Víte, že? USA: New York - na skok v Harlemu

Všeobecně u nás panuje představa, že Harlem je v New Yorku místo navýsost nebezpečné a navštívit je může jenom sebevrah. S vědomím, že většina pověstí přehání, jsem přesto přešel Central Park, ono pomyslné dělítko mezi „bezpečným“ downtownem a divokými čtvrtěmi Bronx a Harlem okolo 152. avenue a vstoupil do tohoto riskantního prostoru. Co jiného mi zbývalo, když jsem chtěl vidět legendární divadlo Apollo Theatre na 125. ulici, kde ve dvacátých a třicátých letech měl jazz své království podobně jako v nedalekém Cotton Clubu, kde zpívala Ella Fitzgeraldová a hrál Duke Ellington v onom období, jemuž se dodnes říká Harlemská renesance.

Vzato podle mapy, Harlem se rozkládá kousek od naprosto nejdražších bytů ve městě kolem Central Parku. Kousek odtud bydlel a byl zabit John Lennon, u jehož domu stále leží květiny. Na opačné straně ulice žila vdova po prezidentu Kennedym. Vzdálenost těchto superluxusních obydlí od místa, kde prý se jen krade a podřezává, není větší než v Čechách od Národního divadla k Václaváku, což je v New Yorku vzdálenost velmi zanedbatelná.

Přesto byl Harlem jiný svět. Malebný? Pitoreskní? Ani bych to tak nenazval. Některé postranní ulice vypadaly jako kdekoliv jinde, jenom byly plné postávajících mladíků, jinde nápisy „For Sale“ zdobily domy, které byly zřejmě spíš na odstřel. Nedovedl jsem pochopit, že ve městě, kde má každý metr čtvereční cenu zlata, to takto nechávají být – ale dnes už to prý není pravda a Harlem je místem systematického zájmu developerů. Co z toho budou mít jeho obyvatelé, nedovedu odhadnout. Pravda však je, že mě nikdo nepřepadl a obyvatelé Harlemu se dokonce dost ochotně nechali fotografovat, když jsem je předem slušně požádal. Takže některým mýtům se nedá věřit. Nelze si namlouvat, že je zde bezpodmínečně bezpečno a návštěvník nemusí mít obavy. Harlem je, byla a nejspíš i bude čtvrť relativně uzavřené komunity, etnika, která si nijak zvlášť nepřeje nájezdy cizáků. Na jednu stranu je to v dnešním otevřeném světě trochu zvláštní, na druhou je však nutno tento vnitřní řád respektovat, i když se dřívější radikalní situace stále rozmělňuje postupující výstavbou oněch luxusnějších bytů i na místech, kde dříve žili nuzní přistěhovalci z jižanských států. Doba, kdy pomyslnou hranici mezi světem černých a býlích na 110. ulici překročil jen málokdo, jsou však již dávnou minulostí, resp. zhruba dvacetiletou, kdy se posílil policejní dohled nad pouličním životem drsného Harlemu. Závěrem snad jen dodat, že sousední a drsnými legendami opředený okrsek Bronxu, není ničím zrovna zajímavým či přitažlivým. Harlem má naopak svou historii a něco, čemu by se dalo říkat genius loci…

Text: Jan Chaloupka

Foto: Wikipedia Commons: Gryffindor, Rup11, P.Krohn