Argentina, Buenos Aires – úchvatné hlavní město II

Během procházení města míjíme samozřejmě spoustu kostelů, jako je Basílica del Santísimo Sacramento, koloniální bazilika z roku 1732 Basílica de Nuestra Señora del Pilar a kostel ve staroruském stylu Iglesia Ortodoxa Rusa de la Santísima Trinidad.

Asi nejkrásnějším hřbitovem, který jsme na cestě po Jižní Americe navštívili, je Recoleta Cemetery. Veřejný hřbitov zde vznikl v roce 1822 a navrhnul jej francouzský inženýr Próspero Catelin. V současnosti má hřbitov více než 6 400 soch, sarkofágů, rakví a krypt a z toho více než 90 hrobek jsou národní historické památky. Turistů se tady vystřídá během dne hodně, nejvíce jich najdete u hrobek nejznámějších osobností jako Eva Perón (první dáma Argentiny).

Pokud se však vydáte po hřbitově trochu dál, najednou zjistíte, že jste v uličce sami, procházíte tímto labyrintem hrobek, kde některé jsou i rozbité. Najednou vše začne působit tajemně. Každý hřbitov má své příběhy, ty nechybí ani zde. Mezi výrazné hroby patří secesní hrobka Rufiny Cambaceres, která byla postavena z mramoru její matkou poté, co bylo zjištěno, že Rufina byla omylem pohřbena zaživa. Místní dělníci slyšeli výkřiky několik dní po jejím pohřbu, když byla rakev otevřena, byly na obličeji a na vnitřku rakve objeveny škrábance. David Alleno pracoval 30 let jako hrobník a pečlivě šetřil své peníze na vlastní sochu a hrob. Když mu architekt oznámil, že sochu dokončil, Alleno šel domů a zabil se. Povídá se, že na hřbitově můžete stále slyšet cinkat jeho klíče, když se jeho duch prochází uličkami hřbitova. Nejstrašidelněji však na nás působí socha Liliany Crociati, která zemřela na svatební cestě v Rakousku v 70. letech. Její rodiče nechali vystavět její hrobku jako rekonstrukci ložnice a u vchodu nechali postavit její sochu ve svatebních šatech se svým milovaným mazlíčkem po boku.

Pro rozveselení stojí za návštěvu turistická čtvrť La Boca se svojí uličkou Caminito. Je v podstatě pouličním muzeem s barevně malovanými domy, které jsou typickými obydlími přistěhovalců, kteří sem přišli na konci 19. století. Do roku 1950 byla čtvrť zpustlá, poté se skupina sousedů rozhodla ulici obnovit a místní umělec Benito Quinquela Martín začal stavby užívat jako plátno. Dnes je v tomto pouličním muzeu zakomponováno několik prací argentinských umělců a Caminito se stalo oblíbeným místem turistů. Několik restaurací nabízí taneční show – tango a jiné folkové tance. V podstatě je to taková ulička vtvořená pro turisty. Pokud se vydáte někam mimo toto turistické centrum, octnete se v nejchudší čtvrti Buenos Aires, takže tu nemusí být úplně bezpečno. V srdci La Boca se nachází i Museo de Bellas Artes de la Boca Quinquela Martín. Toto umělecké muzeum daroval městu právě muž zodpovědný za barevné domy ve čtvrti La Boca. Jeho záměrem bylo vytvořit v okolí vzdělávací a kulturní centrum.

Za odpočinkem vyrážíme do ekologické rezervace Costanera Sur, která je s 350 hektary největším a nejrozšířenějším zeleným prostorem v Buenos Aires. Navzdory blízkosti rušného centra města je to pozoruhodně klidná oáza klidu a útočiště pro divokou zvěř. Cestou z parku do centra míjíme ještě otáčivý most, který umožňuje lodím proplouvat kanálem. Je to trochu zvláštní, když spadnou závory a najednou se most odsune a místo vlaku před vámi proplouvá loď.

Když už je člověk unavený tím chozením po památkách, stačí si najít nějakou turistickou uličku plnou trhů s řemeslnými výrobky, kde se zpívá a tančí, popíjí maté a zábava je v plném proudu.

GPS: 34°38'16.1"S 58°21'45.0"W

Text a foto: Tomáš Novák