Banská Štiavnica – stříbrné město

      Na území města a v jeho blízkém okolí se nachází mnoho architektonických i technických památek vážících se k těžbě drahých kovů. Rýžování a těžba se zde provozovaly od nepaměti. Usuzuje se, že s „těžbou“ začal již lid doby kamenné. I když v té době se jednalo o kámen na výrobu mlatů, seker či kamenných klínů, jejichž výroba je doložena archeologickými nálezy.

     V době bronzové zde bylo rozšířené osídlení. Keltové region osídlili na přelomu 3. a 2. století p. l. Ti již prokazatelně rýžovali zlato z okolních říček. Kolem Banské Štiavnice se spolu se zlatem a stříbrem nachází také železná ruda. A díky jejímu zpracování zde nacházíme již i trvalé osídlení této krajiny. Kelty vystřídali Galové, ale těžit a zpracovávat rudu a drahé kovy nepřestali.

Intenzivní hornická činnost se předpokládá ke konci 12. stol a první písemné památky jsou ze stol. 13. Městské privilegium – zakládací listinu – dostala Banská Štiavnica kolem roku 1243 - 44. Králem Bélem IV. (1235 -1270). Při požáru r. 1466 však toto městské právo shořelo. Jako nejstarší je tedy 2. městská kniha s obnoveným právem městským i hornickým. V něm jsou zapsány svobody, výsady či tresty měšťanů a obyvatel města.

     V centru najdeme částečně dochované městské opevnění např. s Piargskou bránou a se Starým zámkem v dnešní podobě ze 16. stol. Románská bazilika z 13. stol. a několik gotických kostelů. Na náměstí stojí renezanční měšťanské domy s radnicí a vzhlížejí přes barokní morový sloup z 18. stol. k Novému zámku ze 16. stol.

     Mnoho poučení je ukryto v Slovenském Baníckem múzeu, které má i přírodní, venkovní a podzemní expozice. Jeho městská část sídlí v sídle hornické komory v tzv. Kammerhofu ze 16. století. Kammerhof je bývalé sídlo hornické komory a hlavního hornického – grófského úřadu, který měl na starost doly, hutě i mincovny z celého středního Slovenska. Vznikl propojením několika měšťanských domů. Během staletí se podle potřeby přestavoval a jsou zde tak patrné různé stavební slohy i sláva a bohatství hornické komory i města.

     V okolí je mnoho technických památek na dobu dolování drahých kovů. Najdeme zde množství štol, šachet i umělých vodních nádrží – tajchov, které zabezpečovaly energii na pohon hornických strojů používaných k čerpání vody ze zaplavených podzemních šachet i k úpravě vytěžené rudy. Tento velmi důmyslný systém z 18. stol. sloužil jako vzor i pro jiné hornické revíry na celém světě. Dnes již neslouží těžbě drahých kovů. Nicméně zůstaly zachovány a slouží k rekreaci. Např. jezero Rozgrund z r. 1744 - 1745 s 30m vysokou sypanou hráz, dlouhou 125m a širokou na koruně 6m zadržuje 576 000 m³ vody. Od roku 1919 se stalo zásobárnou pitné vody pro celé město.

     Starý zámek je renesanční protiturecká pevnost. Po porážce uherských vojsk u Moháče 1 (1526) a po obsazení Budínu Turky vzniklo nebezpečí dalšího rozšíření tureckého území směrem k zlatým dolům středního Slovenska. Hornická města se musela připravit k obraně. Vzniklo mohutné opevnění celé Bánské Štiavnice, do kterého byla zahrnutá i stavba Starého zámku. Ten se stal střediskem obrany.

     Původní románské třílodí bazilice nechali měšťané zbourat strop nad hlavní lodí a tím vytvořili nádvoří. Celý komplex se obehnal důkladnou hradbou. Uvnitř vzniklého hradu zůstala kaple sv. Michala, sloužící jako karnárium 2. U vchodu se umístila hradní věž. Takto vzniklá městská pevnost sloužila za zbrojnici i jako kasárna městské posádce. Do dnešních dnů zůstala zachovaná v původní podobě. Bašta ze 14. stol., jmenující se „Himmelreich" sloužila jako mučírna a vězení.

     I Nový zámek patři do systému protitureckého opevnění. Mohutná, čtyřboká, strážní věž, se čtyřmi nárožními baštami byla postavena v r. 1681 na návrší a stala se tak dominantou města. Do r. 1848 bylo kolem rozmístěno 21 děl a zároveň se zde uchovával střelný prach. Z věže se bitím na zvon oznamovala celá hodina a troubením čtvrthodina. V současné době je uvnitř expozice protitureckého odboje.

     Hornický čas se odpočítával ve dvojposchoďové renezanční věži zvané „Klopačka“. Odtud se horníkům klepáním oznamoval čas fárání. Klepalo se i při jiných hornických slavnostních příležitostech, nebo samozřejmě i při pohřbech a požárech.

     Další z dominant města je Kalvárie, postavená v r. 1751. Jde o komplex sakrálních staveb začínajících od dolního kostela až na vrch „Scharfenberg" kde stojí horní kostel. Jeho hlavní oválná loď stojí mezi čtyřmi hranatými věžemi. Tvoří tak velmi pěkný protipól k Novému zámku.

     Dnešní návštěvník Bánské Śtiavnice tak může na poměrně nevelkém území najít velké množství překrásných stavebních památek. Může se seznamovat s historií krajiny proházející – díky bohatství drahých kovů – neustálým zápasem o tyto poklady. Králové proti králům, šlechtici proti šlechticům i obyčejný lid „robotnický“ např. proti měšťanům. V dnešní době je zde klid. A jen památky připomínají staleté zápasy a um našich předků.

      Ale dnešní Banská Štiavnica nežije jen historií a vzpomínkou na doby minulé. Nabízí i množství kulturních a společenských událostí,

     Jako příklad můžou posloužit „Salamandrové dny“, každoroční městské slavnosti, připadající na druhý víkend v září. Patří k nim „salamandrový sprievod“, průvod pohybující se večer za svitu loučí a hornických kahanů a vlnící se od jedné strany silnice k druhé. Bývá v něm kolem 600 lidí. V roce 2009 je průvod v pátek 11.9.09 od 19:00 do 21:00. O víkendu je hudební festival, jarmark, soutěže pro děti i soutěž v přetlačování rukou "Grand Prix Salamander", atp.

    Začátkem září se konají i „Dny sv. Huberta“ Jsou určeny nejen pro myslivce. Můžete se tú účastnit např. ME ve vábení jelenů a jiné zvěře, soutěže ve střelbě historických zbraní a z kuše, házení flinty do žita, atd...

Nebo ve dnech 24. - 26.7. 2009 je možno navštívit již 10. ročník festivalu vážné hudby. V kostelních prostorách, např. v kostele sv. Kateřiny, zní klasika i jazz neuvěřitelně působivě.Město pořádá letní filmový festival, jazzový festival a další řadu kulturních akcí.