ČR: Moravská Třebová - renesanční perla

Renesanční perla, nebo Moravské Atény – i těmito přívlastky se pyšní městečko v Pardubickém kraji nedaleko okresního města Svitavy. Jeho historie sahá do 13. století, kdy se jeden šlechtic rozhodl obsadit hvozdy na česko-moravském pomezí. Název města údajně pochází ze staročeského „tříbiti“, tedy kácet les. A tak nedaleko sebe vznikla města Česká Třebová – dnes známá jako významná železniční křižovatka, a z druhé strany Hřebečských vrchů její moravský protějšek. Ve středověku město několikrát vyhořelo, proto majitelé panství podporovali výstavbu kamenných domů, které se zachovaly zejména v okolí historického pravoúhlého renesančního náměstí téměř v původní podobě – se středověkými klenbami, typickým „mázhauzem“ – tedy vstupní halou a dalšími architektonickými a řemeslnými prvky.

Z dnešního pohledu mělo město štěstí na místní pány, kteří od 15. století dbali nejen o rozvoj svého panství po hospodářské stránce, ale zajímali se i o kulturu, vzdělanost a umění a přivedli do města umělce ze zahraničí, kteří tam zanechali pozoruhodné hodnoty. Například návštěva Alchymistické laboratoře mistra Bonacina na zdejším zámku naznačuje, jak se tehdy panstvo inspirovalo poměry a životem na císařském dvoře Rudolfa II. v Praze.

Vzácně zachovaný renesanční zámek s typickými arkádami z pískovce je asi největším lákadlem pro turisty. Jeho nádvoří slouží během letní sezóny i pro kulturní akce. Především technicky zaměřeného návštěvníka zaujme u trávníku unikátní pískovcový blok se šesti (!) slunečními hodinami. V zámku je k dispozici několik návštěvnických okruhů. Kromě už zmíněné laboratoře mistra Bonacina, je tam středověká mučírna a dvě expozice, přibližující bydlení ve městě a na vesnici v minulosti. Obě expozice naznačují, že kromě zemědělství mělo v tomto regionu dávnou tradici tkalcovství, později průmyslová výroba textilií (starší generace pamatuje vázanky Hedva).

Úzkými uličkami se ze zámku vydáme na historické náměstí, jemuž dominuje radniční věž. V historické radnici se zachovaly původní klenby, historická síň konšelů (jen portrét „panovníka“ v ní jaksi neladí) a další zajímavé prostory. U vchodu do radnice jsou do kamene zasazeny středověké železné míry na kontrolu délky a váhy během trhů. Ve středu náměstí pozornost poutá barokní mariánský morový sloup a v jednom z konců i modernizovaná kašna.

Z jednoho z měšťanských domů vystupuje do náměstí zajímavý dřevěný výklenek. V tomto domě kdysi u svého švagra pobýval Jan Ámos Komenský, předtím než musel opustit vlast po bitvě na Bílé Hoře. Mimochodem stejně jako tehdejší majitel zdejšího panství pán ze Žerotína, který patřil k významným představitelům protestantské reformace na Moravě. Po něm se majiteli panství stali Lichtensteinové, kteří obrazně řečeno ukončili éru renesance a s důslednou rekatolizací přivezli do města baroko.

K historickému domu, spojenému se jménem učitele národů, se vztahuje i jedna z místních legend o tragické lásce, připomínající drama veronských milenců. Průchodem vedle radnice projdeme pod klenbou staré uličky níže. Skrz ochranné mříže je vidět zadní trakt radnice s bohatými renesančními freskami. Na konci uličky přicházíme k farskému kostelu Nanebevzetí Panny Marie s loretánskou kaplí, odkud se otvírá výhled na protější vrch s nedávno vybudovanou rozhlednou Pastýřka. Vedle kostela můžete navštívit restauraci v bývalém latinském gymnáziu, kde se na venkovní fasádě i uvnitř zachovaly středověké nápisy, připomínající jednu z prvních škol na Moravě.

Z dalších pamětihodností města stojí za zastavení budova muzea v parku na okraji historického centra. V její dvoraně se rovněž pravidelně konají kulturní a společenské programy, jsou tam výstavní sály, v jednom z nich jsme navštívili výstavu nejlepších dětských kreseb, vytvořených v počítači z každoroční – dnes už mezinárodní soutěže „Pod modrou oblohou“, kterou vymyslela zdejší učitelka. Dokázala tak, že i v malém městečku se mohou zrodit nápady, které překvapí třeba i největšího giganta ve světě PC.

Hlavní atrakcí muzea je však unikátní kolekce uměleckých a řemeslných předmětů, které si zakladatel muzea, zdejší rodák a úspěšný newyorský obchodník L. Holzmeister dovezl z cest do afrických a asijských zemí. Hlavním hitem jeho sbírky je mumie egyptské princezny Hereret, ale také čtyři samurajské meče a další zajímavosti.

Text a foto: Jiří Výborný