ČR: Kosova Hora a její zajímavosti

Kosova Hora se pyšní osmi kulturními památkami a nejednou přírodní pozoruhodností.

Historické jádro

Vydáme-li se do centra obce od vlakové stanice, asi po deseti minutách chůze mineme faru náležící k barokně upravenému románsko-gotickému kostelu sv. Bartoloměje. Přestože barokní úpravy zastřely řadu původních architektonických prvků, dodnes zde můžeme spatřit dochované románské okno i gotické portály. Od kostela již dohlédneme na náměstí, jemuž dominuje upravené prostranství s historickou kašnou a sochou sv. Jana Nepomuckého. Na východní straně náměstí doslova září sgrafitová fasáda renesančního zámku z druhé poloviny 16. století. Zámek, který svého času patřil mezi největší vesnická sídla v Čechách, postavil na místě původní středověké tvrze Jan z Říčan v letech 1570 až 1577. Jak už to však v Čechách bývá, dnes je zámek neudržovaný a nepřístupný.

Stopy židovského osídlení

Když odbočíme z náměstí směrem na Sedlčany, asi po 100 metrech narazíme na barokní židovskou synagogu z roku 1741, vystavěnou na místě původní synagogy ze 17. století. Kromě expozice o místní židovské komunitě lze v synagoze navštívit také nejednu kulturní akci. V těsném sousedství se nachází židovský dům č. p. 127, rovněž odkazující na zašlou slávu místního ghetta. Poslední, neméně významnou připomínkou židovského osídlení Kosovy Hory je židovský hřbitov z konce 16. století, situovaný přibližně 300 metrů jižně od náměstí, za silnicí I/18.

Přírodní památka Kosova Hora

Pokud půjdeme k židovskému hřbitovu, musíme z náměstí vyjít k jihovýchodu. Už od podjezdu silnice I/18 však vlevo nad rozbitou asfaltkou vedoucí do Laviček spatříme ještě jinou turistickou zajímavost – protáhlý zalesněný vršek, který je již půl století chráněný jako PP Kosova Hora. Předmětem ochrany je ojedinělý výskyt žlutě kvetoucí kručinky křídlaté. Ochrannou ruku si však určitě zaslouží také suťové svahy s borovým porostem. Napříč lesem vede pouze neznačená stezka.

Hřbitovní kaple

Až se vrátíme na náměstí (můžeme zde mezitím poobědvat v některé z restaurací), vypravíme se na sever, přímou uličkou k Dolejšímu rybníku. Naproti rybníku se nachází další kulturní památka, barokní hřbitovní kaple sv. Archanděla Michaela s přilehlým hřbitovem z roku 1731. Odsud vyrazíme mimo obec po modré turistické značce k východišti místního žlutého značení pod Kolihovými lesy.

Lesy Kolihovy

Z rozcestí se vydáme po místní stezce vzhůru kolem pověstí opředené Hadí studánky, až narazíme na odbočku k Soudnému kameni. Toto místo poseté žulovými balvany dostalo svůj název díky lidovému vyprávění o věštění budoucnosti a konání soudů. Přímo v balvanu zvaném Soudný kámen jsou dokonce ke spatření otisky čertova těla! Kdo ví, co se v lesech Kolihových všechno událo?! Duši romantika však nejspíš odborný výklad o původu roztodivných tvarů „vytlačených“ v kameni příliš neuspokojí. Vpravdě jsou to totiž erozní misky a žlábky vzniklé činností vody a větru. Na nedaleké kótě 519 m n. m. nalezneme pozoruhodně seskupené kameny se zbytky základů německé vojenské pozorovatelny z druhé světové války. Další vzpomínkou na toto neradostné období je také nedaleký památník pádu amerického letounu. K němu lze dojít po značené stezce z křižovatky cest nad Hadí studánkou. Ať ale už v Kolihových lesech půjdeme kamkoli, musíme mít stále oči otevřené! Jinak bychom také mohli překročit „bludný kořen“ a, jak praví pověst, v lese nadobro zabloudit!

Lom Kosova Hora

Máme-li štěstí, a „bludný kořen“ nepřekročíme, bezesporu již trefíme od zmíněné křižovatky nad Hadí studánkou po zpevněné cestě k jihovýchodu, tedy k zatopenému lomu Kosova Hora. Jeho kalné vody bývají v průběhu roku hojně využívány plavci i potápěči, takže i my máme možnost vyzkoušet osvěžující koupel ve stínu žulových stěn. Od lomu je to navíc pouhý kilometr k železniční stanici, kde naše putování po památkami nabité Kosově Hoře můžeme zakončit.

Text/foto: Blanka Pechačová