Indie – expedice Tygr: cesta za mláďaty

Dnes jedeme do zóny č. 4. Pokud nám bude štěstí přát, mohli bychom vidět tygřici Krishnu a její tři koťata. V současné době nejmladší ratolesti v parku. Mezi sourozenci je jedna holka a dva kluci.

Na bráně jsme opět první, ale dnes to bude ještě trochu jiné než jindy. Jakmile se otevřou vrata, Nafees zavelí: „Pořádně se držte, musíme si pospíšit.“ Během jediné minuty už auto nabírá rychlost. Kluci už vědí, takže fotoaparát svěřuji Bobovi a hlavně se dobře držím. Terén je hrozný... kameny, kořeny, chvíli rovně, chvíli z kopce, pak zas dovrchu. Na zadním sedadle doslova vlaju. 

Přijíždíme k malé, ale moc pěkné vodní ploše, která se rozprostírá před skalisky. Tygři tu však nejsou.

Naši průvodci to ale nevzdávají, kousek popojedou a hledají stopy. A už mají jasno, jsou tady stopy, tak zpátečka, doleva, doprava, objet malý vrcholek a už pomaličku sjíždíme k travnaté ploše před námi. Tady jsou! Nejdřív zahlédnu jedno kotě mezi kameny hned před námi. Když se trošku rozhlédnu, další leží v trávě kousek vlevo a je tady i třetí, maskuje se mezi stvoly. No to je skvělé, tak tu máme všechna mláďata.

Máma je na čas opustila, tak si je můžeme užít samotná. Jsme tu vážně první, teď tedy doceňuji, tu zběsilou jízdu. Můžeme se přiblížit téměř na dosah a pořídit detaily.

Když vidím ta mláďata, vzpomněla jsem si na pohádky. Jezdím po světě a vždy se snažím sehnat si pro klienty místní pohádky. Mou nejoblíbenější destinací je Vietnam a také vietnamské pohádky. Spousta příběhů vysvětluje historii země, přírodní jevy a další zajímavosti, jednou z pohádek je „Jak přišel tygr k pruhům“. Odpověď najdete v knížce Dračí král nebo v mých cestách po Vietnamu.

Naše šance vyfotit mláďata trvala zhruba 15 minut. Tolik nám dopřáli, než se pomaličku zvedli a přesunuli se do houští. Tam už je můžeme leda tušit, mají skvělé mimikry. Těch 15 minut jsme tu vážně sami, jakmile se z dálky začnou ozývat motory dalších džípů a  autobusů, koťata odcházejí. Ještě si jedeme prohlédnout další části této zóny, ale žádné tygry už nevidíme.

Tato parta tygříků je vlastně v současné době tou nejmladší, kterou můžeme v parku vidět. Je tedy celkem jednoduše rozhodnuto, že i odpoledne zkusíme štěstí. Nicméně to si necháme na příště.

GPS: 26°01'04.4"N 76°30'11.4"E

Text a foto: Magdaléna Radostová