Ropa v Mexickém zálivu – velké sousto pro přírodu
Šéf British Petrol Tony Hayward si vzal krátce před tím, než novináři začali spekulovat o jeho rezignaci, dovolenou. Relax si podle vlastních slov zasloužil. Den volna prý neměl nejméně dva měsíce – přesně od té doby, co po havárii ropného vrtu začaly do Mexického zálivu proudit miliony litrů ropy denně. Přesně od té doby, co Amerika začala zažívat hotové peklo, jež prezident USA Barack Obama označil jako druhé 11. září.
Ropná společnost British Petrol najala tisíce lidí, aby na plážích, které záliv obklopují, zlikvidovali alespoň to, co je viditelné. Záběry, které však ukazují to, co se děje na mořském dně, petrochechemická společnost zveřejnila až několik týdnů po katastrofě.
Obyvatelé Lousiany mají strach o své výdělky. Odlivu turistů se také bojí lidé na řece Mississippi, v Alabamě a na Floridě. Všechny postižené ropnou katastrofou by měla britská společnost finančně odškodnit. BP by na to měly stačit desítky miliard dolarů, s těmito výdaji se firma za pár let vyrovná. Kdo ale odškodní nenávratně poškozené vodní a pobřežní ekosystémy? To je otázka, která zůstává stále nezodpovězena. I přesto se ale spolu s expertkou na přírodní vědy Irinou Kalininovou, která se podobnou událostí zabývala na Ukrajině, alespoň pokusíme odhadnout, co všechno se pod pojmem „ropná havárie“ skrývá.
„Ropa přechází do nejrůznějších migračních forem – je viditelná v podobě ropných skvrn, vyskytuje se v emulzích jako ropa ve vodě nebo voda v ropě, bývá rozpouštěna a absorbována ve vodních suspenzích a sedimentech dna a akumulována živými organismy,“ vysvětluje Kalininová. Nebezpečné jsou podle expertů všechny výše pojmenované formy.
„Vědci za pomoci batyskafu vypozorovali 16 kilometrů dlouhou a 90 metrů silnou skvrnu plující pod hladinou. Leží v hloubce 1300 metrů. Nikdo dosud neví, zda je jediná, nebo zda se kromě této skvrny ve vodách zálivu nevyskytují ještě další,“ říká odbornice Kalininová.
Podle vypracovaných modelů by kromě amerických břehů mohl být ropnou havárií v Mexickém zálivu ohrožen i starý kontinent. „Těch modelů je šest a výpočty každého z nich poukazují na to, že ropa má migrovat za hranice Mexickeho zálivu. Teoreticky by pak mohla být zachycena Golfským proudem a doputovat až do Evropy,“ objasňuje vědecké expertizy Kalininová.
Takový scénář je tedy podle vědců pravděpodobný. Ani jeden z vypočtených modelů ale neříká, kdy by se tak mělo stát. „Všechno záleží na konkrétních hydrologických a meteorologických podmínkách akvatorie (pozn. red. vodní plochy) a celkově i regionu. Když to ale porovnáme s obyčejnou předpovědí počasí, zřejmě si domyslíme, že prognóza v tomto případě bude spíš fungovat jako post factum,“ říká Irina Kalininová, expertka na přírodní vědy.
Komando lidí najaté firmou BP pečlivě zahalených do igelitových obleků, dělá, co může, aby pobřeží zbavilo ropy, která tam uvízla. Vyčistit bažinaté a zarostlé vegetace je ale podle Kalininové prakticky nemožné: „Kompenzační přírodní mechanismy nemůžou samostatně zvládnout danou intenzitu antropogenního znečištění. Vymřením jsou ohroženy méně rezistentní a málopočetné živočišné a rostlinné druhy.“
Přímo ohroženi jsou pak mořští ptáci, kteří mají v močálech – teď plných ropy – svá hnízdiště. „Důsledky katastrofy takového měřítka se bohužel mohou projevovat celá desetiletí,“ uzavírá téma expertka na přírodní vědy Irina Kalininová.
Text: Klára Svobodová
Diskuze u článku (1) |
Vložit nový příspěvek
- můžem něco dělat?Miška 19.7.2010, 22:48Na jednu strabu - asi bychom všichni, nejen Američané, ale i Evropané, potřebovali potřebovali od přírody pořádný políček. Abychom se zyčali chovat OPRAVDU EKOLOGICKY. Dokud budeme zbytečně plýtvat, těžba ropy podle modelu v Mexickém zálivu, se prostě vyplatí. Jeto na nás všech, lidi