ČR, Krušné hory: Boží Dar a okolí

A co je tu tak výjimečného, co by se mělo ocitnout na seznamu vedle takových památek, jako jsou Velká čínská zeď nebo Machu Picchu? Po velmi dlouhou dobu hornické historie (přes 800 let) se zde dobývalo neuvěřitelně rozmanité množství nerostných surovin – stříbro, cín, olovo, železo, kobalt, vizmut, nikl, wolfram, černé uhlí, uran, pyrit a chalkopyrit… Hornická krajina provrtaná štolami, s množstvím montánních památek na těžbu a zpracování, plavební kanály, železnice v horském terénu, architektura bohatých středověkých městeček, celkem přes 80 oblastí a přes 520 památek na obou stranách hranice.

Pojďme se rozhlédnout po bližší, české straně. Možná máte ještě v paměti Krušné hory jako apokalyptickou krajinu umírající přírody, zničené kyselými dešti a sirným spadem z blízkých tepelných elektráren. Třeba jste se v osmdesátých letech také rozhlíželi z kopců kolem Vejprt s úzkostí a pod tím tísnivým dojmem pak v prvních svobodných volbách dali hlas Zeleným. Pokud jste se od té doby neodvážili sem vrátit, zažijete zřejmě obrovské překvapení. Dvacet let elektrárny odsiřují a filtrují vypouštěné zplodiny a příroda na to okamžitě zareagovala. Zapomeňte na rozsáhlé holiny a uschlé stromy, všude je zeleno, široko daleko zdravé hluboké lesy. Řídké osídlení, připadající na vrub necitlivému poválečnému odsunu německého obyvatelstva, přináší bonus v podobě dlouhých tras čistou přírodou bez vyhlídek na paneláky a jiný civilizační smog.

Jednou z oblastí ze seznamu je Hornická kulturní krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná. Boží Dar je ideálním výchozím bodem mnoha turistických tras. Je zde kde zaparkovat, spát a jíst. Začíná a končí zde dnes už proslulá Ježíškova cesta, která na 13ti kilometrech a 13ti zastávkách zabaví děti rozličnými úkoly.

Část trasy jde společně s naučnou stezkou Božidarská rašeliniště. Tu nevynechejte. Procházkou po povalových chodníčcích se vám budou rozkrývat výhledy do krajiny a na blata.

U zastavení číslo jedenáct Ježíškovy cesty zřetelně už kousek od silnice uvidíte tzv. sejpy, pozůstatek po rýžování cínovce, které zde probíhalo od 16. století.

A v tomtéž místě je vhodný nástup na naučnou stezku Blatenský příkop. Doly a zpracování nerostů byly náročné na vodu, proto bylo nutné ji cíleně přivádět. Tomu sloužilo i toto jedinečné vodní dílo prohlášené za technickou kulturní památku. Příkop je dlouhý 12 km a svému účelu sloužil už od roku 1544.

Po jeho délce bylo nutné vyřešit i křížení s potokem, spádování, na řadě míst je vedený rekonstruovaným dřevěným korytem, lemují jej novodobé pochozí lávky a mostky.

Budete se procházet po náhorní plošině v nadmořské výšce cca 1000 m. Pozornému pozorovateli neujdou drobné pozůstatky budov a stop dřívějšího osídlení. Víte, že i dávnou přítomnost kamenných či zděných staveb poznáte podle břečťanu? Kolem památníku bývalého kostela sv. Václava lze dojít na Hřebečnou. Zde se v květnu 2015 otevře veřejnosti štola Kryštof, součást dolu Mauritius. Naučná stezka provází mohutnými propadlinami starých těžebních polí, vede i do lomu s výraznou sloupcovou odlučností čediče a končí v Abertamech.

Nově zpřístupněných dolů a štol bude v roce 2015 několik. K některým ještě nevedou značené turistické trasy. Jedním z takových míst je štola Johannes na Zlatém kopci. Vydáte-li se z Božího Daru směrem k Českému mlýnu, asi v půlce cesty narazíte na odbočku doprava, kde je lesem, v prudkém svahu, upravena přístupová cesta k portálu štoly v revíru Kaff. Zde jsou i ve světovém měřítku unikátní pozůstatky po těžbě cínových, železných a měděných rud. Přístupné jsou velké prostory porub, až 60 m dlouhé, 20 m široké a až 12 m vysoké.

Všechny štoly mají svou otvírací dobu a na tu je vhodné se aktuálně informovat v některém z Turistických informačních center. Například na Božím Daru. Další znalosti lze získat v některém z mnoha muzeí, např. v Muzeu těžby cínu v Horní Blatné nebo v Místopisném muzeu v Božím Daru.

Text/foto: Radka Snížková

Archiv Muzea Sokolov