Albánie, země dvouhlavého černého orla I.

Projeli jsme kaňonem řeky až k jezeru Boville s nádhernou tyrkysovou barvou. Půvabná hora Beši dodává scenérii lesk, přestože je hora vysoká pouze 1200 m.n.m. Jezero Boville je ve skutečnosti přehrada na ploše 5 km2 hluboká 35 m. Stavba přehrady začala r. 1968 a dokončena byla až r. 1998. Za námi je druhá hora Gambit vysoká 1300 m.n.m., kam se dá vyjít až na platformu. Rozhodně bych nedoporučovala turistům trpícím závratí se pokusit nahoru vylézt… 

Potom pokračujeme dalšími a dalšími malebnými údolími, cestou vymletou, hrbolatou a plnou výmolů až na asfaltku. Ale neradujeme se dlouho, jde o albánskou asfaltku s vysokými „schody“ a puklinami. Občas sebou vzal svodidla silnice kámen svalený z okolních hor. 

Poslední údolí bylo vojensky uzavřeno za diktátora Envera Hodži, který měl pocit, že na každém rohu číhá třídní nepřítel. A měl pravdu! Číhal! Proto nechal Hodža postavit 650 000 bunkrů po celé Albánii. Díky tomu je Albánie zemí s největším počtem bunkrů na osobu….  Navíc pod Tiranou vybudoval obří podzemní bunkrové město, kam se vešlo 200 000 lidí. Měli tam taneční sály, kina, restaurace a zásoby. Byli připraveni na všechno. 

Nakonec přijíždíme do vesničky Kruja rodiště slavného albánského hrdiny Scandenberga. Pocházel z místního vládnoucího klanu Kastrati, po němž jsou pojmenovány benzínové pumpy. Jako své logo je na stojanech zobrazena rodová královská koruna s beraní lebkou s rohy. Skandenberg odporoval Turkům celých 30 let. Jeho otec se Turkům podřídil, když r. 1410 dobyli Kruju a ti jej zde nechali vládnout. Pouze musel uznat tureckou nadvládu a platit daně. Jako důkaz své loajality musel nechal odvézt svého 10 letého syna Jiřího Kastrati do Osmanské říše. Tam prodělal převýchovu na muslima a vybudoval si slavnou vojenskou kariéru. Dotáhl to až na generála a vyučoval i sultánova syna Mehmeda Fátiha, který konečně dobyl Konstantinopol a přejmenoval ji na Istanbul. Scandenberg však nikdy nezapomněl na svého otce a svůj původ. 

Využil proto příležitosti, když v bitvě u Niše r. 1443 Osmané prohráli proti Srbům a sběhl spolu se svými kamarády vojáky. Dostali se do jeho rodné Kruje a lstí získal svůj rodný hrad zpět. Uměl výborně mluvit turecky a tak přesvědčil posádku, že ho posílá sultán a že mu mají hrad předat. Jako profesionální turecký voják znal osmanskou strategii a uvědomoval si jejich početní převahu. Proto se Turkům nikdy nepostavil na otevřeném poli, ale využil hornaté okolí a vedl válku ze zálohy. Vrhal na Turky kameny a šípy. Sjednotil rozhádané klany pod přísahou besa, a tak mohl vzdorovat celých 30 let. Takže si nezapomeňte odvézt jako suvenýr Scandeberg brandy. 

Procházím jeho rodným hradem a obdivuji krásné malby s výjevy bitev. Socha Scandenberga připomíná odvážného nezkrotného Vikinga. Není divu, že na pětitisícovce leků (místní měně) v hodnotě cca 42 eur je vyobrazena vesnička Kruja, socha Scandenberga, která je uprostřed této vesničky a také jeho rodná koruna.

Ráda si povídám s místními lidmi, které najdu mezi štamgasty místní kavárny. Od místního znalce se při výborné albánské kávě dozvídám, jak je to s krevní mstou. Vypráví mi, že všude v okolních horách žily jednotlivé klany, takže Albánie nikdy nebyla jednotným národem. Každý klan se staral sám o sebe. Mezi klany vládlo tradiční právo, které bylo později zapsáno v knize zvané Kanún. Vycházelo z toho, že všichni lidé jsou si rovni a mají stejná práva. To ale také znamená, že pokud někdo někoho zabije, musí být jeho smrt pomstěna opět smrtí. Ale když je vrah zabit, tak jeho smrt musí pomstít opět jeho rodina. A tak se rozpoutá peklo. 

Jediná možnost, jak to zastavit je svolat smírčí řízení. Na stůl se postaví dvě rakyje a zástupci obou rodin kápnou kapku své krve do každé skleničky a vypijí ji na ex. Tím pádem se stanou pokrevními bratry a krevní msta je zrušena. Vztyčí se smírčí kříž a vše se zapíše do smírčí knihy.

Někdy byla dívka zasnoubena muži, který jí byl krajně nepříjemný. Cítila k němu nepřekonatelný odpor. Pokud by však porušila zásnubní slib, byla by také pod krevní mstou. Jediná možnost pro ni byla zajít za knězem, který ji prohlásil mužem a všichni ji brali jako muže a krevní msta byla zrušena…

Také mladí lidé si musí zjistit do 14 pokolení, zda někdy nebyli příbuzní. Jinak by se na ně také vztahovala krevní msta. Pokud se stane automobilová nehoda, i tehdy se musí dodržet krevní msta. Dříve bývaly v horských vesničkách obydlí zvané kale, které sloužily jako útočiště a vězení vrahů. Zde měli imunitu. Dodnes se krevní msta týká kolem 800 rodin…. Takže žádné bejvávalo…..

(Pokračování příště...)

GPS: 41°30'29.1"N 19°47'42.7"E (Kruja)

Text: Sylvie Halouzkova

Foto: Sylvie Halouzkova, Pixabay.com (1), Wikipedia (1)