ČR, Český ráj: od Hrubé Skály po Valdštejn I.

Nepřehlédnutelné panorama bílých pískovcových skalisek a homolí, tyčících se nad zelenou hradbou smíšených lesů, to je pravá romantika Českého ráje. Kdo někdy putoval tímto krajem, ať už jako pěší turista či vozem po silnici mezi Turnovem a Jičínem, nemohl si nevšimnout dvou jasných dominant zdejší krajiny. První a neméně zajímavou památkou je hrádek Valdštejn, ze kterého se do dnešních časů dochovala pouze zajištěná zřícenina, která však svou neopakovatelnou atmosférou dokresluje mnoho a mnoho svatebních obřadů, které se zde pravidelně konají. Nás dnes však bude zajímat druhá z dominant, kterou je zámek, nacházející se na pískovcovém ostrohu nad obcí Hrubá Skála. Krásná příroda a nadmíru zajímavá místa dala místním zastupitelům podnět k vytvoření mikroregionu Český ráj, který tak víceméně kopíruje zdejší a všem dobře známou stejnojmennou CHKO. Hruboskalsko je taktéž od roku 1935 uznávanou přírodní rezervací, pod níž spadají další neméně zajímavé stavby, hrady, rozhledna Hlavatice, či Arboretum Bukovina.

Historie zámku, jenž nechal roku 1350 jako hrad postavit Hynek z Valdštejna, je víceméně typická pro obdobné stavby té doby. Rod Valdštejnů postupně vystřídali páni z Jenštejna, během jejichž zdejšího panování hrad odolal husitskému plenění. Po protihusitských Jenštejnech nastoupil rod Zajíců z Hamburku, který naopak brojil proti tehdy populárnímu panovníkovi, kterým nebyl nikdo jiný, než Jiřík z Poděbrad. A právě jeho vojska roku 1469 hrádek obsadila, stejně jako další hazmburské hrady.

Dalším z rodů zde vládnoucích byl nadmíru bohatý a stejně tak mocný rod Smiřických, ale to už byla polovina století šestnáctého. V té době také začínal starý hrad značně nevyhovovat tehdejším požadavkům náročné šlechty, která ho nechala přestavět na renesanční zámek, který by přeci jen lépe sloužil urozeným potřebám svých majitelů. Po Bílé hoře se zámku ujal Albrecht z Valdštejna, za jehož působení docházelo v blízkém i dalekém podzámčí k rozsáhlým selským rebeliím, které nepřímo spolu se smrtí tohoto panovníka zapříčinily úpadek panství na Hrubé Skále. Třicetiletá válka zdejšímu kraji nijak nepřidala a drancování se nevyhnula ani zdejší panství.

Roku 1658 vydává císař Leopold I. rozkaz zbořit místa, která by se mohla stát úkrytem švédských vojsk. Rozhodnutí se mělo týkat Kosti, Veliše a Hrubé skály. Z této trojice byl nakonec zlikvidován pouze hrad Veliš nacházející se nedaleko Jičína (pozn. aut. ze zbytků Veliše je dodnes patrná zřícenina na stejnojmenném vrchu).

Ke slavným osobnostem, resp. rodákům zdejšího hruboskalského panství patřil i pozdější rakousko-uherský ministr zahraničí Alois Lexa von Aehrental, který se zde narodil roku 1854. V téže době také probíhala celková reorganizace zámku i jeho okolí, aby tak vznikla romantická stavba, která se dlouho poté stala dějištěm televizních pohádek, jako Bajaja, nebo Kočičí princ. Na nedalekých pískovcích se také natáčel film z populární série Jak dostat tatínka do polepšovny.

Od roku 1945 patřil zámek státu, aby byl postupně přestaven na rekreační středisko ROH a hotel, jehož vzorem se stala pevnost Miramare v Terstu. Dnes je zámeček opět zpřístupněn široké veřejnosti a na své si tu přijdou především děti, kterým je určen pohádkový zábavný areál v hradním příkopě, kde si mohou vyzkoušet nejednu středověkou kratochvíli v komponovaném programu...

text: Jan Chaloupka

foto: Huhulenik, Z.Fieldler