ČR: Novohradské hory - přechod úchvatného pohoří II.

Druhá nejvyšší tisícovka

Asi 2 km severně od Pohoří na Šumavě opustíme trasu cyklostezky č. 1193 a zvolíme-li správnou cestu dále k severu, brzy dosáhneme asfaltky vedoucí až na vrchol Myslivny (1040 m n. m.). Ze skalního žulového výchozu na západní straně vrcholu se nám otevře široký výhled do krajiny Novohradských hor. Přímo naproti domku lesní správy ústí malá zarostlá pěšinka, která nás přes chráněný bukový les (PP Myslivna) dovede až na další asfaltovou silničku. Budeme-li poté stále držet severovýchodní směr a neopustíme-li tuto cestu, zhruba po 7 kilometrech dojdeme k nejstarší přírodní rezervaci ve střední Evropě, NPR Žofínský prales. Rezervace s 300 až 400 let starými dřevinami, především buky a smrky, byla vyhlášena již roku 1838. Z pochopitelných důvodů je prales veřejnosti nepřístupný, takže do dávné historie lesa můžeme nahlédnout jen skrze laťky rozpadajícího se dřevěného plotu. Podél něj rezervaci obejdeme a zanedlouho dorazíme do Žofína, původně vznešeného sídla s loveckým zámečkem. Dnes se zde spokojíme „pouze“ s moderním penzionem a restaurací, která vlastně po dlouhém pochodu přijde vhod.

Třetí nejvyšší tisícovka

Ze Žofína se vydáme na Vysokou (1034 m n. m.), třetí nejvyšší vrchol Novohradských hor na českém území. Můžeme zvolit buď přesun po silnici do Hojné Vody a odtud místním značením na vrchol nebo, nechceme-li ztratit výšku, obejdeme vrch Točník po zpevněné cestě zaříznuté do jeho západních a severních svahů. V tom případě sledujeme ze Žofína zelenou turistickou značku, kterou asi po 3 km necháme za zády (odbočuje dolů do Černého Údolí, zatímco my pokračujeme po vrstevnici). Následně použijeme náš jedinečný orientační smysl, dokud se nenapojíme na místní značení, červený okruh z Hojné Vody k vrcholu Vysoké. Po takovém výšlapu romantická duše určitě nepohrdne nocí strávenou pod širákem na provizorním tábořišti mezi vrcholovými skalkami. Kdo však nechce být rušen čilým šumem větru v korunách smrků a komínech žulových skal, bez problémů nalezne pohodlné ubytování v některém z mnoha penzionů v Hojné Vodě.

Den třetí

Cesta z Hojné Vody

Ještě za rozbřesku vyrážíme z vrcholu Vysoké kamenitými svahy po místním značení do Hojné Vody. Ti nejzdatnější z nás si před sestupem do Dobré Vody mohou ještě vyjít na protější Kraví horu (953 m n. m.), zalesněný vrchol s vysokou rozhlednou nabízející daleké výhledy. Do Dobré Vody pak sejdeme buď po silnici, nebo po zelené a následně červené turistické značce.

Dobrá Voda je proslulá nejen vydatným pramenem osvěžující pitné vody, ale také dominantní stavbou poutního kostela Panny Marie Dobré rady. Ten zde, na rozdíl od ruiny kostela v Pohoří na Šumavě, vrůstá do krajiny v celé své barokní kráse, a to již od počátku 18. století. Během sestupu do Horní Stropnice jej budeme mít stále za zády jako tichého strážce novohradského podhůří. Po červené turistické značce dojdeme až do Nových Hradů, přičemž cestou určitě nesmíme vynechat NPP Terčino údolí. Malebným údolím plným cizokrajných dřevin a zajímavých staveb se vinou meandry říčky Stropnice. V Nových Hradech můžeme například navštívit národní kulturní památku Státní hrad Nové Hrady či Klášter Božího Milosrdenství Nové Hrady. Město je poté dobré opustit autobusem, jelikož pěší cesta k železniční stanici vede 5 km po hlavní silnici, a tudíž je dosti nepříjemná. Byla by nesmírná škoda si takto pokazit závěr naší takřka 80 kilometrové a bezesporu povedené túry napříč jedním z nejkrásnějších pohoří v Česku!

Text/foto: Blanka Pechačová

Další foto z přechodu Novohradských hor naleznete ZDE.