Víte, že? Norsko a jeho NEJ místa

V prvních dvou norských zastaveních jsme si přiblížili lofotské souostroví a hanzovní město Bergen, ležící na západním pobřeží. Dnešní díl bude naopak věnován souhrnným informacím z hlediska geografických NEJ z celé této trollí země, která je více než jakákoli jiná poseta stovky ba tisíci menšími, ale především těmi většími a mohutnějšími vodopády. Největším z nich je Vettisfossen s výškou celých 273 metrů a zároveň je nejvyšším vodopádem severní Evropy. Některé prameny udávají až 300 metrový volný pád. Tento mohutný vodopád se nachází v údolí Utladálen v závěru fjordu Ardalsfjorden, který je jedním z ramen vůbec největšího norského fjordu Sognefjorden. Tím jsme se dostali k druhému nej, kterým je právě nej fjord, o kterém jsem na našem portále již uveřejnil samostatný obsáhlý článek a fotogalerii (odkaz zde). Sognefjord je opravdu unikátním dílem přírody. Moře se zde zařezává v hloubce více jak 220 kilometrů do norského vnitrozemí. Temné vody živené stovkami přítoků a vodopádů, které postupně mění jejich složení z mořských na sladké. Proto se zde stejně jako na pobřeží daří rybolovu a především pak turismu, jelikož většina výletních parníků zajíždí hluboko do vnitrozemí, kde nad fjordem tyčí strmé skalní stěny až do výše 1000 metrů. Málokdo si dokáže představit, že výška okolních masivů je zhruba stejná jako hloubka pod hladinou, tedy že fjordy jsou zároveň jedny z nejhlubších světových údolí vůbec, i když zpola zatopeny vodou. Přesnější a barvitější popis však naleznete především v mém starším příspěvku.

Nejvyšším bodem  Norska je hora Galdhøpiggen s výškou 2469 metrů n.m. a je součástí horské oblasti Jotunheimen, což v překladu znamená Domov obrů! Pohoří nacházející se v jižním Norsku je domovem prakticky všech 29 nejvyšších hor Země. Národní park Jotunheimen, kraj strmých horských masivů i jezer, je po právu jedním z nejoblíbenějších trekkingových a horolezeckých regionů celé Skandinávie. Vrchol Galdhøpiggenu je relativně dobře dostupný. Celý výstup z výchozí stanice trvá cca 4 hodiny a během nich je třeba zdolat i nepříjemný ledovcový svah s mnoha trhlinami, který lze přejít pouze s místním zkušeným průvodcem. Z vrcholu pak lze za dobré viditelnosti sledovat oblast o rozloze téměř 35 000 km².

Poslední zastávkou bude největší jezero co do rozlohy a tím je Mjøsa. Opět se nachází v jižní části země, přičemž jeho plocha činí 365 km² (Lipno má pro srovnání 48,7 km²). Největší hloubka zde naměřená je 468 metrů. Při severním okraji se nachází známé olympijské město Lillehammer. Jezero je klasicky průtokové a jeho využití je především rekreační. Při jeho březích se kromě již zmíněného Lillehammeru nacházejí i neméně zajímavá města Hamar a Gjøvik. Hamar proslul díky své známé rychlobruslařské dráze „Vikingská loď“ a Gjøvik pak sportovní halou vytesanou přímo ve skále – největší stadion svého druhu na světě. Všechna tři města se spojila v olympijském roce 1994. Tehdy se Norsko stalo po Rusku druhou nejúspěšnější zemí, co do počtu medailí. Česká republika bohužel tenkrát nezískala ani jedno umístění. Naopak v roce 1999 zde čeští hokejisté vyhráli mistrovství světa – první ze zlaté trojice úspěchů.

Výčet NEJ míst je pro dnešek vyčerpán a nezbývá, než se těšit na další pokračování norského putování.

Na shledanou za týden!  

Text: Jan Chaloupka

Foto: Wikipedia Commons: J.K.Fjellestad, Sondrekv, Per Olav B., Tauno R.