Víte, že? USA: New York - nej muzea II.

Na rohu 5. Avenue a 89. ulice mezi Central Parkem a East River, v proslulé a umělci milované čtvrti East Side, se nachází jedno z nejproslulejších muzeí, často také nazývané galerií moderního umění světa. Nadace odkazující na dílo osobnosti mecenáše a filantropa Solomona R. Guggenheima zde roku 1937 zpřístupnila stálou expozici sbírek svého zakladatele, známého průmyslníka, jehož záliba v umění dala vzniknout jedné z nejproslulejších sbírek moderní tvorby 20. století. První z velkých jmen zastoupených v galerii byl ruský malíř a grafik Vasilij Kandinskij, pomyslný otec abstraktní tvorby. Ten se roku 1930 osobně seznámil s milionářským průmyslníkem Guggenheimem, jehož zájmu nemohl rusův talent uniknout. V té době také vznikala sbírka tzv. „ne-objektivního“ umění, která později posloužila jako základ samotného muzea. Jádro tvořilo také na 150 Kandinského obrazů. Moderní tvorba to však zejména v konzervativní a v té době válečné Evropě neměla nikterak lehké. Pohrdání modernou a abstrakcí se zhmotnilo v nacistickém Německu, kde byl roku 1936 uzákoněn zákaz jakékoliv produkce a prezentace moderního umění. Známá je také mnichovská výstava z roku 1937, nesoucí název Zvrhlé umění, ačkoliv vystavená díla dadaistů, surrealistů, kubistů či fauvistů nesla jména takových velikánů, jakými byli Chagall, Matisse, Picasso,  či Vincent Van Gogh a mnoho dalších…

Guggenheim byl naopak jiného názoru. Umění miloval a neváhal investovat značné prostředky k vytvoření pozoruhodné kolekce, která se od roku 1937, tedy stejném jako v roce hanlivé výstavy, ukryla v muzeu, jehož dnešní futuristická podoba je však až z počátku 60. let. Když roku 1943 pověřil Guggenheim slavného newyorského architekta F. Lloyda Wrighta návrhem projektu nové budovy muzea, vznikla tak jedna z nejzajímavějších staveb Manhattanu. Jejím konstruktérem byl český rodák Jaroslav J. Polívka, inženýr a později profesor na univerzitě v Berkley, podílející se na většině Wrightových nejslavnějších staveb.

V New Yorku tak mezi lety 1956 - 1959 vznikla spirálovitá budova, ostře kontrastující s geometrickou pravidelností okolních staveb a mrakodrapů. Nešetřilo se ani kritikou ze strany architektonických konzervativců a také značně vytýkanou absencí oken a tím i přirozeného světla. Exponáty jsou osvětleny uměle, což příliš umění nesvědčí, ale jak je vidno, galerie i muzeum přetrvaly více jak půl století prakticky beze změny. V 90. letech se budova rozrostla o další patro a věž, která tak se zbytkem tvoří jednu z hlavních ikon New Yorku.

Ze sbírek je třeba jmenovat především autory jako již zmíněný Kandinskij, Chagall, Klee, Miró, Oskar Kokoschka, ale také obrazy od Renoira, Modiglianiho, Cézanna, Picassa, Gauguina, Maneta, Légera a řady dalších. Tato sestava dává tušit opravdu velmi intenzivní umělecký zážitek a pro ty, kteří modernímu umění příliš neholdují, je zde možno navštívit obří Metropolitní muzeum, o kterém jsme psali v minulém příspěvku. V New Yorku se nachází také další významné muzeum nesoucí stručný název The Museum of Modern Art, tedy opět rozsáhlá sbírka moderního umění s kolekcí děl 500 umělců ze 39 zemí světa. Svým významem patří k vůbec nejvlivnějším muzeím moderního umění.

Pro milovníky artu je tedy New York synonymem ráje, kde každá ulice krom neopakovatelné atmosféry nabízí i řadu možností uspokojení veškerých vášní spojených s uměleckou tvorbou. Popis jednotlivých expozic, galerií a muzeí New Yorku by vydal na samostatnou publikaci, bohužel takové možnosti nemáme, a tak využijte alespoň následujících internetových odkazů na ty nejzajímavější místa:     

http://www.moma.org/

http://www.guggenheim.org/           

Text: Bc. Jan Chaloupka

Foto: Wikipedia Commons: Guggenheim m., R.Halama, obraz W.Kandiskij, Ch.Benoist