www.infoglobe.cz » SR, Dechtice: kostel a klášter svaté Kateřiny - VIDEO
SR, Dechtice: kostel a klášter svaté Kateřiny - VIDEO
Publikováno: 14.7.2015
Při dnešním putování Slovenskem navštívíme jednu pozoruhodnou zříceninu, která leží v Trnavském kraji, přibližně 3 kilometry od obce Dechtice. Lidově se nazývá Katarínka, ale její oficiální název zní kostel a klášter svaté Kateřiny Alexandrijské.
O zřícenině Katarínce jsme toho hodně slyšeli – že je krásná, tajemná a opuštěná. Proto jsme se jednoho dne rozhodli tuto památku navštívit. Rozhodovali jsme se mezi více trasami. Měli jsme na výběr pěší trasu z Dobré Vody nebo z Naháče, v obou případech po modré turistické značce. Další možnost byla vyrazit z obce Dechtice, kde je možné zajet autem až k hranici lesa. Zvolili jsme si tedy Dechtice – ne kvůli lenosti, ale z praktických důvodů.
Samotná zřícenina se nachází ve střední části pohoří Malé Karpaty ve stejnojmenné oblasti, která je prohlášena za přírodní rezervaci. Zřícenina, ke které naše kroky směřovaly, je vlastně soubor zaniklých staveb františkánského kostela se zachovalými prvky zdí a kostelní věže ze 17. století. Založení kláštera sahá do roku 1618 a jeho vznik podle legendy předurčilo zjevení svaté Kateřiny Alexandrijské hraběti Janu Apponyimu. Jeho duchovní život se znelíbil rodičům, kteří ho následně odvlekli domů, a mladý hrabě hned na druhý den umírá. O tomto příběhu se dozvěděl majitel panství, hrabě Kryštof Erdödy, který se rozhodl postavit na místě vícenásobného zjevení nejen kapli, ale rovnou celý klášter.
Ať už je tato legenda pravdivá, nebo ne, postupné přibližování se k této památce bylo pro nás vskutku něčím tajuplné. Celý klášterní komplex (dnes už jen jeho pozůstatky) byl postaven v raně barokním stylu s pozdně gotickými prvky. Klášter byl několikrát poškozen vpády tureckých a císařských vojsk v 17. století, ale vždy se ho podařilo zrekonstruovat, až do doby tzv. josefínských reforem, které se v roce 1786 přičinily o jeho definitivní zrušení. Inventář kostela byl rozebrán do jiných klášterů a stavba tak zůstala napospas osudu.
O historii tohoto místa vypovídají i informační tabule, které vám představují klášter – jak kdysi vypadal a čím byl výjimečný. Zaujalo nás, že ještě před ním zde stála kamenná gotická kaple, která byla vybudována za vlády krále a císaře Zikmunda Lucemburského. Také jsme se dozvěděli, že opuštěný klášter obývali invalidé z Trnavy a že stavba byla postupně rozebírána pro stavební materiál. To vše mělo za následek chátrání a rozpad poměrně velkého klášterního komplexu.
Naštěstí se celkem nedávno zformovala skupina dobrovolníků, kteří se snaží o jeho obnovu. Dobrovolníci se starají o konzervaci, postupnou rekonstrukci a pomáhají při provádění komplexního výzkumu. Také pořádají různé koncerty, poutě a akce, z nichž je snad nejznámější den otevřených dveří, kdy v prostorách ruin kláštera probíhá sv. mše, dramatizované provázení dějinami, jakož i tvůrčí dílny.
V těsné blízkosti zříceniny jsme viděli myslivnu i se zajímavou ukázkou malokarpatské lesní úzkorozchodné železnice, která kdysi spojovala Smolenice a Dobrou Vodu. Bylo zde vidět krátké kolejiště s dobovými vagony. Dozvěděli jsme se, že i zde je snaha obnovit tento technický unikát, ale zda se to podaří, ukáže až čas.
