Francie, Paříž XXIX.: Opera Garnier a galerie Lafayette

Operní palác

Opera není obrovská jen z vnějšku, ale i zevnitř. Interiér je tvořen mramorovými schodišti, tzv. Grand Foyer, nebo červeně a zlatě zdobenými hledišti. Velkolepost dotváří hlavní sál vytvořený z více než 30 druhů mramoru, který se pyšní křišťálovými lustry. Nechybí nespočet soch, maleb a pozlacených bust významných hudebních skladatelů. Jelikož jsme se dovnitř budovy nedostali, tyto informace jsme čerpali pouze z bedekru, ve kterém bylo naštěstí mnoho fotografií, a tak jsme si mohli udělat skutečnou představu o její velkoleposti.

Opera Garnier, nazývaná také Palais Garnier je jednou ze dvou budov, kde působí Národní pařížská opera, která je nejvýznamnějším operním souborem ve Francii. Její druhé sídlo je v moderní stavbě zvané Opera Bastille. Ale vraťme se k budově z roku 1875, která nese jméno po architektovi Charlesu Garnierovi. Výstavba tohoto architektonického skvostu trvala 15 let. Budova byla postavena z pověření Napoleona III. Její nynější místo vybral sám baron Haussmann během revoluční přestavby Paříže. Navzdory různým stavebním i politickým potížím se podařilo stavbu předat veřejnosti, a tak ji naplno začít využívat k účelu, pro který byla postavena. Dodnes se zde konají především baletní vystoupení těch nejlepších uměleckých souborů světa. Opera Garnier se svým významem řadí k prestižním divadlům La Scala v Miláně či k Vídeňské státní opeře.

Zajímavostí této velkolepé stavby je, že právě díky ní vzniklo světoznámé dílo Fantom opery od Gastona Lerouxe, který vycházel ze "skutečných" událostí. Během prvních představení totiž vycházeli z podzemních místností divadla zvláštní zvuky a v roce 1896 se zde udála dodnes neobjasněná nehoda, kdy spadlo protizávaží těžkého křišťálového lustru a usmrtilo tehdejší správkyni divadla. Tyto neobvyklé okolnosti daly za vznik mýtu o fantomovi opery, který zde přetrvává dodnes.

Obchodní dům, který vyrazí dech ...

Po obdivování přenádherné stavby s rouškou tajemství jsme se přesunuli za operu, kde nás už čekal obchodní dům, jaký jsme v životě neviděli. Nesl jméno nákupní sítě Galeries Lafayette. Samotný název vznikl snad z umístění malého obchodu s módou na rohu ulice Rue La Fayette, který otevřeli Théophile Bader a Alphonse Kahn v roce 1893. Zakrátko na to byl jejich úspěch převeden do výstavby velkolepého obchodního domu, který otevřeli v roce 1912 na bulváru Haussmann, kde jsme se v této chvíli nacházeli. Tehdy určitě neměli tušení, že úspěch bude pokračovat až do té míry, že obchodní dům udělá rekord v tržbách, které nemají obdoby. Ten padl teprve nedávno, v roce 2009, kdy Galeries Lafayette vydělala neuvěřitelný 1 bilion eur!

Ani na chvíli jsme nezaváhali a vstoupili do světa značek a módních věcí. Nejdříve jsme procházeli obchody, které známe i u nás doma, ale po přechodu přes prosklené přemostění jsme se dostali do historické budovy, která nám vyrazila dech. Cítili jsme se jako v opeře, ale na rozdíl od lóží na sezení byly všudypřítomné balkony vyplněny prodejci oblečení. Vespod byly kosmetické butiky a při pohledu vzhůru nás upoutalo obrovské vitrážové okno. Vydali jsme se na průzkum a po 12 patrech zdolaných eskalátory jsme se dostali na střechu Paříže. Samozřejmě jen obrazně. Velká terasa pro návštěvníky nákupního centra byla místem odpočinku a nevšedních pohledů na město. A to zcela zdarma! Najedli jsme se zde a vychutnávali si pohledy na toto věčné město. Měli jsme i jedinečnou možnost vidět budovu Opery Garnier shora. Jednoduše nádhera.

Po hodinové pauze jsme se vydali přes spleť obchodů opět dál. Hned jak jsme vyšli před hlavní vstup do obchodního domu, kousek dál na nás číhalo další nákupní centrum, tentokrát pojmenované Printemps. Vzhledem k tomu, že nám již mnoho času nezbývalo, nenavštívili jsme ho a vydali se raději na náměstí Vendôme, ale o tom si povíme až za týden.

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová