Zámek Buchlovice se svým parkem, ležící na jihovýchodním okraji krásné krajiny Chřibů nedaleko majestátního hradu Buchlova, patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Jeho prohlídku lze rozhodně doporučit, jelikož kvalita architektury, rozsáhlé sbírky, proslulí majitelé i důležité místo v dějinách posledních let habsburské monarchie činí ze zámku místo, významem daleko přesahující hranice českých zemí.

Buchlovický zámek je složen ze dvou samostatných budov, které mají půlkruhový půdorys a jsou proti sobě obrácené nádvorními průčelími. Protože jsou budovy situovány na stupňovitém terénu, říká se jim horní a dolní zámek, přičemž hlavním je ten níže položený. Horní zámek je hospodářské stavení zvané Flóra. V dolním zámku je reprezentační dvoupatrový sál s malbami a freskami, jejichž námětem jsou přírodní živly, roční období a mytologie. Zámek je vybaven barokním, rokokovým a klasicistním nábytkem.

Na přelomu 17. a 18. století přestal buchlovský hrad vyhovovat nárokům panstva na pohodlné bydlení. Proto se Jan Dětřich z Petřvaldu rozhodl postavit si v Buchlovicích zámek pro svou manželku Eleonoru z italského rodu Collona, která byla zvyklá na teplo jihu, a proto nechtěla obývat chladné místnosti hradu Buchlova. Petřvaldové měli ve svém znaku pávy, snad proto je možno se v okolí zámku a přilehlém parku setkat s těmito pyšnými, pestrobarevnými ptáky. Zámek se svou architekturou přibližuje barokním italským vilám.

Nejprve byl postaven tzv. dolní zámek. Celý objekt i s horním zámkem byl dokončen v roce 1738. Na stavbě zámku se podílel hlavní architekt Domenico Martinelli a Baltazar Fontana, který je autorem štukového dekoru zámku. Dokončený zámek byl Petřvaldskými využíván jako letní sídlo. Po jejich vymření se po roce 1800 staly Buchlovice majetkem rodu Berchtoldů, konkrétně Leopolda I. Leopold byl osvícenec, který v roce 1805 zřídil v zámku vojenskou nemocnici. Své sídlo měl na hradě Buchlově a Leopoldově zámku a výrazně se angažoval v akcích směřujících k ochraně zdraví místních obyvatel.

Mimo jiné byl propagátorem dýchání z úst do úst. To se mu však stalo osudným, protože roku 1809, kdy vykonával funkci inspektora vojenských nemocnic Hradišťského kraje, se při jedné vizitě nakazil tyfem a ještě téhož roku nemoci podlehl. Jako významná osobnost je pamatován i Leopoldův nevlastní bratr, přírodovědec Bedřich Všemír, jenž roku 1820 vydal společně s Janem Svatoplukem Preslem tzv. Rostlinář - význačné dílo české vědecké literatury. Na přelomu 19. a 20. století se změnilo původně hospodářské využití horního zámku.

Přestavba byla provedena architektem D. Feyem. Ten postavil nové konírny a z původních starých vytvořil pohodlné byty. V dolním zámku přibyly k ložnicím koupelny a renovací prošla knihovna a jídelna, kde se ve výklenku nachází kaple s vzácnými pozdně gotickými malbami světců. Význam zámku stoupl kolem roku 1900 za vlády hraběte Leopolda Berchtolda. Elegantní a šarmantní majitel působil v rakousko - uherských službách jako diplomat na velvyslanectvích v Londýně, Paříži a Petrohradě. Díky svým schopnostem byl Berchtold roku 1912 jmenován předposledním rakouským ministrem zahraničních věcí. Významným byl pro buchlovický zámek rok 1908, kdy se zde konala schůzka ruského a rakousko - uherského ministra zahraničních věcí, která vedla k politickému rozdělení sfér vlivu na Balkáně a následné anexi Bosny a Hercegoviny rakouskou armádou. Jak známo, tyto události nakonec vyústily v první světovou válku. Berchtoldové byli vlastníky zámku až do roku 1945, kdy se jeho majitelem stal stát. V jeho vlastnictví se nachází i dnes.

Zámku dále patří zahrada a park, které vznikaly souběžně s výstavbou zámku od začátku 18. století. Buchlovická zámecká zahrada a park představují jedny z našich nejvýznamnějších památek tzv. historické zeleně, která je neoddělitelnou součástí reprezentační architektury šlechtického sídla. Do zahrady se schází po mohutném kamenném schodišti a po vysypaných cestičkách se můžeme projít kolem fontány se sochami. Francouzská zahrada plynule přechází v anglický park, který je plný vzácných jehličnatých a listnatých stromů a na jehož cestičkách narazíte na mnoho stojících soch. Kromě samotného zámku a parku mohou návštěvníci zhlédnout unikátní sbírku fuchsií, náhrobní kameny pánů ze Zástřizel ze 16. a 17. století, tematické výstavy, galerii vín a různé kulturní akce. Malí návštěvníci jistě ocení záchrannou stanici a malou zoologickou zahradu s mnoha domácímii exotickými zvířaty. Buchlovice nabízí i zajímavé památky v okolí, jako například hrad Buchlov, ojedinělý barokní hřbitov ve Střílkách, slavné poutní místo Velehrad nebo také velkomoravské památky ve Starém Městě nedaleko Uherského Hradiště.

Text: Denisa Arvajová

Foto: Wikipedia.com