Víte, že? Největší fotbalové stadióny světa

Fotbal má mnoho podob a ne nadarmo je po právu světovým sportem číslo jedna a tak ho nemůžeme opomenout ani v našem seriálu světových NEJ. A i když se dá fotbal hrát prakticky kdekoliv, existují místa, a to doslova posvátná, kde se tato hra stává něčím nadpozemským.
V dnešním díle navštívíme dva z největších světových stadionů, kterými jsou brazilský Estádio Jornalista Mário Filho, známější jako stadión Maracaná a londýnský Wembley, který je největším fotbalovým svatostánkem se zatažitelnou střechou. 

Kopaná v podání Brazílie je jakýsi symbol kreativity, fotbalové nápaditosti, drzosti a elegance, který však v posledních letech zažívá nepatrný ústup do pozadí před evropským stylem, který je o poznání tvrdší a zároveň účelnější. S uměním „kanárků“ na konci 20.století lze srovnávat jen máloco. Zlatá éra brazilského fotbalu je však ještě starší a datuje se k létům, kdy poprvé kouzelník Pelé vyběhl na trávník Estádio do Maracanã v Rio de Janeiro. Tento impozantní stadion byl otevřen v červnu roku 1950 ku příležitosti pořádání mistrovství světa ve fotbale, které tehdy hostila právě Brazílie. Tehdejší návštěva finálového zápasu domácích miláčků v zelenomodrých dresech proti Uruguay čítala až neskutečných 200 000 diváků, přičemž kapacita stadiónu je v současnosti udávána mezi 95-130 000 fanoušky, což již odpovídá mezinárodním bezpečnostním regulím Fifa. Toto neskutečné číslo je dodnes jen těžko překonatelným diváckým rekordem. Stadión se stal svědkem mnoha fotbalových bitev a to nejen domácích mužstev.

K vrcholům jeho slávy patří okamžik, kdy zde v roce 1969 Pelé vsítil svůj 1 000 gól. Největší zármutek zde naopak panoval opět během památného finále s Uruguay, který skončil prohrou domácích 1:2. Po konečném hvizdu byl z ochozů slyšet jen pláč, křik a pískání... brazilský sen skončil tou nejkrutější možnou cestou. Soška bohyně Niké tehdy padla do rukou rivalů, Brazílie vyhlásila státní smutek. Dva fanoušci na místě dokonce spáchali sebevraždu a dva podlehli infarktu…
Stadión se stal národním symbolem, stejně jako žhavá samba, karneval a vše, co souvisí s fotbalem. Maracaná je dodnes znám především jako místo lítých bitev mezi místními celky Flamengo a Fluminense, které vychovaly nespočet hvězd světového formátu.
Od konce 70.let byl stadión také kulturním stánkem, jehož ochozy dokázaly vyprodat takové formace, jako Rolling Stones, Carlos Santana, Kiss, Guns N' Roses, ex beatl Paul McCartney, Frank Sinatra a mnoho dalších. Kázal zde i svatý otec, papež Jan Pavel II.
V současnosti probíhá na stadiónu rozsáhlá rekonstrukce, jelikož se tento monument stane hlavním dějištěm fotbalového mistrovství světa 2014, které hostí právě Brazílie. Pro fotbalové nadšence uvádíme, že rozměr hrací plochy činí 110 x 75 m (stadiony většiny českých prvoligových klubů jsou o rozměru 105 × 68 m)

New Wembley

Druhým pozoruhodným stadiónem je londýnské Wembley, jehož nová podoba spatřila světlo světa relativně nedávno - v březnu roku 2007. Původní slavný stadión zde stál více jak 80 let.

Od roku 1923 se zde konalo nespočet slavných zápasů, stejně tak i koncertů, jimž dodnes dominuje působivé show Live at Wembley skupiny Queen, která zde hrála 12.července 1986 v rámci svého posledního turné. V roce 1996 zde česká fotbalová reprezentace vybojovala stříbrné medaile po památné bitvě s Německem…

Původní stavba byla v roce 2002 stržena a projekt nového stadiónu, z dílny světoznámého architekta Normana Fostera, měl podle prvních odhadů stát astronomických 790 miliónů liber (cca 24 miliard korun). Tato suma z něj činí suverénně nejdražší stadión světa, který pojme na 90 000 fanoušků. Stadión, primárně určený pro zápasy anglické fotbalové a rugbyové reprezentace, měl být dokončen již v roce 2006, ale termín nebyl reálný, a tak se otevřel až o rok později při utkání mladých hráčů do 21 let mezi Anglií a Itálií. Celá koncepce stavby je unikátní v tom, že z žádného hlediště to není na trávník více než 120 metrů. Nachází se zde například 2618 toalet, ale to hlavní se nachází nahoře, na střeše, která je svou unikátní konstrukcí viditelná již z velké dálky. Původní symbol dvou věží vystřídal mohutný oblouk, jehož celková délka činí 315 metrů. V nejvyšším bodě se klene 133 metrů nad hrací plochou, čímž si získal i zápis do Guinessovy knihy rekordů jako největší jednoklenbová střecha světa. Tento desénový prvek však není samoúčelný. Jeho hlavní funkcí je uzavíratelnost, přičemž úplné zatažení trvá něco málo přes 15 minut. Skvost z dílny architekta Normana Fostera má ještě další unikum a tím je nastavitelnost. V případě slunečného počasí se střecha posune do takové pozice, aby nevytvářela stín nad hřištěm, který by ztěžoval identifikaci hráčů… Stejně jako brazilské Maracaná je i Wembley dějištěm nespočtu koncertů světových skupin, stejně jako charitativních akcí, atletických i automobilových závodů a jiných masových akcí.  

New Wembley však není největším stadiónem fotbalové Evropy, tento primát si stále drží katalánský Nou Camp, domácí půda FC Barcelona, ale ten je přeci jen ve srovnání s Londýnem méně komfortní, i když atmosféra je zde opravdu vrcholná. Je však největším stadiónem se zatažitelnou střechou a rozhodně nejmodernějším stánkem tohoto typu na světě.  
Londýn hostí v roce 2012 letní olympijské hry a právě New Wembley se má stát společně se sesterským víceúčelovým Millennium Dome hlavním dějištěm sportovních klání.

text: Jan Chaloupka

foto: wikipedia commons, Chris Downer , Rodrigo Silveira Camargo , Ian Wilson, Arthur Boppré