Francie, Bretaň – megality a Saint-Malo

Jméno oblasti pochází z římského jména Britannia a nemýlíte se, pokud si myslíte, že je spjato se jménem Británie. V latině totiž Britannia znamená „země Britů“ a Bretani se často říká Malá Británie. Rozloha regionu činí 27 tisíc km² a žije v něm 3,2 milionu obyvatel.

Osídlení Bretaně lidmi, konkrétně neandrtálci, započalo v raném paleolitu. V tomto ohledu je významným místem komuna Plouhinec, která leží přímo na pobřeží Atlantického oceánu. Bylo zde nalezeno nejstarší ohniště na světě, které naši předci založili před přibližně 450 tisíci lety.

Během neolitu začaly být po Bretani stavěny megality, a to dokonce v takovém množství, že je region považován za jádro megalitické kultury. Prim v něm má oblast zálivu Golfe du Morbihan, o němž se praví, že je v něm tolik ostrovů, kolik je dní v roce. Koncentrace megalitů je zde obrovská. Najdete tu gigantické menhiry, stupňovité pyramidy, kamenné kruhy, dolmeny atd.

Třeba na louce v komuně Locmariaquer leží Er Grah – menhir, který byl vztyčen přibližně 4 700 př. n. l. Tento dvacetimetrový blok kamene je největším jednolitým kusem kamene, který lidé v období neolitu vztyčili. Váží asi 330 tun a okolo 4. tisíciletí př. n. l. se zřítil a rozlomil na několik kusů. Na základě nejnovějších výzkumů se badatelé spíše přiklánějí k názoru, že menhir chtěl někdo zničit záměrně, a proto ho svalil.

Nedaleko Er Grahu můžete ještě zajít k Table des Marchands, což je obrovský dolmen (pozn. red. – pohřební památník z velkých kamenných bloků s krycí deskou), na jehož stavbu neolitičtí lidé částečně využili materiál z velkého menhiru. Do stěn uvnitř hlavní místnosti dolmenu jsou vytesána vyobrazení sekyry a pluhu taženého volem.

Po tajemných megalitech se vyplatí podívat se do přístavního města Saint-Malo, které je nejoblíbenějším turistickým místem v Bretani. Saint-Malo si ponechalo ráz středověkého pobřežního města. V minulosti však bylo známé hlavně jako místo, kde se koncentrovali korzáři a podle toho se mu i říkalo – cité corsaire. Mimochodem ze Saint-Malo se na své objevitelské cesty vydal Jacquest Cartier. Možná vám jeho jméno není příliš známé, ale tento mořeplavec je považován za objevitele Kanady. Stejně tak první kolonisté, kteří osídlili Falklandské ostrovy, pocházeli z tohoto krásného města.

Za druhé světové války bylo centrum města až na hradební zdi z velké části zničeno. Naštěstí byla po válce zahájena celková rekonstrukce, díky níž bylo postaveno znovu v původním stylu, včetně úzkých uliček a vysokých žulových domů.

Doporučujeme se vydat na městské hradby postavené ve 12. století. Celý okruh projdete tak do hodiny. Obzvláště krásné pohledy na město a okolí si užijete z hradebních bašt. Pokud vás budou zajímat detaily o historii města, pak zavítejte do Château de St-Malo (byl postaven vévody z Bretaně během 15. a 16. století). Sídlí zde totiž Musée d'Histoire de St-Malo, které vám kromě politických dějin představí i historii všedního dne města a místní slavné rodáky, včetně zmíněného Cartiera, ale také třeba spisovatele Chateaubrianda nebo „krále korzárů“ Surcoufa. Navíc zámecká věž (podobně jako hradby) nabízí skvělý výhled.

GPS: (Saint-Malo) 48°39'03.5"N 2°01'24.6"W

Text: Maxim Kucer

Foto: Wikipedia.org: Myrabella, Myrabella (2), Nataraja, Fabos, Pline