www.infoglobe.cz » Bolívie – vesnička Coroico

Bolívie – vesnička Coroico

Publikováno: 19.9.2016
Ze slunné Copacabany jedeme přes bolivijskou metropoli La Paz rovnou do malé vesničky Coroico, kterou jsme cíleně vybrali k několikadennímu odpočinku v přírodě. Z La Pazu jede do této vesnice přímé colectivo (hromadná přeprava – dodávka) kolem tří hodin (cena 150 Kč). Z nadmořské výšky 3 600 m n. m. (La Paz) musíme vystoupat ještě o další výškový kilometr, abychom následně sestoupali serpentinami rovnou do oblasti Yungas (přechodová oblast mezi vysokohorskou krajinou And a nížinatými pralesy). Vede tudy i vyhlášená bolivijská atrakce „cesta smrti“, která je nyní jen turistickou podívanou. Od roku 2006 se jezdí po nové asfaltové cestě, a tak bahnitá „nejnebezpečnější cesta světa“, kde údajně ročně zahyne až 300 lidí, je využívána převážně jen pro sjezdy na kolech.

Coroico leží ve výšce 1 600 metrů nad mořem na úpatí kopce Cerro Uchumachi v západní části Bolívie v provincii Nor Yungas. Kolem dokola této vesnice je zvlněná zalesněná krajina, za kterou vykukují zasněžené vrcholky Cordillery Real – Huayna Potosí, Tiquimani a Mururata.

pohled na město Coroico z Uchumachi

kostel San Pedro y San PabloSamotná víska je malá a klidná. Centrum zdobí zeleň a malebný kostel s kamennou zvonicí (kostel San Pedro y San Pablo), který dominuje tomuto prostranství. Na několika místech této obce je vyobrazen skalňák andský (tunqui), červený pták s chocholkou, jenž je místním symbolem. Městečko je protkané úzkými dlážděnými uličkami, které jsou lemované krámky s drobnostmi. Večer je zde otevřeno několik stánků s grilovanými kuřaty a každý den je tady největší pozdvižení, když se od čtyř hodin prodávají na náměstí housky, jež právě domácí pekaři dopekli.

Zůstáváme v Coroicu tři noci, abychom se pokochali zdejší lesnatou krajinou a prošli si okolí. První den se vydáme nekonečně dlouhým traverzem ke třem vodopádům, které by měly být vzdáleny asi dvě hodiny od Coroica.

tunqui – červený maskot města

Trasa vede kolem sytě zelených kokových polí, která místní ženy a děti zrovna obírají. Čím dále jsme od vesnice, tím je cesta zarostlejší a hůře průchodná. Je dobré si sem vzít plné boty a dlouhé kalhoty. Nejlépe i rukávy a pokrývku hlavy. Nejenže vegetace dost škrábe, ale zároveň tady létají malé otravné mušky, které koušou a zanechávají nateklou a zarudlou kůži. Jelikož se na Bolívii nacházíme poměrně nízko, je tu dost horko a vlhko.

jedno z mnoha kokových polí

První vodopád – San Felix – je znetvořen betonem a trubkamivodopád San Felix a vypadá to, že z něj obec Cruz Loma odčerpává vodu. Když pokračujeme k dalším dvěma vodopádům, dojdeme akorát ke kamennému zátarasu a pletivovému plotu s ostnatým drátem. Na metr a půl široké pěšině je to tak šikovně postavené, že je z jedné strany vysoká skála a z druhé prudký sráz. Dojde nám, že k těm dvěma vodopádům se tudy asi nedostaneme. Jediná cesta k nim je od města Cruz Loma. Tuhle cestu uzavřeli, aby se tam nedalo dostat jinak než autem nebo s nějakou cestovkou. Vodopády jsou zpoplatněny (nebo to aspoň říkal pán z infocentra). O uzavření této cesty však neřekl nic. A jelikož se asi výběrčím nechce stát někde v lese u vodopádu a vybírat peníze, vybírají je dole u města a tuto cestu raději zatarasili, aby se tam náhodou někdo nedostal odjinud.

