ČR, Český ráj: od Hrubé Skály po Valdštejn III.
Český ráj a okolí Hrubé skály je zároveň jednou z nejoblíbenějších horolezeckých lokalit. Zdejší pískovce se tak pravidelně v letních měsících osypou desítkami ba stovkami "mravenečků", kteří více či méně hbitě zdolávají bílé skalní stěny s působivou kulisou lesů, zámečků či hradu Trosky.
V minulém díle jsme si povídali spíše o dílech člověka, dnes první část příspěvku věnujeme naopak práci samotné přírody, jejímž nejvýznamnějším dílem v této lokalitě je bezesporu Hruboskalské skalní město. Nazýván je tak právě kraj mezi Valdštejnem a Hrubou skálou, které jsme věnovali článek první. Více jak 400 pískovcových věží nabízí vskutku nevšední zážitky a rozhledy do krajiny CHKO Český ráj. Výška jednotlivých skal se pohybuje v rozmezí 120 až 380 metrů. Úzká údolí pod nimi jsou pak protkána sítí turistických tras, kterým jednoznačně vévodí Zlatá stezka Českého ráje, spojující nejkrásnější a nejvýznamnější místa tohoto kraje. Tato "stezka" má úctyhodných 103 kilometrů a vede od Mladé Boleslavi do Jičína, aby na své trase zdolala nejednu skalní vyhlídku, překonala hluboká údolí, aby se severovýchodně zapletla do skalních měst ve stínu středověkých hradů, hrádků i zámečkům jako jsou Valečov, Kost, Trosky, Hrubá Skála, Valdštejn či Frýdštejn. Ne nadarmo byl Český ráj jedním z vůbec prvních území, kde vznikaly značky KČT. První propagační film o tomto regionu vznikl již v předválečných letech - v roce 1937. Od té doby se však na trase mnohé změnilo a to převážně kvůli přerozdělení pozemků, hospodářské půdy i díky výstavbě moderní infrastruktury. Současná - červeně značená stezka - vede po této trase: Mladá Boleslav - Bakov nad Jizerou - Mnichovo Hradiště - Valečov - Drábské světničky - Příhrazy - Kost - Nebákov - Dolní Mlýn - Trosky - Hrubá Skála - Valdštejn - Turnov - Frýdštejn - Malá Skála - Besedice - Kozákov - Tábor - Železnice a Jičín.
Všem těmto lokalitám, městům i památkám by zde mělo být věnováno alespoň několik vět, na což bohužel nemáme prostor, ale věřím, že o mnohých z nich naleznete informace v dalších příspěvcích na našem cestovatelském portálu.
Nyní už k místu, které Vám slibujeme od první dílu, tedy k Valdštejnskému zámečku.
Původní hrad, ležící na příkrém 380 metrů vysokém skalním ostrohu, byl založen mezi lety 1260-1280 nejspíš Jaroslavem z Hruštice, potažmo jeho synem Zdeňkem. Potomek vlivného severočeského rodu Markvarticů, jehož součástí byla i Valdštejnská větev, ovládající mj. značnou část Pojizeří. Hrad se pak stal Valdštejnům rodovým sídlem, který obývali více než jedno století. Na konci 14. století je zde však vystřídal rod Vartenberků (také jedna z větví Markvarticů) Složitá doba husitských tažení se však nevyhnula ani tomuto kraji, po vyplenění Turnova a okolních panství nezůstal ušetřen ani Valdštejn. Od té doby to šlo s panstvím i tvrzí od desíti k pěti. Střídali se zde prohusitští páni, aby je na krátký čas nahradili hordy loupežníků, které opět střídali větší či menší páni. Rokem 1550 však historická etapa hradu končí. Co nestihla zničit husitská či zemská vojska, stihl během krátké doby zpustošit rozsáhlý požár. Osud, který v té době postihl mnoho historických staveb se tak nevyhnul ani Valdštenu. Opuštěné ruiny kdysi honosného sídla na téměř 200 let osiřely. Zřícenina pak ožívá až na sklonku 17. století, kdy se zde začínají scházet poutníci a poustevníci. Zřícenina však stále (až do roku 1821) patří Valdštejnům, kteří povolují zbudovat romantické poutní místo, které se dále rozrůstá i se změnou majitelů panství, kterými se až do roku 1945 stávají Aehrentalové. Od počátku padesátých let 20. století zde vzniká centrum místního horolezeckého sportu. Dnes patří Valdštejn k jedněm z nejžádanějších oddacích míst v kraji a rozhodně se není se čemu divit, vždyť rajské rozhledy a neopakovatelná atmosféra romantické zříceniny dávají tušit vskutku nevšedním svatebním zážitkům...
Parkoviště se nachází 1 kilometr pod zříceninou (cca 90 metrů převýšení), ke které pak vede zelená a červená tur. značka. V letních měsících zde probíhají placené prohlídky.
text: Jan Chaloupka
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek