lokace:
Česká republika
Partneři:
Zajímavosti
Vesmírná observatoř La Silla
Z observatoře La Silla by mohlo být spatřeno i světlo svíčky rozsvícené na Měsíci. Dokonce i při třikrát větší vzdálenosti - jednom miliónu kilometrů – by onen plamínek byl ještě viditelný. Co dokáží oči této superobservatoře v Chile, je pro lidský rozum už sotva pochopitelné. Pro vědce, kteří se stáhli až na konec světa, aby zde řešili záhady vesmíru, jsou denním chlebem hlavně velká čísla. Ve výšce 2400 metrů nad moře, v bezútěšné krasové krajině chilských And, jsou po sousedních náhorních plošinách rozsety bílé kupole Evropské observatoře Jih (ESO). Astronomické výzkumné společenství, na němž se podílejí Rakousko, Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a Chile, vybralo toto území pro zřízení dosud nejmodernější hvězdárny světa.
Zde mohou být za ideálních podmínek shromažďovány údaje o jižní hvězdné obloze. Dvě stě dnů v roce je La Silla bez mraků. Bezprašný suchý vzduch zaručuje vynikající viditelnost a osamělá poloha – přímořské město La Serena je vzdáleno dvě hodiny jízdy autem – je zárukou toho, že práce vysoce citlivých teleskopů nebude rušena rozptýlenými paprsky městského osvětlení nebo automobilovými reflektory. Tým, ve kterém pracuje více jak sto vysoce kvalifikovaných vědců a techniků ze všech koutů světa, žije a pracuje v tomto klášteře astronomie. Bez ohledu na rytmus střídání dne a noci jsou zde muži zaměstnáni 16 hodin denně u složitých zařízení osmnácti (z nichž 9 bylo postaveno Evropskou jižní observatoří ESO) teleskopů. Pracovní atmosféra je prodchnuta soustředěním a vědeckým nadšením. Pro soukromé zájmy – s výjimkou astronomie – nebo pro rodinu tu není místo. V noci zde panuje čilý ruch, otvírají se kupole bílých obřích hřibů, teleskopy řízené počítači míří na oblohu. Během několika hodin nashromáždí snímky a data pro vědeckou práci u psacího stolu, trvající často celé měsíce.
Přes den se tým mechaniků zabývá údržbou teleskopů a elektronických aparatur a jejich přípravou pro evropské astronomy, kteří mají to štěstí, že zde mohou pohostinsky uskutečňovat své vědecké záměry. Čekatelský seznam se jmény vědců, kteří chtějí alespoň po několik nocí využít možnosti observatoře, je dlouhý. Ideální pozorovací podmínky tohoto místa i „velké zrcadlo“ mění pro astronomy celé Evropy dalekou cestu do Jižní Ameriky v pouť za vědou. Velký zrcadlový teleskop s průměrem 3,6 m je jeden z největších na světě. Celý váží 500 tun a dosahuje výšky šestipatrového domu. Sto dvacet motorů se dokáže postarat o to, aby se tento kolos pohyboval s přesností několika tisícin milimetru. Ať je tento zrcadlový zrcadlový teleskop jakkoli mohutný, je malý ve srovnání s obřím teleskopem (Very large telescope - VLT), jenž ESO postavila zde v Andách na hoře Cerro Padával (vysoké 2664m). VLT se skládá ze čtyř zrcadel v úhrnném průměru 8,2 m, která nejsou složena z jednotlivých segmentů, nýbrž jsou odlita v celku. Čtyři stejné teleskopy tedy pracují společně, přičemž dosahují světelnosti šestnáctimetrového zrcadla o celkové ploše 200 m2.
Dnes se vědci pomocí tohoto teleskopu snaží dohlédnout nejméně deset miliard světelných let hluboko do vesmíru, aby tak prozkoumali objekty, jenž existovaly už před vznikem našeho planetárního systému. A ten je starý 4,6 miliardy let.
Text: J. Štantejský a Monumente der Welt
Foto: Google a Google Earth
| Diskuze u článku |
