ČR, Semily: Via Ferrata Vodní brána

Ferratu u Semil je, po pravdě řečeno, docela složité najít, přijedete-li jako turista, který ví pouze to, že se nachází u Semil a je vybudovaná na skále nad řekou Jizerou. Je opravdu dobré znát ulice, kterými se k ferratě jede.

Pokud pojedete autem a máte navigaci, stačí zadat ČR, Semily, ulice U tunelu a máte vyhráno. Tato ulice vede podél Jizery až k nízkým garážím, kde cesta končí. Mezi garážemi někde zaparkujte a budete-li pokračovat po směru cesty po pěšině cca 5 min (po proudu řeky), dorazíte k začátku ferraty, který je těsně nad vodou (začátek ferraty minout nemůžete, protože lesní pěšina u ferraty končí). Pokud navigaci nemáte a vyjíždíte od centra města Semily, musíte jet směr Železný Brod, kde po pravé straně bude nejedno fotbalové hřiště, hned za nimi se odbočí vpravo na Bavlnářskou ulici, která vás povede podél sídliště a továrny k řece, kde začíná výše zmíněná ulice U tunelu.

Ferratě Vodní brána se mezi místními říká "cvičná" a taktéž jsem slyšela, že je vhodná pro začátečníky (což si já osobně nemyslím, že je úplně nejjednodušší, tedy vhodná pro lidi, kteří moc nesportují a tento sport zde zkoušejí poprvé). Její obtížnost se značí "C" a je originální tím, že i sestup je podél ocelového lana, což působí zvláštně, hlavně při pohledu na ocelové lano, které kolmo mizí za skálou. Sestupová cesta je velmi jednoduchá, jen na dvou místech potřebujete trochu síly. Samozřejmě je možné dolů sejít i po svých. Je příjemnější vzít to trochu zeširoka, než po mírně nezpevněném terénu podél skály. Ale jak říkám, je to unikát, tak doporučuji ferratou i sejít.

Většinou se jde po perfektně zajištěné cestě bez umělých stupů. Celková délka výstupu se sestupem je cca 50 min, nahoře je vrcholová knížka pro zápis lezců. Začátek je tedy u vody, poté následuje mírný převis (nejtěžší část cesty), poté následují střídavě plotny a další dva těžší C úseky.

Ferrata je velmi populární a hojně navštěvovaná, proto doporučuji (je-li to možné), navštívit ji ve všední den, nikoliv o svátcích nebo o víkendu, kdy je tam plno. Budete-li mít dostatek času, doporučuji projít již zmíněnou červenou stezku, tzv. Riegrovu stezku.

Text/foto: Martina Brožková