Historie Spojených států III.

Francouzi v Novém světě

Za začátek francouzského osídlení v Severní Americe lze považovat založení Québecu v Port Royal v dnešním Novém Skotsku (Kanada). Francouzští dobrodruzi pokračovali v objevování země dále na jih od Velkých jezer, přičemž roku 1682 došli až k Mexickému zálivu a území nazvali na počest Ludvíka XIV. Louisianou, kterou začali od 18. století osidlovat.

Patrně nejvýznamnějším francouzským městem té doby v této oblasti Ameriky bylo New Orleans (1718). V porovnání s Brity nebyla francouzská kolonizace tak rozsáhlá, protože jednak nebyl dostatek lidí schopných se utkat s novým, nebezpečným a neznámým prostředím a také francouzská vláda nedovolovala francouzským protestantům přesídlení, protože se rozhodla, že Nová Francie zůstane římskokatolickou.

Mezi oběma říšemi měly však v nejbližších letech vypuknout koloniální války. Po tzv. slavné revoluci, která proběhla v Anglii na konci 17. století pod vedením Olivera Cromwella, se na anglický trůn dostal holandský Vilém III, který protestoval proti nárokům Ludvíka XIV. v Nizozemí a Svaté říši římské. Kolonie zasáhly, i když především marginálně, další velké konflikty, které se odehrávaly i ve Starém světě – válka o španělské dědictví (1701–1713), válka o rakouské dědictví (1740–1748) nebo sedmiletá válka (1754–1763).

V posledním řečeném konfliktu, který vypukl po tom, co Francouzi začali budovat pevnosti v blízkosti území, o které se měla rozšířit Virginie. Od tohoto úmyslu je měl odradit tehdy mladý důstojník George Washington, budoucí hrdina války za nezávislost a první prezident Spojených států, avšak spolu s indiánskými spojenci se střetl s Francouzi a byl nakonec nucen ustoupit. Důležité je, že během války se zrodila myšlenka vytvoření jakéhosi federálního orgánu zvaného Velká rada, jenž by dohlížel na obranu, vztahy s Indiány, na obchod a osidlování západního území a pro realizaci svých plánů by mohl vybírat daně. Za tímto plánem stál další budoucí velký státník – Benjamin Franklin. Ovšem britský sněm tento nápad zamítl.

Z počátku stála válečná štěstěna spíše na francouzské straně, ale britské námořnictvo se zasadilo o to, aby do Severní Ameriky přestali proudit francouzští vojáci a zásoby. To mělo rozhodující účinek, protože britské síly v Novém světě postupně začínaly kolem roku 1758 získávat navrch. Dobyly několik francouzských pevností a roku 1759 došlo k rozhodující bitvě u Québecu, která nakonec znamenala zmaření francouzských mocenských plánů v Americe. Konec sedmileté války byl završen mírem podepsaným v Paříži v roce 1763 – Británie získala všechny francouzské državy na východ od řeky Mississippi, Kanadu, východní i západní španělskou Floridu a další menší zisky.   

Text: Maxim Kucer

Foto: Wikipedia.org