Andorra - horský stát I.

Knížectví Andorra (kat.  Principat d’Andorra) je stát, který se nachází v jihozápadní Evropě na východních svazích Pyrenejí, mezi Španělskem a Francii. Území Andorry je hornaté, rozčleněné několika vysokohorskými údolími a většina státu leží ve výšce více než 900 m n. m. Ze severovýchodu směrem na jihozápad přes území Andorry tečou řeky Valira a Ariège, na horských hřebenech je velké množství menších ledovcových jezer a pramenů minerálních a termálních vod. Nejvyšším bodem státu je vrchol Coma Pedrosa (2942 m. n. m.), který se nachází na severozápadu. Celková územní plocha činí 468 km², což převyšuje, co se týče velikosti, už jenom Monako, San Marino a Lichtenštejnsko, a činí z Andorry jednu z nejmenších zemí na světě. 

Celkově v knížectví žije 84 825 obyvatel, z toho 25 000 v hlavním městě Andorra la Vella. Co se týče národností, převládají Španělé (43%) a Andořané (33%), patřící k etnické skupině Katalánců, dále zde žijí Portugalci (11%), Francouzi (7%), podíl zástupců ostatních etnik činí 6%. Úředním jazykem je katalánština, dalšími dorozumívacími jazyky jsou francouzština, kastilština a portugalština. Mezi obyvateli státu dominuje římskokatolické vyznání.

Administrativně je stát rozdělen na 7 farností: Andorra la Vella, Canillo, Encamp, Escaldes-Engordany, La Massana, Ordino, Sant Julia de Loria. Farnosti jsou spravováni obecními radami v počtu 10 radních, ze kterých se volí primátor a jeho zástupce.

Oficiálně je Andorra knížectvím, ale fakticky je parlamentní republikou se dvěma hlavami státu (spoluvládcem za Francii je prezident Francie, spoluvládcem za Španělsko je biskup ze Séo de Urgell), které jsou zastoupeny místodržiteli (viguier).  Vnitřní samospráva zachovává široká autonomní práva uplatňovaná prostřednictvím jednokomorového parlamentu z 28 poslanců volených na 4 roky. Parlament volí předsedu vlády, který jmenuje ministry. Volební právo mají pouze občané Andorry.

Knížectví má rozvinuté hospodářství, mezi hlavní hospodářské odvětví patří obchod a cestovní ruch (tvoří kolem 80% HDP a ročně zemi navštíví kolem 9 milionů turistů). Objem HDP činí asi 1,2 miliardy dolarů (1998).  V zemědělství dominuje chov ovcí a pěstování tabáku, ve výrobě pak dominuje výroba tabákových produktů, sýrů, minerálních vod, nábytku; síť služeb je napojena hlavně na cestovní ruch, obchod a bankovnictví.

Dějiny Andorry

Andorra patří mezi nejstarší státy Evropy. První zmínka o jejich obyvatelích byla nalezena v latinských kronikách ve 2. století před n. l. Založení Andorry jako takové se však událo až v našem letopočtu, během vlády franského krále a císaře Karla Velikého (768-814). Dle pověstí 5 tisíc Andořanů v čele s Markem Almugaberem pomohlo jeho armádě v bitvě s Araby u Katalánských polí. V roce 788 jako poděkování král prohlásil obyvatele Andorry suverénním národem pod jeho ochranou. Stát byl začleněn do biskupství Séo de Urgell a Andořané měli povinnost platit symbolickou daň v podobě 1-2 pstruhů z řeky Valira.

Roku 817 Andorra a jižně ležící území oficiálně přešly k Franské říši a byly začleněny do Toulouského hrabství. Císař Ludvík I. Pobožný (814-840) roku 819 daroval obyvatelům Andorry Velkou Chartu svobody (Magna Carta). Po rozpadu impéria francouzský král Karel II. Holý (843-877) předal v roce 843 území Andorry hraběti ze Cerdanyi a Urgellu Sunifredu I. Později práva na všechna území Andorry byla prodána biskupovi z Urgellu a obyvatelé museli začít platit daně v podobě 4 kýt, 40 chlebů a vína. 

Příště: dokončení andorrské historie a zajímavá místa

Text: Maxim Kucer

Foto: Wikipedia, Wikimedia Commons - LynxIV, Josemanuel (foto 2), Iorentey, Christof Damian