Zajímavosti

Karibská krize II.

Publikováno: 21.11.2008

Píše se rok 1962 a začíná drama, jehož hlavními herci jsou sovětský vůdce Nikita Chruščov a prezident Spojených státu J.F. Kennedy. Svět se ocitá na pokraji první termonukleární války. Co vedlo k této hluboké krizi a jaký byl její průběh? Odpovědi na tyto otázky a mnohem více zjistíte v následujícím seriálu Karibská krize.

Rozdmýchávání konfliktu

   Už za Eisenhowerovy administrativy došlo k přerušení diplomatických styků a uvalení ekonomických sankcí. Chruščov při svém vzpomínání řekl, že osud Kuby a prestiž Sovětského svazu v této části světa mu dělaly velké starosti. A právě v raketách našel řešení pro odstrašení Ameriky od zasahování v Karibské oblasti.

     Během září začaly přicházet do centrály CIA znepokojivé zprávy o množství „podivných chasníků ve stejných košilích.“ Zprávy o vojenské přítomnosti Sovětů na Kubě se začaly šířit i mezi americkou veřejnost. Kennedy pod nátlakem senátorů varoval Moskvu před rozmístěním raket typu země-země na kubánském území. A Moskva toto obvinění následně dementovala s tím, že nemá v úmyslu rozmisťovat své rakety mimo území SSSR. Navíc bylo USA zprostředkováno ujištění, že Sovětský svaz nehodlá za žádných okolností umístit své rakety na Kubu. K tomu se 18. října setkal sovětský ministr zahraničí Andrej Gromyko s prezidentem Kennedym, kterému řekl, že pomoc SSSR Kubě spočívá pouze v modernizaci zemědělství, a co se týče vojenských otázek, dodal Kubě pouze malé množství obranných zbraní. Kennedy si pak před Deanem Ruskem (ministr zahraničí USA) na Gromykovu adresu ulevil: „Ten prolhaný parchant!“

    Gromyko schůzku v Bílém domě pochopil zcela opačně. Chruščova informoval, o tom, že USA neuvažují o ozbrojené akci proti kubánské revoluci, že se orientují spíše na zneužití hospodářských problémů Castrovy vlády. A ještě zmínil, že rozhovor ve Washingtonu proběhl v normálním ovzduší a vládne tam klid.

Text: Maxim Kucer

Foto: Wikipedia.org