zalesněná hora Uchumachi, 2 500 m n. m.   oblast Yungas s vesnicí Cruz Loma

Další den brzo ráno se jdeme podívat na nedaleký vrchol Uchumachi, který je vysoký necelých 2 500 m n. m. K malému kostelíku nad vesnicí vede oblíbená poutní „křížová cesta“. Odtud pokračuje prašná pěšina až k vyhlídkovému místu, odkud se dá příjemně kochat pohledem na nízké zelené kopce oblasti Yungas, za kterými se tyčí ledovcové špičky Cordillery Real. Ranní mlha, v této oblasti častý jev, pomalu ustupuje a obloha se barví do modra. Na ní se krásně vyobrazují siluety kroužících dravců (zřejmě orli andští), které máme nad hlavami. Pak se pěšina smrskne na půl metru a každým krokem víc a víc zarůstá trávou a keři, až nakonec stromy vytvoří vegetační tunel. Jsme rádi alespoň za náznak vysekané cesty. Když dojdeme na vrchol Uchumachi, odpočineme si na pár místech s výhledy, ale hora je spíše porostlá stromy. Cestou zpět po nás vystartují nějací potulní psi, kteří se nebezpečně přibližují až na metr. Většinou v Bolívii psi jen štěkají, ale nepřibližují se. Tihle dost cení zuby a nebýt mikiny a kamenů, těžko říct, kam až by se svými tesáky dostali.

pohled na oblast Yungas a Cordilleru Real

Krom zajímavých výletů po okolí, procházky po městě a překrásných výhledů na všudypřítomnou krajinu stojí za návštěvu v Coroicu i místní neupravovaný, dokonce až strašidelný hřbitov. V Jižní Americe jsou nebožtíci, vzhledem ke skalnatému podloží, často pochováváni nad zemí. Hojně pak ve vybetonovaných stavbách s otvory pro rakve. Stavba je většinou vysoká kolem dvou a půl metru, něco přes dva metry hluboká s délkou dle možností hřbitova (2–15 metrů). V řadě je pak několik podlouhlých otvorů, kam se rakev i s tělem vkládá a následně zabetonuje nebo zazdí kamennou deskou se jménem. Takový panelák pro mrtvé... Pár těchto hrobů je zde otevřeno a vybrakováno. V jedné hrobce je dokonce ještě ztrouchnivělá rakev, ale již bez těla.

hřbitov v Coroicu

Večery v Coroicu trávíme jako místní obyvatelé – příjemným posezením na hlavním náměstí, kde je několik laviček. Večer je v Coroicu teplo a pofukuje mírný vánek. Několik týdnů předtím jsme se pohybovali ve vyšších nadmořských výškách, kde bylo po setmění chladno, tak si to tady užíváme a bavíme se nad dováděním malých místních dětí. Je hezké, že se na všech bolivijských náměstích či jiných prostranstvích schází vždy spousta lidí a dětí, kteří se baví, skotačí, tráví volný čas venku a nesedí doma u počítače. Možná proto, že jej nejspíš ani nevlastní.

GPS: 16°11'17.7"S 67°43'40.1"W

 

Text a foto: Tomáš Novák



Diskuze u článku (0)

Vložit nový příspěvek


Souvisejicí články

Paraguay – Asunción
Publikováno: 14.11.2016
Než dojedeme do města Asunción, musíme projet přes Gran Chaco. To se rozprostírá na území státu Argentina, Bolívie a Paraguay. V Paraguayi zabírá velkou část severního území, o které byla ve 30. letech 20. století vedena válka s Bolívií, kterou Paraguay vyhrála. Příčina byla v tom, že se obě strany mylně domnívaly, že se zde nachází ropné bohatství. Dnes je to jen suchá a vyprahlá rovina, řídce zarostlá pastvinami a stromy.

Bolívie – Santa Cruz de la Sierra
Publikováno: 7.11.2016
Santa Cruz de la Sierra je největší město Bolívie a leží ve středovýchodní části země. Daleko od And se rozprostírá v rovině pouštní oblasti a zajímavostí na tomto městě je pohled na něj z ptačí perspektivy. Oválný půdorys tvoří čtyři obchvatové kruhy (anillos). Tyto kruhy spojují radiales – paprsky hlavních silnic, které jsou číslovány po směru hodinových ručiček a je jich 27. Město spíše připomíná rozlehlou vesnici, a to kvůli nižší zástavbě a klidnému životu. Ale je zde i pár noblesnějších uliček s drahými butiky. Nikdo nikam nepospíchá a místní lidé rádi posedí na lavičkách v centru a odpočívají, takže se dá říct, že jejich hodinky na rukou jsou spíše zdobným doplňkem.

