Itálie: Město Terst

Dnes přibližně dvěstětisícové město leží na konci dlouhého koridoru italského pobřeží Terstského zálivu (Golfo di Trieste), odděleného horami od slovinského vnitrozemí. Terst je také administrativní centrum italského regionu Friuli – Venezia Giulia a ve městě sídlí i univerzita. Nadále sice připomíná svou minulou slávu, ale většina turistů sem dnes přijíždí spíše za historickými a kulturními památkami než za odpočinkem u moře. Přeci jen průmyslový charakter města a rušný přístav jaksi nejdou dohromady s představou klidu na pláži.

O tom, že to tak asi nebylo vždy, svědčí početné památníky, připomínající pobyty slavných, jimž zdejší přímořské podnebí, pod úpatím hor, zřejmě svědčilo. Nás zaujal pomník irského básníka Jamese Joycea, ale ve městě je i muzeum zasvěcené renesančnímu básníkovi Francescovi Petrarcovi, papeži Piccolominimu a dalším středověkým i novodobým kulturním osobnostem.

Mnohé historické paláce připomínají, jak si toto město už v minulosti oblíbila nejen šlechtická honorace, ale i bohaté rejdařské, obchodní a finanční kruhy, které sem často umísťovaly sídla svých firem a bank. O kosmopolitním charakteru města svědčí i početné chrámy různých církví. Nejvíce památek se nachází podél pobřeží, v blízkosti starého přístavu Porto Vecchio, případně umělého – vybudovaného podle vzoru Benátek – Canalu Grande, a samozřejmě v okolí centrálního náměstí Piazza Unita d‘Italia (Náměstí sjednocení Itálie), jemuž dominuje majestátní palác radnice (Palazzo del Municipio).

K turistickým atrakcím patří i několik památek z antických dob, jako je například torzo amfiteátru. V centru města stojí za pozornost zbytky starého hradu San Giusto s pěkným výhledem na město, v jeho prostorech jsou dnes muzea a pod ním nádherná stejnojmenná středověká katedrála. Okolo hradního návrší se rozkládá příjemný park Parco della Rimembranza. K tradičním turistickým cílům patří i historická tramvaj Trenovia Opicina z roku 1902, která město spojuje s městečkem Opicine v kopcích nad městem.

Když do Terstu přijíždíte z italského vnitrozemí, vyplatí se cestou zastavit u romantického zámečku Miramare (Castello di Miramare) na skalním útesu na pobřeží, který svými luxusními sbírkami potvrzuje moc a slávu habsburské dynastie, k níž patřil i vrchní admirál císařského námořnictva arcivévoda Maxmilián, pozdější mexický císař. Ten se zasloužil nejen o výstavbu tohoto pozoruhodného sídla, ale jeho zásluhou se do přilehlého parku dostalo množství exotických dřevin. Park je proto vyhlášen za přírodní rezervaci. Nachází se v něm také menší napodobenina zámku Castelletto. Zámek je z pohledu dějin zajímavý například pobytem císařovny Sissi, na jejíž počest se tu konají pravidelné hudební koncerty, nebo tím, že v něm krátce pobýval následník trůnu Ferdinand d’Este s manželkou těsně před tím, než jejich smrt při Sarajevském atentátu odstartovala první světovou válku.

Text a foto: Lýdia Výborná

Překlad: Jiří Výborný