Itálie jednou, Itálie znovu!
Působí na nás tradice, dějiny, kulturní souvislosti, to, že jejich návštěva jaksi patří k dobrému vychování v nejlepším slova smyslu. Vedle např. Francie má pro každého Čecha takové postavení Itálie. Možná proto, že v ní za svého mládí prožil hrdinské a trochu dobrodružné časy císař a král Karel IV., jednak proto, že ke zdrojům tamní renesance se od oné doby značně upínalo naše umění slovesné i výtvarné. Danta, Petrarcu i Boccaccia čtou celé generace a z moderní italské slovesnosti je v nejedné rodinné knihovně Moravio a Malaparte. A potom – navštívit Itálii znamená dotknout se antické římské minulosti jednoho dne a další den smočit tělo v moři: spojení, které se nám jinde nenaskytne.
Vycházejme však z toho, že jste v Itálii jednou byli a máte za sebou dvě turisticky nejlákavější místa: Řím se vším všudy (od Kolosea k Vatikánu a chrámu sv. Petra) a Benátky, tuto Mekku milenců a novomanželů. Ačkoliv jsme zde o nich už psali, někdy se k nim možná vrátíme z jiného pohledu, protože vždy stojí za to znovu si je připomenout. Avšak těchto našich několik pokračování bude sledovat jinou trasu a jiná místa, o nic méně zajímavá.
Slunce a památky
Předpokládejme tedy, že se do této země slunce a památek vydáte nikoliv s cestovkou, ale po vlastní ose a v našich stopách. Dnes k tomu naštěstí nepotřebujete ani pas ani nějakou cestovní doložku (ti mladší už ani nevědí, co to bylo), jen euro v peněžence. A také, což vřele doporučujeme, již v Česku si koupit kartu na dálniční poplatky – vyjdou neskonale levněji a nemusíte se trápit hledáním drobných mincí u každé průjezdní brány, přičemž tyto platby by vám udělaly dost znatelnou díru do rozpočtu, nesrovnatelnou s cenou naší celoroční dálniční známky. Ještě doma si také pomocí karty zajistěte a zálohujte vhodná ubytování: doporučujeme spíše malé hotýlky a penziony nejen proto, že jsou levnější, a mají víc bezprostřední a přímo přátelskou atmosféru, zatímco velké hotely jsou tady neosobní jako všude jinde a cítíte se v nich jako obchodní cestující. Na internetu najdete u své plánované trasy vhodné adresy i fotografie objektů s podrobnějšími údaji, a péče o turisty je v nich opravdu bezvadná. U moře hledejte takový, jenž má vlastní pláž.
Verona
První den trasy si naplánujte, což doporučujeme, jako my přes Německo a Rakousko do Verony, ubytování najdete někde na pokraji města a ještě týž den můžete jít na velké veronské náměstí povečeřet. Pokud jste kuřáci, je nutná restaurace s otevřenou zahrádkou, a totéž platí, když se někde stavíte cestou na kávu – v uzavřených prostorách si v Itálii nesmíte zapálit. Ve Veroně si začnete zvykat na staré domy a paláce z dob renesance, na něž pak budete narážet prakticky všude, ale první setkání s koloritem země je tu velmi intenzivní. Pochopitelně, že druhý den budete chtít vidět onen proslavený balkon, pod nímž se Romeo vyznával Julii z lásky, a vůbec vám nebude vadit, že je to jen legenda. Spíš vás překvapí, že nešťastný Romeo bydlel od své lásky, co by kamenem dohodil. Virtuální realita Shakespearovy hry se ve Veroně stává realitou skutečnou, nikdo si zde nepřipouští, že to mohlo být jinak.
Směr Miláno!
