspokojení lupičů, kteří proti vám použijí např. zbraň, ostatní peníze mějte raději někde schované. Nakonec jim jde vždy o peníze, vy je nezajímáte.

V exotických zemích se vyplatí mít s sebou drobné peníze na úplatky a drobné výdaje. Ve většině hlavních měst najdete bankomaty nebo banky, ve kterých lze použít kreditní karty. Nebývá to však nejlevnější, spíš to může fungovat jako pojistka. Před odjezdem si doma zanechte finanční rezervu, nebo se domluvte s někým, kdo by Vám mohl v případných potížích poslat potřebnou sumu peněz. Jsou dvě možnosti jak peníze poslat a to přes banku nebo přímo přes zastupitelský úřad.

Na cestě se Vám také může stát, že budete potřebovat přivolat pomoc. Jednou z možností je mobilní telefon s roamingem, pokud je v daném státě pokrytí nebo satelitní telefon, který ovšem není cenově všem dostupný. Ke komunikaci mezi členy výpravy je dobré používat vysílačky, ale pozor na levné modely, v terénu nemusí fungovat. Pokud se budete nacházet mimo civilizaci, je dobré použít naváděcí systém GPS, který je v dnešní době cenově dostupný.

Co nás na cestách může potkat?

Při letecké přepravě bývá výhodné sdružení váhy zavazadel pro skupinu. Dostatek kreativity zde může ušetřit hodně peněz. Někdy lze do skupiny přibrat i někoho, kdo je na letišti bez zavazadel. Příruční zavazadla většinou nejsou tak přísně kontrolována z hlediska váhy, ale co do obsahu může být kontrola velmi přísná. Určitě si do letadla neberte manikúru, nůž či ostré kovové předměty, protože Vám budou zabaveny. Některé společnosti je pošlou s Vámi letadlem, ale speciálně uložené mimo Váš dosah. Není dobré si s sebou vozit mnoho jídla, když už jídlo, tak jen základní potraviny nebo jídlo sušené. Do některých zemí se jídlo nesmí dovážet vůbec. Pokud nejste zvláště vybíraví, místní strava pro Vás může být dokonce i příjemným dobrodružstvím a zážitkem. Jen je důležité dbát na hygienická opatření, protože v rozvojových zemích je zdravotní riziko velké. Jak zní známé poučení: neoloupané a tepelně neupravené nikdy nejez. Největším problémem je voda, na mnoha místech světa je jí málo a je značně znečištěná. Máte jen pár možností jak vodu vyčistit, a to buď převařit (asi 20 min.) pokud není viditelně znečištěná, nebo použít chemické tablety a při mechanickém znečištění použít filtr. POZOR, i při mytí nádobí a čištění zubů se můžete něčím nakazit a proto používejte vyčištěnou vodu. Led je další zlobou, kterou lehce přehlédnete a jak víme, v ledu jsou mikrobi jen zakonzervováni, ne však nezahubeni.

Jakmile překročíte hranice nebo se ocitnete v letištní hale, budete překvapeni, že ne všechny informace o dané lokalitě se slučují s realitou. Pokud umíte improvizovat a máte  dostatek informací, bude to problém jen minimální. Větším problémem, pokud nejste v tzv. civilizovaném světě, bude dorozumívání. V případě, že ani jeden z vás neovládá místní řeč, je dobré se naučit aspoň základní fráze. I pár slov v řeči místních obyvatel vám může otevřít dveře do jejich světa, a o to raději Vám pomohou.

Text: Filip Jančar

foto: archiv expedice KOMORY-ALAKNANDA-MYSTERY OF NIL

zpět