Každopádně výlet na Katarínku byl krásným zážitkem a cestu zvládnou i děti. Proto vám její návštěvu můžeme vřele doporučit.
Město Trnava, rozkládající se v centrální části Trnavské pahorkatiny, je jedním z historicky nejzajímavějších měst Slovenska. Proto neváhejte a vydejte se spolu s námi na poznávání města, kde se od pradávna křižovaly obchodní cesty, střídali panovníci a vznikaly krásné sakrální stavby.
Po týdnu se vracíme k severnímu výběžku Podunajské nížiny, kde se nacházejí Topolčianky. Díky vhodným klimatickým podmínkám, dostatku vláhy nebo kvalitní půdy se stalo území obce ideální pro pěstování vinic, které se zde i zpracovává a následně vzniká zdejší proslavené víno znamenité chuti. Není se co divit, že Topolčianky se můžou hrdě označovat za vinohradnické městečko.
V západní části Slovenské republiky se nachází Trnavský kraj. Rozlohou je sice druhý nejmenší, ale turistických atraktivit nabízí více než dost. Milovníci historie mohou absolvovat prohlídku Trnavy, pro ty, co mají rádi lázeňství, doporučujeme návštěvu Piešťan, Velkého Mederu nebo Galanty, pro gurmány i vyznavače specifické architektury zase Skalici a pro poutníky je určitě povinnou zastávkou malebný Šaštín-Stráže.
Slovensko je země, která se vyznačuje nejen nádhernou přírodou, ale také množstvím sakrálních památek. Je škoda, že je přehlíží množství turistů, kteří sem zavítají. Proto jsem se rozhodl, že alespoň touto formou seznámím návštěvníky obcí Boleráz a Klčovany s těmito památkami, jejich významem a důvodem osazení.
Každá vesnice má na svém území něco zvláštního a zajímavého. Stačí se jen projít po ulicích a přesvědčíte se, že jinak tomu není ani v Križovanech nad Dudváhom, které reprezentují hlavně malované sochy.
Přibližně 15 km od krajského města Trnava, v nádherném údolí potoka Blava, se nachází obec Radošovce. Jejími nedalekými sousedy jsou lázeňské Piešťany, zámecký Hlohovec nebo vězením známý Leopoldov. Dnes se vydáme poznávat tuto nevšední vesničku, která administrativně vznikla ne až tak dávno (1. ledna 1991), a to odčleněním se od Jaslovských Bohunic.
Po procházce obcí Radošovce jsme se při návratu domů ještě zastavili v Jaslovských Bohunicích, které jsou nám známé díky nedaleké přítomnosti atomové elektrárny. Konkrétně jsme navštívili obecní část Paderovce. Zajímavostí je, že ještě před třemi desetiletími byla tato část samostatnou obcí, proto se není co divi,t že do současnosti nabízí k vidění vícero krásných pamětihodností.
Necelých 8 kilometrů od Trnavy, v centrální části Trnavské pahorkatiny, se rozprostírá obec Bohdanovce nad Trnavou. Tato středně velká vesnička bezprostředně sousedí s obcí Šelpice a opodál s obcemi Boleráz, Dolná Krupá nebo Špačince.
Na okraji Podunajské pahorkatiny, u vyústění údolí Chtelničky v severní části Malých Karpat, se rozprostírá vskutku nádherná obec Chtelnice. Území na kterém se nachází, se řadí k těm nejstarším obývaným oblastem na Slovensku.
U obce Buková v okrese Trnava se nachází zřícenina hradu Ostrý Kameň, který kdysi hlídal tzv. Českou cestu. Jeho historie sice v porovnání s ostatními hrady není až tak bohatá, přesto je dnes oblíbeným turistickým místem, které jsme se rozhodli navštívit.