Z Verony si to namíříte na západ do Milána v podstatě s jediným, nicméně velmi důstojným a nezanedbatelným cílem. Vidět Leonardovu Poslední večeři. Vstupenky na ni je dobře objednat si internetem také už doma, jinak se vám může stát, že budete postávat před vchodem do kláštera Santa Maria delle Grazie marně. V mírně zšeřelém refektáři vás patrně před touto proslavenou freskou zachvátí dost zvláštní pocit – i když jste zkušení turisté zvyklí probíhat galériemi v pokusu a Louvre v Paříži jste stihli za dvě hodiny, tady se vám náhle nechce spěchat. Průvodkyně vám ostatně nechá dost času, ale ani ten není nekonečný a vy odcházíte s pocitem, že byste vydrželi ještě déle, a to i tehdy, když nejste ovlivněni Brownovým románem Šifra mistra Leonarda.
Miláno
V Miláně je 150 kostelů, z nichž patrně navštívíte gotický dóm poblíž kláštera s freskou, v němž byli kdysi korunování lombardští králové, pokud se zajímáte zvlášť o výtvarné umění, zaujmou vás obrazárny v Marino di Breda či ve Villa Reale, případně v bývalém hradě Sforzů Sforzescu, ale v tom případě musíte na toto město počítat víc než jeden den.
Bologna
Z Milána směrem k jihu si můžete vybrat směr na Cremonu, pak dolů na Parmu, která milovníkům klasické literatury připomene Stendhalův román Parmský klášter, na Modenu a Bolognu, a když nespěcháte, udělat si malou zajížďku na východ do Ferarry. Tuhle zajížďku, která není tak velká, vám můžeme jen doporučit – historická část Ferrary jako by dýchala duchem renesance, žili tu Michelangelo, Tasso a jiní, chrám S. Francesca ze XIV. století vás uchvátí Garofalovými freskami. V Modeně vás nepochybně upoutá románský dóm ze XII., století, jímž se dostáváte ještě před v Itálii na každém druhém kroku přítomnou renesanci, a zase, pokud máte rádi umělecké sbírky, neprojdete bez povšimnutí kolem Palazzo dei Musei. Moderní Bologna je převážně běžné průmyslové a obchodní velkoměsto, takže se v ní musíte přesně nasměrovat, abyste dorazili k basilice sv. Petronia a prohlédli si dvě zdejší šikmé věže Asidelli a Gasrisenda, i když ta „pravá“ nejšikmější šikmá věž na vás pochopitelně teprve čeká.
Italské ulice
Když se podíváte na mapu, zjistíte, že zatím jste se pohybovali (nebo přesněji, budete se pohybovat) v poměrně nevelkém východním prostoru severní Itálie, kde na vás patrně zapůsobí něco, co si později ověříte např. v Sieře nebo co už znáte odjinud ze předalpských zemí: naprostá samozřejmost splynutí dnešního života s minulostí, se starými paláci a domy, s úzkými uličkami a zákoutími. V historických částech zmíněných měst pochopíte, proč má Fiat ve výrobním programu malé typy Punto, Panda a Cinquecento. Pokud si někde razí cestu mercedeska nebo Audi A8, má to věru těžké. Po této stránce jsou tahle města náročnější než Řím a za volantem musíte být velmi pozorní.
Italská káva
Z předchozích výprav ke Středozemnímu moři znáte patrně jev, která vás už nepřekvapí ani tady, kde je moře trochu, ale ne moc vzdálené. Kavárničky na chodnících a náměstích jsou vždy plné a pozor, když si v nich dáte espreso, přinesou vám šálek, kde je tak na jeden malý doušek kávy, ovšemže skvostné, silné a výrazně aromatické kávy, nesoucí označení ristretto. Našinci je to však málo, proto si důsledně objednávejte espreso lungo, kdy je intenzita malé kávy rozmělněna větším množstvím vody.
Tak či onak, první várka historie, chrámů, pamětihodností a muzeí vás už možná zmáhá a začínáte trpět nemocí všech turistů – přesyceností na vstupu zážitků. Potřebujete odpočinek, a v příštím pokračování vám ho nabídneme. Mezitím máte dostatek času zvykat si na nezvykle miniaturní šálky espresa, které nás bude provázet i v dalším pokračování naší cesty po Itálii.
připravil Jan Chaloupka
foto: Wikimedia Commons, Honza Groh (Jagro), Tango7174 , Giovanni Dall´Orto,
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek