Zajímavosti

Obchodní dům GUM

Publikováno: 3.12.2008

Největší obchodní dům v Rusku – GUM – se nachází 242 metrů od Rudého Náměstí a ke konci 19. století ho založil architekt Alexander Pomerancev a inženýr Vladimir Shukhov. Budova samotná je kombinací klasické středověké ruské architektury a moderní skleněno-ocelové střechy.

Asi 400 000 lidí ze všech koutů Ruska prochází denně státním obchodním domem GUM (zkratka pro Gosudarstvennyj universalnyj magazin) na Rudém náměstí v Moskvě. V tomto největších obchodním domě v Rusku je prodejní plocha o rozsahu 47 000 m² v 1000 místnostech se 150 odděleními, nabízejícími široký sortiment zboží, od potravin přes textil až k spotřební elektronice. Rozsáhlý komplex se skládá ze tří paralelně vedle sebe položených asi 250 m dlouhých tříposchoďových pasážových prostor, spojených třemi dvouposchoďovými příčnými spojovacími trakty. Jednotlivá poschodí a prodejní plochy jsou propojeny galeriemi, visutými můstky a velkými schodišti. Oblouky, arkády a římsky člení plochu stěn interiérů. Střechu pasáží tvoří poloviční valené klenby ze skla, nad prostřední skleněnou střechou se zvedá kopule. Na každé ze čtyř stran je po třech vchodech. Původní hlavní vchod z Rudého náměstí se nachází proti Leninovu mauzoleu.

Hlavní průčelí směrem na Rudé náměstí působí reprezentativně svým mramorovým obložením, ostatní fasády jsou bíle omítnuty. Obchodní dům stojí na území už po staletí vyhrazeném obchodu. Rudé náměstí a čtvrť za ním naproti Kremlu byly od 15. století střediskem obchodu a místem konání trhů. Stály tu prodejní stánky, sklady a kupecké dvory. Od roku 1786 vznikala postupně řada krámků podél kremelské zdi a naproti ní. Postupně se jejich počet nekontrolovatelně zvyšoval, takže zabíraly stále více místa. Na náměstí, které však nebylo jen tržištěm (mimo jiné tu na vyvýšeném místě, odkud car a duchovenstvo přednášeli své projevy k lidu, vzniklo popraviště), se krámky začaly kupit zcela chaoticky, takže roku 1679 car vydal zvláštní nařízení, podle něhož musely všechny krámky z náměstí zmizet. Po požáru Moskvy v roce 1812 byly místo těchto řad krámků postaveny nové, tzv.

Horní krámy, a to právě na místě dnešního obchodního domu GUM. Ty časem zchátraly, a proto vznikl v šedesátých letech minulého století plán na celkovou přestavbu obchodní čtvrti, který měl zároveň vyřešit architektonické uzavření Rudého náměstí z této strany; ostatní strany byly vymezeny Kremlem, chrámem Vysiluje Blaženého a Historickým muzeem. V r. 1888 byla vypsána soutěž na novou stavbu Horních krámů, vítězem se stal Alexandr Nikanorovič Pomerancev. Nahradil nepřehlednou spleť krámků a skladů jedinou budovou ve stylu obrovského bazaru, města ve městě; starý systém uliček je inspiroval k návrhu komplexu pasáží s podélnými a příčnými chodbami, galeriemi a můstky. Pomerancevova nová obchodní budova se stala největším komplexem pasáží postaveným v 19. století. Pasáže tvořící průchody mezi dvěma ulicemi a spojené pod jednou střechou tu sloužily k zpřístupnění uzavřené budovy, kterou si moskevští obchodníci vybudovali jako památník. Budova byla vystavěna v tzv. ruském slohu a architekt se ji snažil co nejvíc sladit s reprezentačními stavbami obklopujícími náměstí. Od poloviny 19. století vznikaly v četných velkoměstech Evropy první obchodní domy. Byly  bohatě zdobeny visutými schodišti a ornamenty, aby přilákaly bohaté zákazníky. Podobaly se palácům a dokumentovaly moc obchodu a peněz. Nový obchodní dům v Moskvě byl slavnostně otevřen v r. 1893. Pronájem obchodní plochy byl však tak drahý (stavba stála 5 miliónů rublů), že mnozí dřívější majitelé obchůdků nemohli využít nabídky nového obchodního domu. Až do Říjnové revoluce tu sídlilo 200 soukromých firem. V roce 1921 dostal obchodní dům dnešní název. Ve 30. letech minulého století byl uzavřen a za války sloužil jako lazaret; po Stalinově smrti r. 1953 byl důkladně renovován a od té doby znovu slouží svému původnímu účelu.

Text: J. Štantejský a Monumente der Welt

Foto: Google