Na sklonku zimy jsme se vydali na výlet do národní přírodní rezervace Roštún, která se nachází v pohoří Malé Karpaty. Za vstupní bránu jsme si vybrali obec Plavecké Podhradí. Co všechno jsme viděli a zažili, se dočtete v následujících řádcích.
V Malých Karpatech se nachází množství zajímavých lokalit, které patří mezi často navštěvované a turisty oblíbené cílové oblasti. Jsou to především vrchy nabízející úžasné výhledy na okolí, které lákají mnohé turisty k výstupu. Mezi tři nejvyšší vrcholy Malých Karpat, ze kterých se naskýtají fantastické panoramatické výhledy na okolí, patří i vrch Vápenná.
Jako každé pohoří, i Malé Karpaty mají své dominantní vrchy, které výrazně vyčnívají přes široké okolí. Vrcholky těchto málo četných velikánů dotvářejí charakteristické panorama Malých Karpat. Tvoří výrazné dominanty, jsou výbornými orientačními body a také nabízejí nádherné výhledy na okolní krajinu. Jedním z těchto impozantních Malokarpatských titánů je i vrch Vysoká.
Navštivte spolu s námi jedno z nejvýznamnějších lázeňských měst na Slovensku, kde si můžete užít nejen přírodní bohatství, ale i kulturu či úchvatné památky. Tím místem jsou Piešťany.
Od bývalého luxusního hotelu Grand Hotel Royal jsme se vydali na ulici Sad A. Kmeťa, resp. Winterovu ulici, která nás provede historickým centrem města. Hned po prvních krocích se ocitáme v zástavbě tzv. penzionů Berlín (Dr. Cmunt).
Slovensko je krásná země, o tom jsme se opět mohli přesvědčit na našem jednodenním výletě, který jsme začali v malé obci Haluzice, která se nachází nedaleko okresního města Nové Město nad Váhem.
Minulý týden jsme se vydali na túru z obce Dechtice ke kostelu a klášteru svaté Kateřiny. Příjemná procházka nás inspirovala k dalšímu výletu – do pár kilometrů vzdálené obce Dobrá Voda, která se chlubí krásnou zříceninou hradu a osobností Jána Hollého.
Dnes se přesuneme do regionu Záhoří, kde navštívíme město Holíč, které se může pochlubit unikátním barokně-klasicistním zámkem, holíčskými megality a v neposlední řadě větrným mlýnem, jehož návštěva bude naším cílem.
Pohádkově krásný Smolenický zámek dnes slouží jako kongresové centrum Slovenské akademie věd, a tak si mnozí lidé myslí, že je pro veřejnost uzavřen. Není tomu tak.
Pokud žijete na západním Slovensku, nebo se tam jen chystáte na pár dní za rodinou nebo za známými, máme pro vás další tip, kde můžete strávit příjemný jarní den.
Už od nepaměti lákala lidi vyvýšená místa, aby se mohli porozhlédnout po širém okolí. Jako houby po dešti vyrůstaly rozhledny ve střední Evropě, zejména v druhé polovině 19. a začátkem 20. století. Na slovenském území jich je také nepočítaně a dá se říci, že každým rokem přibude nějaká další.
Malé Karpaty sice nepatří mezi nejvyšší pohoří Slovenska, přesto mají svým návštěvníkům a turistům co nabídnout. Toto pohoří je neobyčejně bohaté na mnohá zajímavá a malebná přírodní zákoutí. Z některých vrchů se naskýtají nádherné výhledy na široké okolí, ale návštěvníka okouzlí také hluboké lesy, jeskyně, nebo četná skalní města táhnoucí se hřebeny vrchů.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
Takovýto dokumentární film zatím nemá žádná řeka na světě. Jenom náš Hron! Legendami opředený vrchol Královy hole, tam začíná příběh, který se bude rozprostírat na dlouhých několika sto kilometrech. V jejich útrobách se nachází horská voda, která si hledá cestu, aby mohla dávat život dolinám. Přesně těmito slovy vás uvítá nově vzniklý film světového charakteru.