www.infoglobe.cz » Albánie: Země, jejíž krásy teprve čekají na objevení – VIDEO
Albánie: Země, jejíž krásy teprve čekají na objevení – VIDEO
Publikováno: 18.12.2023
Nádherné pláže, vysoké hory, krásné národní parky, jezera, tradiční zemědělci či majestátní hrady. Albánie nabízí opravdu mnoho, přitom je turismem zatím téměř nepolíbená. V následujícím seriálu se postupně podíváme na několik míst, která rozhodně stojí za návštěvu.
Ještě než se ale pustíme do jednotlivých míst, pojďme si shrnout několik praktických informací a tipů.
Do Albánie se nejlépe dostanete letadlem, možností sice zatím není moc, ale letů z jediného mezinárodního letiště v Tiraně naštěstí přibývá. Přijet můžete snadno i ze severu Řecka nebo autem.
Jak se pak dopravovat po Albánii? Nejlepší možnost je rozhodně půjčit si auto. Silnice do většiny nejnavštěvovanějších oblastí už jsou v dobrém stavu, pokud se ale chcete vydat i do odlehlejších míst, počítejte s náročnější cestou a raději si pronajměte auto s náhonem na všechna 4 kola.
Jezdit můžete i autobusy a místními dodávkami, ceny jsou příjemně nízké a opět platí, že do nejnavštěvovanějších oblastí se dostanete velmi snadno. Ale počítejte s tím, že místní doprava je občas sama o sobě celkem zážitek.
Kdy do Albánie vyrazit? Nejlepší počasí bude samozřejmě v létě, pokud ale chcete zemi zažít opravdu téměř bez turistů, přijeďte mimo sezonu.
Ceny v Albánii jsou příjemně nízké, hlavně co se jídla týče. I bydlení je ale většinou levné a za danou cenu až překvapivě kvalitní. Krom nejturističtějších oblastí se bez problémů dostanete na 15 eur za pokoj se snídaní pro dva.
V seriálu si postupně představíme hlavní město Tiranu, přímořské Durrës, jižní riviéru, hrad a historické město Berat či termální prameny u městečka Tepelene.
Pokud vás baví hory, rozhodně ale uvažujte i o cestě do severní části země, kde leží Albánské Alpy. Tam jsme se bohužel během naší návštěvy nedostali, díky českému dobrovolnickému projektu Albanian Challenge tam ale vzniká rozsáhlá síť značených turistických stezek v naprosto dechberoucí přírodě a skrz vesničky jinak úplně odříznuté od světa.
Albánie je sice nejchudším státem Evropy, ale o to je bohatší na přírodní krásy a historii. I díky tomu je cestovní ruch v této zemi na vzestupu. Tak se pojďme podívat, co zapomenutý kout Evropy nabízí svým návštěvníkům. My jsme pro svou dovolenou zvolili Durrës, abychom byli u moře, ale i na dosah přírody, horám i památkám.
Když jsem se Airbnb hostitele v Tiraně ptal, kam se v Albánii určitě podívat, poslal mě do malého městečka Përmet a přilehlého národního parku Bredhi i Hotovës na jihu země. Řeka Lengarices tam totiž vyhloubila majestátní kaňon, ve kterém navíc vyvěrají termální prameny.
Nedaleko jezera Ohrid se u hranice s Severním Makedonií rozkládá velký národní park Shebenik-Jabllanice, jedno z nejméně obydlených a rozvinutých míst celé Albánie. Jeho vrcholky se zvedají do výšky přes 2 200 metrů a najdete v něm mnoho druhů vzácných rostlin i zvířat. Tím nejznámějším je balkánský rys. Pojďme se do parku společně podívat.
Albánie zdaleka neláká jen historií a panenskou přírodou. Téměř celé její pobřeží nabízí nádherné pláže a my se teď podíváme na tu pravděpodobně nejkrásnější část, Albánskou riviéru na jihu země.
Nedaleko města Vlorë na jihu Albánie leží na první pohled nenápadný horský národní park Llogara. Při plánování cesty po Albánii jsem si na něj nechal jen půl dne, ale už jak jsem se k němu z dálky blížil, jsem toho litoval. Patří totiž mezi nejhezčí místa celé země a nabízí možnosti pro nezapomenutelné treky do hor.
Jen zhruba 30 kilometrů od hlavního města Tirany leží poklidné přímořské město Durrës (česky Drač), o kterém vám většina Albánců řekne, že tam vlastně nenajdete nic zajímavého. Mají trochu pravdu, přesto se v Durrës určitě zastavte. Proč? Čeká vás tam geniální středomořská kuchyně za ještě geniálnější ceny.
Drsná příroda, hory, průzračně čistá řeka a majestátní hrad, který střeží středověké město. Tak by se ve zkratce dal popsat albánský Berat. Patří mezi nejnavštěvovanější místa země a právem se vyjímá na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Pojďme se do něj na chvíli přenést.
Albánie je malá a poklidná země, dokonce i její hlavní město Tirana působí ve srovnání s evropskými metropolemi hodně klidným dojmem. Však má také jen přes 600 - tisíc obyvatel. Ulice jsou ale plné života a Tirana určitě má své nezaměnitelné kouzlo.
Po týdnu se opět vracíme do Onufriho muzea. V patře objevujeme nevšední malbu Poslední soud. Zaujme nás také ikona císaře Konstantina s matkou Helenou. Takovou ikonu jsem ještě nikdy nikde neviděla. Po prohlídce procházíme labyrintem uliček až k horní pevnosti, kde je nádherná vyhlídka na horu Skodre, kam nechal diktátor Enver Hodža kyselinou vyleptat své jméno.
Z výletu do hor se vracím do betonové Tirany. Další den plánuji cestu k jezeru Komani. Jedeme směrem na město Shkoder, ale před ním uhýbáme po „žluté“ silnici do vesničky Komani. Pak projedeme tunelem a nasedáme na super malou lodičku. Připadám si, jako bych se ocitla v jiném světě. Hory všude kolem mi připomínají Norsko, ale teplo a voda zase Thajsko. No nádhera.
Ať už jste o Albanyi zaslechli cokoliv, nepřestane vás vábit a odpuzovat, lákat a odrazovat. Přesto jsem ji dala šanci a jela si vytvořit vlastní názor na tuto rozporuplnou zemi. Plná nadšení a očekávání jsem z Tirany podnikla výpravu do nejbližšího národního parku Quafstama jeepem.
Dnes se s Albánií rozloučíme. Opět začneme historií, která je neoddělitelně spjata i s místními památkami. Mezi nejvýznamnějšími politiky po založení Albánské republiky roku 1912 byl muslim Zog. Ten se v roce 1924 stal albánským prezidentem a o čtyři roky později se prohlásil králem. Uvědomoval si totiž, že Albánye je příliš malá země, aby mohla prosperovat samostatně a proto navázal vztah s Italy.
Klub slovenských turistů, Fakulta informatiky РEVŠ a OZ Karpaty Vás zvou na 38. ročník mezinárodního setkání expedičních turistů a netradičních cestovatelů EXPEDICE 2024.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.