Brazílie, Amazonie – cesta do pralesa
Výlet do amazonského pralesa není nejlevnější záležitostí, pokud tam chcete strávit několik dní. V Manaus je spousta turistických agentur a my jsme si vybrali jednu agenturu již předem, se kterou jsme byli v kontaktu. Majitel nás vyzvedl na letišti a dovezl k nim do kanceláře. Domluvili jsme se, že další den hned vyrazíme do džungle s přespáním na celkem 3 noci. Když budete chtít, zajistí vám i hotel.
Začátkem prosince je zde období dešťů a turistů bývá málo, spojili nás tedy s jinou skupinkou. Dvouhodinové zdržení a čekání nás moc nepřekvapilo. Dovezli nás k přístavu, odkud jsme se vydali na první atrakci – „Encontro das Águas” neboli „setkání řek“ Rio Negro a Rio Solimões. Až od tohoto soutoku se řeka v Brazílii nazývá Amazonka.
Soutok řek Rio Negro a Rio Solimões patří k hlavní turistické atrakci. Řeky mají totiž rozdílnou rychlost, teplotu a také hustotu a pH. Zatímco tmavá Rio Negro dosahuje rychlosti 2 km/h a teploty 28 °C, hnědá Rio Solimões má rychlost od 4 do 6 km/h a 22 °C. Díky tomu se voda z řek nepromíchá hned, ale vytváří jasnou hranici o délce až 6 km od soutoku.
Od soutoku se vydáváme dál, po Rio Solimões. Loď jsme vystřídali za minibus a pak zase za malý člun, až jsme se ocitli na místě. Cestou po řece, když jsme proplouvali jednotlivými rameny, jsme mohli vidět spoustu volavek a kajmanů a také chatky místních, kteří zde žijí.
Večer je mnohem zábavnější. Jakmile se setmí, nasedáme na člun a vydáváme se s průvodcem Peterem a ještě místním průvodcem s přezdívkou Zeus za kajmany. Zeus se ukáže jako velmi zkušený průvodce, bohužel neumí anglicky, takže Petera máme spíš jako překladatele. Zeus nejdříve chytne malého kajmana, kterého si můžeme vzít i do ruky. Většího (cca metrového) už nám raději nedává.
Většina agentur má dost podobný plán aktivit. Další den máme naplánovaný výlet na lodi za obrovským stromem a také pojedeme pozorovat sladkovodní delfíny. V Amazonce totiž žijí růžoví delfíni, oficiálním názvem delfínovci amazonští. Zastavíme uprostřed řeky a pozorujeme tyto růžovošedé tvory, jak se vynořují nad hladinu. Odpoledne máme zase o něco akčnější, vydáváme se na lov piraní. Každý dostaneme výbavu na chytání, na háček napíchneme kousek masa, hodíme do vody a hned cítíme, jak piraně tahají a okousávají maso. A když máme štěstí, některá se nám na háček chytne. Ulovené piraně nám pak připraví jako pochoutku k večeři.
Další den nás čeká větší procházka džunglí, kde Zeus chytne velkou tarantuli, tak si ji můžeme prohlédnout zblízka. Ukáže nám také různé léčivé stromy a rostliny, jak udělat repelent z mravenců a můžeme sníst červa vyloupnutého z ořechu, který má kokosovou příchuť. Večer nás ještě čeká přespání v džungli v hamakách, o žádný adrenalin ovšem nejde. Místo vypadá spíš jako lesík, i v Česku slyšíme při spaní pod širákem více zvuků zvířat než zde.
Poslední den se jdeme už jen podívat, jak zde žijí místní lidé, sbalíme věci a vracíme se zpátky do Manaus. Podívat se do amazonského pralesa byl náš sen, jen by to celé mohlo být trochu akčnější.
Text a foto: Tomáš Novák
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek