Bolívie – Uyuni a solná pláň

Publikováno: 18.8.2023
Když na terminálu ve městě Cochabamba zjistíme, že se autobusové společnosti rozhodly stávkovat, trochu nám to naruší následující plány. v Bolívii stávky nejsou nic neobvyklého. Jsme tady druhý týden a už zažíváme druhou. Zaměstnanci i samotní obyvatelé tuto věc berou sportovně a nějak je to neznepokojuje. Bylo nám několikrát sděleno, že taková stávka bývá nejméně na tři dny.

Článek vám přináší:

spoločnosť V-spoj s.r.o.

A poslední autobus z tohoto terminálu vyjíždí v 18.00, pak se stávkuje! Některé spoje byly přesunuty, jiné úplně vyškrtnuty. Stejně jako doprava do města Potosí, kam máme namířeno. Narychlo měníme plány a odjíždíme jediným a posledním autobusem do Uyuni.

ulice ve městě Uyuni

Město Uyuni leží opuštěné na altiplanu (náhorní plošina) v jihozápadní části Bolívie nedaleko hřebene And (ve výšce kolem 3 600 m n. m.) a slouží víceméně pro turisty, kteří se sem přijeli podívat na solnou pláň – Salar de Uyuni.

Salar de Uyuni – bílá poušť

Jela se tu také část etapy závodu Dakar. do města přijíždíme kolem páté hodiny ranní, kdy je zde naprostá tma a k tomu hrozná kosa. Než si stihnu oblíknout všechny věci, které si s sebou vezu, odchytává nás v tlusté péřové bundě paní, kterou moc obdivuju. Každý den v těchto mrazivých nočních hodinách shání turisty přijíždějící do Uyuni, aby jim nabídla své služby. za tu statečnost se s ní v kanceláři domluvíme na výletě na Salar de Uyuni (150 BOB/525 Kč), dostaneme i slevu a navrch snídani s teplou kávou.

těžba soli u města Colchani

Když se rozední, paprsky jsou našimi nejlepšími kamarády. za světla město připomíná westernové městečko. Nižší budovy, široké a kolmé ulice, prohánějící se vítr po pouštní oblasti a poklidná atmosféra. Nejrušněji zde začíná být kolem půl desáté, kdy všechny agentury začnou startovat džípy a vyjíždět na tour na solnou pláň.

Isla Incahuasi

I my s dalšími pěti členy nasedáme do auta a vyrážíme na první prohlídkové místo – směrem k vlakovému hřbitovu (Cementerio de Trenes), který chátrá za městem. Zde se projdeme kolem zrezivělých parních lokomotiv a několika tun zkorodovaných vagonů, které kdysi jezdily plné stříbra po první postavené železnici v Bolívii (spojovala Uyuni s Antofagastou u Tichého oceánu). od hřbitova pokračujeme k městu Colchani, kde se denně těží sůl (ročně až 25 000 tun) a taky je zde menší solné muzeum.

suvenýry v Colchani

Nyní prosperuje také z prodeje suvenýrů nejen se solnou tematikou, neboť zde staví všechny džípy z Uyuni, aby se turisti porozhlédli. Potom už se rozjedeme po bílé pláni, která se rozprostírá do nekonečna. Salar de Uyuni je největší solnou plání na světě (cca 11 000 km2) a leží ve výšce 3 650 m n. m. u Solného hotelu, kde má Dakar i svou sochu postavenou ze solných cihel, obědváme a nasáváme slanou atmosféru. po obědě se všechny džípy rozjíždějí různými směry. Nevede tudy pouze jedna cesta, ale každý se může vydat svou vlastní, nejspíš aby si kdokoli vychutnal to bílé nekonečno a monstrózní rozlohu. Najednou zůstáváme na sněhově bílé pláni dočista sami. Nechápu, kam se všichni ztratili.

socha slavného Dakaru u Solného hotelu

Cementerio de trenes Solný hotel (z ekologického důvodu byl uzavřen)

Celkem mě překvapuje pohled z okna auta, kdy jedeme stále jedním směrem a člověk by vůbec neřekl, že se posunuje. Naprostá dezorientace. Před sebou mám obrys ostrova Isla Incahuasi a nezdá se mi, že by se nějak přibližoval. Řidič jede stálou rychlostí 100 km/h asi dvacet minut, čili urazíme 33 km po rovné ploše a nepřijde mi, že bychom se pohnuli z místa.

loučení se solnou plání

Pak se najednou začne ostrov přibližovat a jsme hned u něj. Ostrov Isla Incahuasi (také se mu říká Isla del Pescado), s velikostí 24 ha, je od Colchani vzdálen 80 km a je celý porostlý až dvanáctimetrovými kaktusy rodu Trichocereus. Vstupné na ostrov činí 30 BOB (105 Kč). Šofér nám tady dává hodinovou pauzu a my ji využíváme k obejití tohoto ostrova. Připadáme si jako solní Robinsoni, kteří jsou uvězněni na ostrově, kde kolem dokola je jen oceán, který je tvořen šestiúhelníkovými solnými destičkami.

kaktusy rodu Trichocereus na ostrově Isla Incahuasi

Odtud se pak ještě přesuneme k zatopené části solné pláně u vesnice Coqueza. Jednou za rok bývá dokonce i celá pláň pod vodou a vytváří tak obrovské přírodní zrcadlo. u vesnice Coqueza, která odpočívá pod vulkánem Tunupa (5 400 m n. m.), pozorujeme plameňáky a čekáme na konec dne. Hodiny tady totiž děsně letí a my už se bohužel musíme vydat zpět na cestu k městu Colchani. Řidič nám ještě zastaví na západ slunce, abychom si vychutnali, jak si hraje s oranžovorůžovým zbarvením s bílou plání. Poté co slunce nenávratně zaleze za obzor a ještě dlouze čaruje s barvami na obloze, nastane zima.

vesnice Coqueza pod vulkánem Tunupa

To, co je pro Peru Machu Picchu, je Salar de Uyuni pro Bolívii. Hlavní trhák země, který přitáhne nespočet turistů denně. Ono se také není čemu divit, protože Salar je opravdu impozantní místo, které bere dech.

 

GPS: 20°28'04.0"S 66°49'56.8"W (Salar de Uyuni)

Text a foto: Tomáš Novák

Aktuální stavy řek:

Aktuální informace o stavu vody na českých řekách můžete sledovat ZDE.

Důležité informace:

081843

Informace a upozornění před cestováním do zahraničí najdete ZDE.

(včetně výskytu koronavirus COVID-19 i válečného konfliktu na Ukrajině).

149272 01 1992259