Záchrana na vodě

Záchrana z podjezí
"Ale, máme tam u nás ve vsi takovej vysokej jez, každej rok se tam topí nějakej člověk. A soused, co má barák hned u jezu, je ochotnej když tak někoho vytáhnout, ale většinou nemá čím. Tak jsme slyšeli, že tohle je dobrý. Až se s tím naučí zacházet, tak to třeba k něčemu bude a leckterýmu vodákovi to může pomoct", zněla odpověď.
Považuji to za odpovědný přístup k problému. Zodpovědnější, než má leckterý vodák. Tenhle úředník státní správy je asi na svém místě. Nějak tak bych si státní úředníky představoval. Pomáhat těm, kteří si je platí. Bohužel mnoho těch nejvyšších na to má zřejmě jiný názor!
Ale zpátky k vodě a jejímu nebezpečí. Zejména jezům! Začíná opět vodácká sezona, nejen pro divočáky na Kamenicích a Jizerách, ale i na horní Lužnici, Ohři, Otavě, Chrudimce, Ostravici a prostě všude, kde vodákům je dobře, tedy na řekách. Vodáci budou přenášet jezy jako je Pilař, Radošov, Tuhnice, Citice, Frýdlant, Svídnice, Kaňov, Dráchov, Mrskoš a ty ostatní. Někteří však pojedou. Zlákaní nenápadností místa, neznalostí či vlastní odvahou podpořenou z nějakého důvodu… Pak nastává problém. Pokud nejsou kamarádi připraveni na jeho řešení, nemívá tento problém dobrého konce. Aby byli připraveni a byla alespoň nějaká šance, k tomu by mohly vést řádky následující:
Takový jez většinou poznáte. Pokud si nejste jisti, že je nebezpečný, pak JE NEBEZPEČNÝ! Prostě pokud hlodá nejistota, tak je lepší přenést. Většinou jsou to jezy kolmé (víceméně), nezávisí ani tak na výšce, ale na tvaru podjezí (jeho konstrukci) a samozřejmě průtoku v řece (ten se může měnit)! Prostě, jakmile voda pod jezem tiše mizí, tvoří bublinatý vývar, který dělá dojem, že voda teče pod jezem do kopce (a ona teče do kopce), je lépe takový jez vynechat.
Jenže ne vždycky se to povede. Možná náhodou, možná z jiného důvodu. A najednou je ve válci pod jezem loď, lidé, pádla …
Možností záchrany je několik. Závisí na vybavení okolí a jejich zkušenosti a trénovanosti. Pokud pro tonoucí pod takovým jezem někdo nerozvážně skočí s dobrým úmyslem zachránit, bude o jednoho tonoucího navíc. Samozřejmě závisí i na tonoucích. Snaží se udržet maximálně nad vodou, držet se lodě-pokud je vybavena vaky a udrží se na hladině, prostě dýchat co nejdéle a očekávat záchranu a spolupracovat. Problematiku svléknutí plovací vesty (má-li ji tonoucí vůbec v takovýchto případech na sobě) a podplavání válce nechme jen těm nejzkušenějším.
Pokud loď ve svém neštěstí měla štěstí a sjížděla blízko u břehu, je možné pokusit se provést záchranu házecím pytlíkem ze břehu. Známým postupem – upoutat pozornost (což u takto tonoucích může být problém) a hodit – pokud možno trefit se na poprvé! I pak je jednodušší (je-li to možné) vytáhnout tonoucího válcem ke břehu – bojovat s proudem vracející se vody bývá obtížné. Pokud není házečka, stojí za pokus uvázat na jakékoliv lano cokoliv plovoucího. Zkoušelo se to i s kanistrem, míčem v síťce či nafukovací matrací.
Pokud je to na hod daleko od břehu, nebo tonoucí nejsou schopni reagovat na malý předmět jako je házečka, stojí za pokus navázat na lano loď – opět bezvadně vybavenou proti potopení, nejlepší je asi nafukovací plavidlo a bez posádky je poslat válcem k tonoucím. Využíváme tak toho, že většina válců turbuluje od jednoho břehu ke druhému, či od středu ke břehům. Chce to jen trochu zkušenosti anebo to prostě zkusit. Velký plovoucí předmět, kterého se lze chytit a opět úžlabím válce přitáhnout ke břehu je výhodou. Takovýto předmět můžeme nechat naplavat k plovoucímu i shora, opět je potřebná komunikace s plovoucím.
Dalším způsobem může být (pokud válec či vývařiště není příliš dlouhé a v podjezí není hluboká voda) pokus dostat se k tonoucím odspodu. Břeh-lano-záchranář-záchranář – prostě jste jištěni lanem a snažíte se ve dvou dostat odspodu k plovoucímu. Totéž lze udělat v řetězci břeh-lano-loď-záchranář-loď, to znamená jištění na břehu lanem a dvě lodě spojené „živou spojkou“. Spojka může být také na lodi. Postup je zřejmý z obrázků. Tento způsob však vyžaduje nezbytnou trénovanost. Nesmí přejít vrchol válce tak, aby se všichni dostali do vývařiště.
Právě proto vyžaduje tento způsob zkušenosti a znalosti. Další možností je u upoutaný raft a záchrana s upoutáním a jištěním ze břehu – opět odspodu. Prostě loď se snaží s minimálním rizikem dosáhnout tonoucího zespodu a vytáhnout jej, či alespoň jej zachytit na lano a pak vytáhnout.
Všechny tyto způsoby jsou možné. Záchranu z vývařiště nebezpečného jezu je třeba vždy považovat za riskantní akci pro záchranáře. Zkušenost je potřebná a nutná. Ale opatrnost může být přednější. Někdy i méně zkušený hasič, kterého rychle přivoláte, může být lepším zachráncem s dlouhou tyčí s hákem, než naprosto nezkušený vodák s koníčkovací šňůrou.
Text: Vojta Jančar
foto: zaoral.cz
| Diskuze u článku |


















