ČR: Praha - pražské mosty IV. - Železniční most

Železniční most (někdy označovaný také „vyšehradský“) je čtvrtým pražským mostem přes Vltavu. Propojuje vltavské břehy u Výtoně pod Vyšehradem a čtvrť Smíchov.

První železniční most patřil do Pražské spojovací dráhy, když propojil nádraží Františka Josefa (v současnosti Hlavní) se Západním nádražím (nyní Smíchovským). Most byl vybudován už v roce 1871 německou společností Harkort z Duisburgu. Byl to jednokolejný ocelový most ze svářkového železa o rozpětí 56,9 metrů, příhradový, třípásmový, měl 8 segmentových kleneb a 5 polí, celkovou délku 196,3 metrů. Zprvu se používal jen pro nákladní dopravu, osobní doprava byla zahájena v roce 1888. Tento most sloužil pouhých 30 let, protože nevyhovoval vysokým nárokům na dopravu.

V roce 1901 začala výstavba nového, modernějšího mostu. Na výstavbě se podílely tentokrát české firmy - Česká mostárna Bratří Prášilových, První českomoravská strojírna a Pražská akciová strojírenská společnost. Na projekčních pracích se podílel ing. Jan Kolář. V říčním korytě byly vybudovány nové pilíře, příhradové nosníky byly smontovány na pomocné konstrukci vedle původního mostu. Samotná přestavba probíhala pouhých 36 hodin, což v té době znamenalo senzaci,  Stará mostní konstrukce byla přesunutá na připravené demontážní lešení a na její místo byla zasunutá nová konstrukce, připravená na sousedním lešení. Nový most byl z plávkového železa, měl tři pole, každé z nich mělo rozpětí 72 metrů a vážilo 560 tun.  Šířka mostu činí 8,1 metrů, na obou stranách jsou chodníky pro pěší o šířce 1,8 metrů. Délka mostu činí 298,4 m, most slouží pro železniční dopravu a pro pěší. Přestavbu sledovalo mnoho Pražanů, už následující den přes most opět jezdily vlaky a nebyla přerušena ani vodní doprava. Scéna výměny mostu je popsána v povídce Kruh ze sbírky Předměstské povídky Františka Langra.

Most musel být mnohokrát opravován a potřeboval nové nátěry. Ještě do povodní v roce 2002 se mohli kolemjdoucí občerstvit u stánku, který se nacházel u úpatí mostu. Železniční most je v dnešní době značně vytížen, protože jej užívají linky příměstské dopravy, které díky němu spojují Úvaly s Berounem.

V poslední době se uvažuje o výstavbě zcela nového mostu, protože ten starý železniční most přestává vyhovovat požadavkům moderní doby. Plánuje se, že nový most budou využívat vlaky, automobily, cyklisté a chodci. Novým projektem se zabývají dvě studie – v první se počítá s tím, že železniční trať bude vést nad vozovkou a v druhé se uvažuje zachovat současnou podobu mostu, ale vybudovat po obou stranách železniční trati vozovku pro automobily. Více pravděpodobná je druhá varianta, protože první je moc náročná na prostor a ložiska silničního mostu by se dostala pod hladinu stoleté vody.  

Text a foto: Maxim Kucer