Aden

Historie

Tím nejpůvabnějším na Adenu je bezesporu jeho poloha. Vypadá to, jako kdyby příroda na nejvzdálenějším arabském jihu úmyslně zinscenovala výbuch sopky, aby tak vytvořila bezpečný přírodní přístav, skalní pevnost a navíc ještě písečné zátoky na pozadí malebného řetězce hor. Aden vznikl na lávě vulkanického ostrova, který je výběžkem pevniny spojen s jemenskou pevninou, a chrání tak lodě před četnými bouřemi. Ještě za života proroka Muhammada se obyvatelstvo tohoto města přihlásilo k islámu. Jako nejdůležitější přístav mezi Rudým mořem a Indickým oceánem měl Aden v roce 1267 již 80 000 obyvatel a řadu mešit. Od pradávna vzbuzovalo toto obchodní centrum zájem cizích mocností. Okupace, drancování a uzavírání starých obchodních cest měly nakonec za následek úpadek. Město se rozpadlo a počet obyvatelstva klesl na 1000.

Teprve v roce 1839, kdy Aden obsadila britská vojska, zazářila tato stará obchodní metropole novým leskem. Po otevření Suezského průplavu byl přístav zaplaven obrovským množstvím lodí. Na konci 19. století byl již Aden považován za třetí největší přístav na světě. Úspěšné období však skončilo v roce 1967 s odchodem Britů a se vzrůstajícím zájmem Moskvy a Pekingu o tuto bývalou královskou kolonii. Jako hlavní město socialistické lidové republiky Jižní Jemen byl Aden zatažen do sporu se Severním Jemenem, který skončil teprve v roce 1990, kdy obě země vytvořily nezávislou republiku.

Současnost

Ačkoli není sídlem vlády, přesto zaujímá toto přístavní město se svými současnými 60 000 obyvateli v Jemenu vůdčí postavení. I turismus znovu prožívá svůj vzestup. Ročně si tato jihoarabská republika na své konto připisuje přes 100 000 návštěvníků. Většina z nich přijíždí z Německa a z Adenu pokračuje dále do vnitrozemí. Hlavní atrakcí metropole je čtvrť Crater, která leží na dně ostrovní sopky a která je obklopená příkrými lávovými stěnami. V této nejstarší části města se nachází typický orientální trh s dílnami, čajovnami a restauracemi. Stejně pestrá jako nabídka zboží je i valící se směsice mužů v turbanech, Afričanek zahalených v pestrých látkách, bíle oděných Indů a evropských turistů s batohy na zádech.

Ke stavebním památkám starobylého města patří osamoceně stojící minaret, který zde zbyl po mešitě z 8. století, a mešita Al-Idrús, u níž se stáří jejích nejstarších částí odhaduje až na 500 let. Ve vnitřních prostorách této mešity je ukryt sarkofág svatého patrona města Al-Idrúse, na jehož počest se zde pravidelně koná velkolepá pouť. Pompézní palác adenských sultánů slouží dnes jako Národní muzeum, které však v dobách drancování přišlo o mnoho svých cenných exponátů. Technickým zázrakem z předislámských časů jsou cisterny Tawila o 18 nádržích se schopností zadržet až 90 000 m³ dešťové vody. V jejich blízkosti se nachází shora otevřená Věž mlčení, v níž Pársové, Zarathuštrovi perští stoupenci, přenechávali těla zemřelých dravým ptákům. Duch anglického způsobu života se zachoval v letohrádcích čtvrti Ma'ála na západním pobřeží. Nedaleko odsud, na krásné pláži Zlatý Mohur, chrání síť napnutá napříč zátokou koupající se před útoky žraloků. Nad adenským zálivem se tyčí 560 m vysoký Džabal Šamsán, pochmurná část onoho vulkánu, který kdysi z moře vyzdvihl celý Aden. K tomu došlo před 67 miliony lety, někteří vědci se ovšem domnívají,že tomu tak bylo teprve před 1,5 milionu let.

Text: Denisa Arvajová, Toulky světem

Foto: Picasaweb.com