Čína: dlouhá cesta II. - ledový letní palác

Ani císařské rodiny netrávily v Pekingu každý den v roce. Když zatoužily po odpočinku v horkých letních dnech, vydávaly se zpravidla do Letního paláce (čínsky 颐和园I-che-jüan, což by se dalo přeložit jako „Zahrada pěstěného souladu“). První podoby tohoto klasického parku začaly vznikat už ve 12. století a dodnes je největším v Pekingu. Když jsme se k jeho návštěvě rozhodli my, byl právě leden, Svátky jara, a venkovních mínus dvacet stupňů dávalo tušit, že léto je ještě daleko. Rozhodně to ale stálo za to.

Jak se lidé vraceli do svých rodných měst a vesniček, aby Nový rok strávili se svými rodinami, hlavní město se krok po krůčku vylidňovalo. Zima pak většinu z těch, co zůstali, zahnala do vyhřátých domovů. A přece ani Letní palác asi patnáct kilometrů od centra Pekingu nezůstal opuštěný. Snad to byla nezvykle čistá modrá obloha, snad zvláštní atmosféra nadcházejících svátků co obyvatele Pekingu vylákalo k návštěvě. Celý komplex má na 290 hektarů, ale většina návštěvníků byla soustředěná kolem jednoho místa – jezera Kchun-ming. Pohled na hloučky Číňanů, předvádějících krasobruslařské kreace na uměle zvětšeném jezeře, stál bezpochyby za to. Co na tom, že cedule na břehu hlásala „vstup na jezero zakázán“.

Letní palác na celé to hemžení shlížel z hory Dlouhého života s neochvějným klidem. Přece jen už tu nějaké to století lidstvo pozoruje, stejně jako Mramorová loď, kterou nechala císařovna Cch'-si postavit místo vystavění skutečné čínské flotily, když z peněz na ni určených v roce 1888 celý areál rekonstruovala. S oblibou tam pak se svými dvorními dámami popíjela čaj a pozorovala západ slunce za pahorky i na vodní hladině.

Od dob známé a kontroverzní císařovny se mnohé změnilo. Dnes už dávno na lodi čaj nepodávají, ba dokonce je vstup do ní zakázán. Od roku 1924 si Letní palác smí prohlížet veřejnost a roku 1998 byl zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Asi nejlepší pohled na celý komplex je z pavilonu Buddhistické vůně vysokého jedenačtyřicet metrů. Ale ať už si zahrady Letního paláce prohlížíte z výšky, z promenády kolem jezera Kchun-ming a nebo se v zimě dokonce na zamrzlé jezero odvážíte vkročit, čeká vás nezapomenutelný zážitek. Všude kolem je ticho a klid, jen občas k nám dolehne výskání dětí na bruslích. Slunce se pomalu chystá ke spánku, prosvětlí celou zamrzlou vodní hladinu a člověku to nedá a přemýšlí, jestli ty západy slunce, které vídávala Cch'-si, byly stejně tak kouzelné jako dnes.

Text/foto: Hana Bašová