Itálie: Cremona – památky historického centra

Podzimní čtení vám přináší:

Na levém břehu řeky Pád, uprostřed lombardské roviny, nás vítá městečko Cremona. Původně to byla keltská (galská) osada (400 před Kristem), později římská kolonie (218 před Kristem), kterou zničila Vespasianova vojska. Jako vojenská základna Východořímské (Byzantské) říše se v 6. století stala jedním z největších měst severní Itálie.

Ve středověku město devastovaly barbarské kmeny. Každoročně se 29. června na památku vítězství Cremony nad Milánem v bitvě u Castelleone (1213) koná slavnost San Pietro, která vrcholí ohňostrojem u řeky Pád. Avšak Cremona si svobodu užívala jen do roku 1334, kdy připadla Milánu. Až do sjednocení Itálie měla tato dvě lombardská města společný osud.

Vydali jsme se do srdce městečka, na náměstí Piazza del Comune. Zde nás upoutal symbol města, nejvyšší středověká zvonice v Itálii – Kampanila Torrazzo. Svou výškou 112,7 metru je i třetí nejvyšší v Evropě. Jelikož latinské přísloví říká: „Unus Petrus in Roma, unus Portus in Ancona, una Turris in Cremona“ (Jeden sv. Peter v Římě, jeden přístav v Anku, jedna věž v Cremoně), tato věž se stává naším orientačním bodem v tichých ulicích městečka.

Kampanila postavená v letech 1230 až 1309 je zakončena mramorovou špicí a v oblasti čtvrtého patra zvonice se vyjímají obrovské hodiny. Tomuto největšímu orloji na světě s vyobrazením znamení zvířetníku a Slunce s Měsícem vdechli duši otec a syn Francesco a Giovanni Battista Divizioli, kteří sestrojili jeho mechanismus. Zvonici obklopuje sedm zvonů, přičemž každý je věnován jednomu svatému a zvlášť patronu města, kterým je obchodník Svatý Homobonus. Za poplatek se vám z vrcholu zvonice naskytne široký rozhled na město. Věž nestojí samostatně, ale renesanční lodžií je propojena s lombardsko-románskou katedrálou Nanebevzetí Panny Marie – Duomo di Cremona.

Přesouváme se tedy blíže k chrámu s mramorovou fasádou, která v sobě odráží prvky všech období. Tento chrám se začal stavět ve 12. století a dostavěn byl v období renesance. Při vstupu do něj nás vítají dva růžoví románští lvi z veronského mramoru. Portikus je zdoben sochou Panny Marie a svatých a nad hlavním portálem se vyjímá mohutná růžice ze 13. století. Interiér chrámu zdobí renesanční fresky či vlámské tapiserie znázorňující Samsonovy příběhy. Cenné jsou i chórové lavice vykládané platinou (1490) a varhany (1879).

Od katedrály pokračujeme náměstím k osmibokému baptisteriu San Giovanni Battista (1167). Tato 34 m vysoká stavba křtitelnice z cihliček v sobě nese prvky románského stylu i lombardské gotiky. Její průčelí bylo upraveno a obloženo mramorem v období renesance. Interiér je ukončen kupolí, přes kterou uprostřed proniká světlo. Nad oltářem sv. Jana je krucifix (14. století) a dvě dřevěné sochy znázorňující sv. Filipa Neri a Jana Křtitele. U stropu je socha archanděla Gabriela. V centru je velká cisterna (Lorenzo Trotta, 1531). V této nádrži během velikonoční vigilie biskup požehnal vodu, která se následně dělila po farnostech.

Vraťme se ale zpět na náměstí Piazza del Comune, které je jedno z nejkrásnějších středověkých náměstí v Itálii. Památky, které jsme měli možnost zatím vidět, se spojují s církevním životem města, ale na opačné straně tu bok po boku stojí s budovami reprezentujícími světský a politický život města.

Jednou z nich je historická budova Loggia dei Militi – Lodžie vojáků, která patří mezi ty nejstarší stavby. Nápis na desce umístěné na fasádě budovy připomíná rok jejího vzniku (1291). V minulosti se zde střetávali nejbohatší a nejvýznamnější obyvatelé města i městské šlechty. V současnosti je to vojenský pomník.

Postupně mizíme v podloubí další světské budovy dominující náměstí, je jí Palazzo del Comune. Středověká radnice byla postavena v roce 1206 v typickém lombardském stylu. Svůj vzhled si udržela do 15. století, kdy jí přibyl mramorový balkon. Současnou podobu má od roku 1838. Klenba loubí, kterým procházíme, je zdobená nástěnnými malbami s erbem města. Zde se nachází informační centrum.

Cremona má mnoho sakrálních staveb z období středověké renesance, ale naše další kroky budou směřovat za poznáváním její houslařské tradice. Ale o tom si povíme až za týden.

GPS: 45°08'00.6"N 10°01'29.6"E

Text a foto: Mgr. Anna Nociarová

Textová úprava: redakce

Překlad: Stanislava Waniová