Bulharsko: křížem krážem
Příčinou každým rokem stoupajícího zájmu je oblíbené srovnání – kvalita rovná se cena. Dovolená v Bulharsku je laciná, ale veškeré služby jsou na podobné úrovni jako ty „západní“. Navíc Černé moře, které ho omývá, zůstává teplým až do konce října!
Kromě „plážových povalečů“, zvyklých trávit dovolenou opalováním a krátkými návštěvami města, existují cestovatelští fajnšmekři, kteří zemi, do níž zavítali, chtějí opravdu poznat. Vzhledem k velké rozloze a pestrosti krajiny budou mít co dělat.
Obě skupiny zcela určitě zamíří do starobylých měst Nesebar a Sozopol (figurují na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO), kde mohou obdivovat netypické dřevěné domy, úzké uličky i pravoslavné kostely. A v prvně jmenovaném i pro tyto končiny hodně netypický větrný mlýn.
Na návštěvu je nejlepší se vydat časně ráno, kdy lze pozorovat krásný východ slunce a rybáře v přístavu, vydávající se na lov. Uličky v té době nejsou přecpané turisty ani jejich „nahaněči“, kteří je lákají do restaurací (ty jsou tu ale zpravidla hodně drahé), a pouličními obchodníky...
Nejvíc pláží se rozprostírá kolem známého letoviska Varna, říká se mu královna Černého moře. Všechny jsou čisté, obklopují je stánky s rychlým občerstvením i restaurace. Po písku navíc stále pendlují prodavači výborné zmrzliny, preclíků a dalších lahůdek.
Aktivní turisté, co se lenošení brzy nabaží, „zvednou kotvy“ a zamíří do vnitrozemí. Třeba do proslulého pohoří Rodopy s kotlinami a údolími, v nichž tečou křišťálově čisté řeky. Jedním z nejznámějších středisek je Pamporovo (1650 metrů nad mořem).
Jeho výhodou je stálé počasí, v létě se teploty pohybují kolem příjemných 25 stupňů. To a dostatek slunečných dní z něj dělá ideální místo pro pěší turistiku. Navíc je hodně zalesněné, takže se dá libovolně toulat krajinou a pozorovat její krásy.
Při procházce lze narazit na pravoslavné kláštery, ležící většinou na nepřístupných místech. V nejznámějším, Bačkovském, žijí mniši v hodně drsných podmínkách. Nejběžnější stravou je suchý chléb a voda, což jim nevadí – „najedí“ se modlitbami a vírou v Boha...
V této oblasti zaslouží zmínku lázeňské městečko s povědomým názvem Devin, kde se dá při různých procedurách skvěle odpočinout po náročných túrách. Dalším zajímavým místem je Etara – skanzen poblíž města Gabrovo.
Historickým symbolem Bulharska je Veliko Tarnovo, bývalé hlavní město, tyčící se terasovitě na vápencových skalách nad řekou Jantrou. Různě roztroušené domky jsou usazené na skále tak, že vypadají, jako by z ní vyrostly.
Příznivci historie určitě nevynechají návštěvu Kazanlaku se starobylými thráckými hrobkami. V těch bylo kromě krásných fresek nalezeno mnoho zlatých předmětů, a to archeologové zatím otevřeli jen hrstku z patnácti set hrobek. Každá může skrývat poklad nedozírné ceny.
O této civilizaci se neví, kdy vznikla, ani jak zanikla, nezachovaly se písemné ani jiné zprávy. Z archeologických nálezů je zřejmé, že šlo o jednu z kolébek světové kultury a že její příslušníci žili na Balkáně asi od roku 4000 před n. l. Někteří historici tvrdí, že dokonce o 2000 let dřív!
Ve vnitrozemí je spousta malých vesniček, ale domy jsou obvykle zchátralé. Na polích nikdo nehospodaří, pro dnešní generaci není život na venkově přitažlivý, což bohužel vede k úpadku zemědělství. Přitom právě Bulharsko bylo v tomto směru – jako jedna z mála zemí – soběstačné.
Stejně vypadají vinice, hodně jich je opuštěných. Přitom zdejší typická odrůda Mavrud, dobře známá i pamětníkům u nás, byla mezi odborníky velice ceněná. S upadající slávou vinařství se však odmítl smířit světově uznávaný flétnista Ivan Todoroff a rozhodl se ji vzkřísit.
Zakoupil spoustu pozemků v Thrácké nížině (kde je vždy dostatek slunečných dnů, které réva potřebuje) a potřebnou techniku a dal se do práce. Dnes se jeho vína řadí mezi nejlepší na světě. Získala dokonce certifikaci na anglickém dvoře, na výslovné doporučení prince Charlese! A co víc – nejsou drahá.
V Bulharsku se stále dá lacino napít a najíst, zdejší kuchyně je navíc pestrá a chutná. Delikatesy jako šopský salát, čevapčiči a zapečené brambory s mletým masem známe i u nás. Hodně se jí šašlik, plněné zelné či vinné listy, telecí jazyk a hlavně hodně zeleniny...
Zdroj: TravelPortal.cz
Diskuze u článku (0) |