www.infoglobe.cz » Austrálie, Melbourne – svobodný život mimo centrum – VIDEO
Austrálie, Melbourne – svobodný život mimo centrum – VIDEO
Publikováno: 2.11.2021
Melbourne je prý už pátým rokem nejlepším místem pro život. V minulém díle jsem vás vzal do jeho moderního a docela rušného centra. Jenže v centru žije jen minimum lidí – většina z nich tam jezdí jen za prací a za kulturou. Pojďme se nyní podívat, jak to vypadá ve čtvrtích, kde se reálně bydlí a žije.
Nasedněte na jednu z mnoha tramvají, otevřete noviny a udělejte si pohodlí. Chvíli to totiž potrvá – Melbourne je jedno z největších měst světa, co se rozlohy týče. Jakmile opustíte centrum, zřídka potkáte budovu vyšší než 2 patra. Spousta malých domečků se zdobeným sloupovím, zahrádky, poklidné ulice a bezstarostný život – tak by se většina čtvrtí města dala shrnout.
Většina místních se shoduje, že nejlépe se žije ve třech čtvrtích na severu – Brunswick, Fitzroy a Northcote. A samozřejmě u pláže na jihu v St. Kilda. Začněme na severu.
Ve čtvrti Fitzroy to žije snad ještě víc než v centru. Spousta kaváren, restaurací, barů a malých obchůdků se vším, na co si jen vzpomenete. Ulice tu navíc fungují jako jedna obrovská galerie. Stovky úžasných graffiti přes celý dům, vtipně zdobená průčelí, sochy, mozaikové lavičky a zdobené výlohy. I sami lidé se tak trochu vystavují, tady se nikdo nebojí projevit. Babička s křiklavě modrou hlavou? Žádný problém. Hned za ní jde typický „hipízák“ jako z filmu Miloše Formana a vede se za ruku s bláznivě potetovanou Japonkou. A k tomu spousta lidí všech národností oblečených podle nejnovějších módních trendů. Nebo prostě podle sebe. Hlavně ne průměrně.
Čtvrť Brunswick se proslavila hlavně díky svým kavárnám a jídlu. Život tu plyne mnohem klidněji, i lidí je méně. Většinu podniků najdete na Sydney Street, v ostatních ulicích se v první řadě bydlí. Tady si oproti celkem „surové” postindustriální čtvrti Fitzroy můžete užívat krásných domečků a spousty zeleně. Co domek, to originál. Zkuste na chvíli odložit mapu a prostě jen tak bloudit. Mě to bavilo mnoho hodin.
Jestliže se ve čtvrti Brunswick většina života soustřeďuje kolem hlavních ulic, pak v Northcote se vše děje na jediné – High Street. Sem se chodí nakupovat, jíst, na kávu, na sklenku vína či pár piv, do kina, do divadla… Vůbec nemáte pocit, že jste v druhém největším městě Austrálie, působí to tu skoro jako v malém městečku kdesi na venkově. A to je právě to krásné. Navíc je odsud snad nejlepší výhled na vzdálené siluety mrakodrapů v centru Melbourne.
Ale pojeďme na slíbenou pláž, protože bez ní by Melbourne nebyl Melbourne. Abychom si trochu ušetřili čas, nasedneme na severu na vlak, který nás do centra odveze za nějakých 15 minut – tedy dvakrát rychleji než tramvaj. Vystoupíme na Flinders Street, odkud do přímořské čtvrti St. Kilda jezdí nejvíc tramvají.
Co psát o pláži? Snad jen, že je dlouhá, čistá a v létě plná lidí. Spousta místních sem přijede běhat, sportovat nebo na piknik s přáteli. Pokud se zrovna nechcete slunit ani koupat v moři, sedněte si se sklenkou vína do některého z barů podél a užívejte si spolu s Melbourňany jejich život plný úsměvů a pohody. Věřte mi, že nebudete chtít odjet.
Vítejte u nového seriálu. Tentokrát se vydáme do dalekých končin. Jak se u nás s oblibou říká – k protinožcům. Ostrov Tasmánie se totiž nachází jižně od jihovýchodního pobřeží kontinentální Austrálie.
Stát Queensland na severovýchodě Austrálie je známý zejména díky Velkému bariérovému útesu. Proto sem také míří velké množství turistů, hlavně milovníků potápění a šnorchlování. Jeho jižní část kolem města Brisbane je turisty trochu opomíjená, zato velmi oblíbená mezi Australany.
Skalní útvar Kata Tjuta leží asi 50 kilometrů západně od Uluru. Obě místa spadají pod jeden národní park a mají tak jednotnou vstupenku. Australský název pro toto uskupení kamenů je The Olgas – podle jedné ze skal, která se jmenuje Mount Olga. Cestou se nám opět v celé své kráse ukazuje i Uluru. Kata Tjuta je uskupení 36 skal, z nichž nejvyšší dosahuje výšky 546 metrů a její vrchol je tak ve výšce 1066 m n. m. Oproti Uluru, jehož vrchol je 863 m n. m., je tedy vyšší.
Pokud něco opravdu oceníte na skutečnosti, že jste na Uluru zavítali v australském létě, čili mimo hlavní sezonu, pak je to minimum lidí, kteří měli podobný nápad jako vy. Míst na parkovištích je dostatek, nikde se netlačíte s masou turistů a na všech vyhlídkových místech máte svůj prostor.
Uluru je ikonou Austrálie. Tento majestátní rudý monolit se tyčí do výšky 348 metrů a jeho nejvyšší bod se tak nachází v nadmořské výšce 863 metrů. Jedná se o největší samostatný skalní monolit na světě.
Když u osady Erldunda odbočíte ze Stuart Highway na západ, dostanete se na Lasseter Highway, která vede pod jinými názvy až do Západní Austrálie. Z ní se můžete ještě vydat silnicí č. 3 na sever do národního parku Watarrka. Pokud byste odtud chtěli pokračovat do MacDonnellova parku, můžete, ale vjezd je na povolení a pouze pro vozy s pohonem 4×4.
Na západ i na východ od Alice Springs se rozkládá největší horský útvar ve střední Austrálii, Macdonnellovo pohoří s nejvyšší horou Mt. Zeil, která dosahuje nadmořské výšky 1531 m. Rudý střed Austrálie je tedy jedna velká červená placka. Je tu několik míst, kde můžete přenocovat. Většina je kompletně vybavená potřebným zázemím.
V hornatém středu Austrálie můžete navštívit tajemné uskupení kamenů. Australané je pojmenovali Devils Marbles neboli Ďáblovy kuličky. Podle aboriginských legend jsou to ale vejce Duhového hada. Na cestě z Alice Springs směrem na sever se vedle vás objeví zcela nečekaně (asi po 400 kilometrech). Tyto nezvyklé útvary najdete v chráněné rezervaci Karlu Karlu, která má celkovou rozlohu 1802 hektarů.
Alice Springs je nejznámějším městem v rudém středu Austrálie. Všechny zájezdy, které se pořádají na posvátnou horu Uluru (nazývanou také Ayers Rock) začínají právě tady. Pokud pojedete do Alice Springs z jihu, budete přejíždět hranici států Jižní Austrálie a Severní teritorium. Přestože jedete stále rovně na sever, je mezi těmito státy časový posun o jednu hodinu.
V rudém středu Austrálie leží velice zajímavé město – Coober Pedy. Proslavené je díky těžbě opálu, který se tu těží od roku 1905. Než do Coober Pedy dorazíme při naší cestě z Port Augusty, zastavujeme také v městečku Glendambo. Hned na začátku nás vítá cedule, která hlásí, že zde žije zhruba 30 obyvatel a 2 miliony much. Také jsme upozorněni, že další benzinová pumpa bude až za 253 kilometrů.
Austrálie je kontinentem protikladů. Hustě osídlené východní pobřeží kontrastuje s pustým rudým středem, zasněžené hory s pouští a bílá pleť přistěhovalých evropských obyvatel kontrastuje s tmavou pletí domorodých Aboriginců. Někoho Austrálie láká proto, že je od nás tak vzdálená, někoho právě pro své neuvěřitelné kontrasty, ale jedno je jisté – rozhodně stojí za to se sem vydat.
Jeden z nejznámějších výletů z Melbourne je cesta po Great Ocean Road po pobřeží směrem na východ. Asi 275 km od Melbourne najdete jedno z ikonických míst celé Austrálie – pískovcové útvary zvané 12 apoštolů.
Jižně od města Brisbane ve státu Queensland leží šesté největší město tohoto kontinentu – Gold Coast. Připadat si tu budete trochu jako v americkém Las Vegas. V překladu Zlaté pobřeží je velmi oblíbenou destinací zejména mezi mladými lidmi. Toto pulzující město je totiž plné zábavy, smíchu a samozřejmě zlatých slunečních paprsků.
Pokud bych měl své cestovatelské řemeslo pověsit na hřebík a vybrat si místo, kde se usadit, vyberu si australský Melbourne. Proč? Je to totiž město stavěné a rozvíjené pro lidi. Ne pro budovy, ne pro průmysl, ne pro developery, dokonce ani ne pro turisty. Pro obyčejné lidi, kteří v něm žijí. Také se dlouhodobě umísťuje na první příčce žebříčku nejlepšího města pro život na světě. Ale nebojte – i jako návštěvníci si ho můžete naplno užít a odjet s nezapomenutelnými zážitky. Ukážu vám jak.
Jestli jsem měl v tasmánském Hobartu pocit, že tam chcípl pes, v Launcestonu to bylo na první pohled ještě horší. Ale vzápětí jsem zjistil, že ospalé městečko se spoustou neobvyklých zákoutí má něco do sebe. Roztomilé domečky, cihlové továrny a kostely, pivovar, řeka s pelikány a velký městský park s japonskými makaky. A vinařská oblast Tamar Valley téměř za rohem.
Je 9 hodin večer a na ulici sotva potkáte člověka. Přitom jste uprostřed největšího města v Tasmánii, kde bydlí téměř čtvrt milionu lidí. Důvod je prostý – město je natolik rozlehlé, že v centru večer téměř nikdo nezůstává. Ve dne to tu naopak žije, i když v poklidném tempu přístavního města, kde není za čím se hnát. Krom turismu totiž město asi žádné světlé zítřky nečekají.
Myslel jsem si, že divnější a rozmanitější země než Skotsko a Island už jen tak nenajdu. Mýlil jsem se. Tasmánie – ostrov na jihu Austrálie o téměř stejné velikosti jako Česká republika – překvapuje snad na každém kroku. Chvíli se tváří jako již zmíněné Skotsko, chvíli jako Portugalsko, chvíli jako Nový Zéland a do toho tu pobíhají všemožná zvířátka, která znáte z dokumentů o přírodě.
Klub slovenských turistů, Fakulta informatiky РEVŠ a OZ Karpaty Vás zvou na 38. ročník mezinárodního setkání expedičních turistů a netradičních cestovatelů EXPEDICE 2024.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