Bolívie – Samaipata
Publikováno: 31.10.2016
Kupování lístků na autobus v Bolívii je perfektní zážitek a zkouška nervů na obou stranách. Ve městě Sucre kupujeme lístky do vesnice Samaipata, která je směrem na Santa Cruz de la Sierra, což by mělo být naše poslední město v Bolívii. Ve vesnici Samaipata si chceme na chvilku oddychnout, protože v posledních dnech jsme víceméně létali v davech lidí.

Bolívie – Sucre
Publikováno: 24.10.2016
Sucre je nejhezčí a koloniálně nejzachovalejší město Bolívie, které jsme na naší cestě navštívili. Je to také nejupravenější a nejčistší město v tomto státě. Tak nějak tady jde cítit ten řád a chuť lidí udržovat své město v uhlazeném stylu. Je elegantní a barevně jednoduché a místní jsou na to hrdí, když městem procházejí. Velikostně je podobné Potosí a žije zde necelých čtvrt milionu lidí. Od roku 1991 je právem zařazeno na seznam UNESCO.

Bolívie – Potosí
Publikováno: 17.10.2016
Cesta z Uyuni do města Potosí trvá pouze tři hodiny a nedívat se z okna by bylo hříchem. Od ploché pouštní oblasti se silnice zvedá a přejíždí se přes nevysoké, ale o to krásnější duhové hory. Stále má krajina pouštní charakter, oblast je dost vyprahlá a bez velké vegetace. Kolem cesty můžete ale zahlédnout lamy i nandu.

Bolívie – Uyuni a solná pláň
Publikováno: 10.10.2016
Když na terminálu ve městě Cochabamba zjistíme, že se autobusové společnosti rozhodly stávkovat, trochu nám to naruší následující plány. V Bolívii stávky nejsou nic neobvyklého. Jsme tady druhý týden a už zažíváme druhou. Zaměstnanci i samotní obyvatelé tuto věc berou sportovně a nějak je to neznepokojuje. Bylo nám několikrát sděleno, že taková stávka bývá nejméně na tři dny. A poslední autobus z tohoto terminálu vyjíždí v 18.00, pak se stávkuje! Některé spoje byly přesunuty, jiné úplně vyškrtnuty. Stejně jako doprava do města Potosí, kam máme namířeno. Narychlo měníme plány a odjíždíme jediným a posledním autobusem do Uyuni.

Bolívie – Národní park Torotoro
Publikováno: 3.10.2016
Nejrychlejší a nejjednodušší přejezd do vesnice Torotoro z La Pazu je nočním autobusem do Cochabamby, kde následně přestoupíte na colectivo (místní hromadná doprava). O tři čtvrtě na šest ráno bloudíme terminálem Cochabamby a zjišťujeme, ze kterého nástupiště jede nějaký spoj do vesnice Torotoro. Paní u informací je ještě rozespalejší než my, tak komunikace malinko vázne, avšak i tak z ní s přestávkami na zívání vyloudíme, že musíme na jiný terminál. Jediné spoje vyjíždějí v šest ráno, tak abychom si prý pospíšili. Toho využívá před budovou taxikář, který nám nabulíkuje, jak je místo odjezdu daleko a nadsadí si cenu. Ač neradi, kývneme panu taxikáři a jedeme s ním celé dvě minuty do vedlejší čtvrti, kde ještě panuje tma. Vysadí nás u garáže a lidem stojícím u dodávky nahlásí, že dovezl dva cizince. S úsměvem přebírá 15 BOB (55 Kč).

Bolívie – La Paz
Publikováno: 26.9.2016
Na město La Paz jsem byl v Bolívii zvědavý asi nejvíc, protože mě vždy svou nezvykle vysokou polohou (pro metropole) lákal. Říkal jsem si, jak tam lidé v těch 3 600 metrech nad mořem vlastně žijí. Poté, co jsem v těchto výškách v Andách pobýval v Ekvádoru nebo Peru, jsem zjistil, že to tak složité není. Prostě si člověk zvykne. I tak je svou nadmořskou výškou La Paz raritou mezi světovými velkoměsty. Samotné město vypadá, jako by leželo v kráteru a po svazích kolem dokola jsou vystaveny domy z pálených cihel, což vypadá dosti uspořádaně. Z blízka je to však neuvěřitelný chaos uliček a rozestavěných domků. Dole v centru se pak tyčí vysoké budovy mezi historickými stavbami. Je to zajímavá všehochuť. Nad tím vším jezdí lanovky, které zde simulují nadzemku či metro. Je to nejrychlejší spoj z jednoho konce na druhý.

Bolívie – Copacabana a Isla del Sol
Publikováno: 12.9.2016
První město v Bolívii, které navštíví cestovatel jedoucí pozemní cestou z Peru, je většinou Copacabana. Pokud ne, měl by určitě návštěvu zvážit. Když městu odpustíme povinný a zbytečný poplatek 2 BOB (1 BOB = cca 3,5 Kč), je Copacabana hezké a klidné místo k odpočinku, umocněné požitkem při pohledu na jezero Titicaca. Město je malé, což dodává tomuto malebnému jezernímu letovisku neuvěřitelné kouzlo a dá se zde dlouze procházet a vychutnávat si jej.

Bolívie, Cochabamba – vzhůru do střední Bolívie
Publikováno: 2.8.2013
Cochabamba je hlavním městem Cochabambské správní oblasti, která pokrývá plochu velkou přibližně jako Slovensko. Tento správní celek je v zemi znám pro svoji úrodnou půdu a proto se mu přezdívá „obilnice Bolívie“. Mezi plodinami, které se zde nejvíce pěstují patří obilí, tabák, cukrová třtina, dále to jsou brambory nebo kakaové boby.


Souvisejicí fotogalerie

Bolívie – srdce Jižní Ameriky
Pro mnoho turistů není Bolívie při návštěvě Jižní Ameriky hlavním cílem, ale naštěstí ji náš auto...

Lokace:

Česká republika
Kalendář akcí:

Partneři:

I díky vám jsme získali certifikát:

Dôveryhodná firma 2017

 

Průvodce:

Fotosoutěž:

Poezie všedního dne

1. 1. – 29. 2. 2020
1. cena:
Kniha Vltavské vyhlídky z Knižního klubu
2. cena:
Kniha Výlety podél Sázavy z Knižního klubu
1. cena redakce:
Poukaz na 1 noc pro 2 osoby se vstupem do wellness v LH Hotelu Jana**** v Přerově!
2. cena redakce:
+ BONUS: každý vítěz obdrží dvojici vstupenek na veletrh FOR BIKES 2020!

Aktuální stavy řek:

Aktuální informace o stavu vody na českých řekách můžete sledovat ZDE

Aktuality:

26.1.2020
Nenechte si ujít 8. ročník tradiční masopustní zabijačky v sobotu 1. února od 10 hodin v centru královského města Kežmarok.
25.1.2020
Na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky přibylo od ledna 2020 krajkářství na Vamberecku. Kulturní statky, které jsou na celorepublikovém seznamu, lze nominovat do mezinárodního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO).
24.1.2020
Chtěli byste zažít splavování na raftech v zimě? Tak navštivte dnes nebo zítra malebnou obec Červený Kláštor, která leží v nádherné přírodě Pieninského národního parku.
Archiv aktualit

Důležité informace:

Informace a upozornění před cestovaním do zahraničí najdete ZDE.

Každý týden na facebooku nová soutěž o knižní ceny! Přidejte se a
soutěžte!

Destinace měsíce – RUSKO:

Nejčtenější články:

Mobilní aplikace:

aplikácia Infoglobe

stiahnuť zadarmo pre Androidstiahnuť zadarmo pre iPhone

 

 

Interaktivní katalogy:

dnes:neděle 26. 1. 2020
svátek:Zora
dnes:
neděle 26.1.
0 °C
zítra:
pondělí 27.1.
3 °C