Itálie: Montecatini Terme I. – léčivá síla vyvěrající ze země

Zimní čtení vám přináší:

Tato oblast a blahodárné účinky vody vyvěrající zpod země mají dlouhou historii. Již v dobách starověkého Říma byly dobře známé. První zdokumentované písemné zprávy o termálních lázních se však datují do roku 1201. Oficiální historie termálních lázní začala, když učenec Ugolino Simoni da Montecatini prozkoumal povahu minerálních vod v jednom z jeho děl (De Balneorum Italiea Proprietatibus ac Virtutibus, 1417). Píše zde o lázni, kde když se rolníci ponoří, vyléčí se jejich bolesti kloubů a zad. Druhá popsaná lázeň zas léčila svrab a v díle se zmiňuje i třetí lázeň.

Samotná výstavba termálních lázní se uskutečnila však až v druhé polovině 18. století pod záštitou velkovévody Pietra Leopolda di Lorena. V roce 1773 se začalo stavět první zařízení Bagno Regio. V následujících letech byly postaveny Leopoldine (1775) a Tettuccio (1779). Velkovévoda nařídil i výstavbu budovy „Bibite gratuite“, kde mohli zdarma využívat prospěšné vlastnosti vody i chudší.

Počátkem 20. století se vesnička na úpatí vrchu Montecatini stává městem Bagni di Montecatini (dnes Montecatini Terme). Bahenní terapie se vrátila do módy až v roce 1928.

Období mezi 19. a 20. stoletím, nazývané Belle Époque, je dobou, kdy Montecatini Terme dosáhlo vrcholu své slávy. Tato doba se odrazila i na uměleckém a architektonickém ztvárnění památek, staveb a uměleckých děl v secesním stylu. Bylo to období velké prosperity a slávy města. Proudila sem elita intelektuálů a aristokracie nejen z Itálie, ale i ze zbytku Evropy. Vzpomeňme alespoň skladatele Giuseppe Verdiho, Ruggera Leocavalla, Giacoma Pucciniho, ale i italského krále Vittoria Emanuela II.

Do dnešních dob termální lázně stále pracují na zvyšování své slávy. Jejich luxus dokazuje nejen dlouhý seznam celebrit, které využily služby místních zařízení, ale i počet filmů a reklam, které zde byly natočeny.

Z hloubky země vyvěrají čtyři prameny léčivé vody – Rinfresco, Tettuccio, Regina a Leopoldine, které se využívají v termálních komplexech. Minerály obsažené v této vodě umožňují širokou škálu procedur. Ty hlavní jsou pitné kúry, inhalace, bahenní kúry, fyzioterapie, rehabilitace a balneoterapie.

Jejich účinky jsou prokazatelné a využívají se hlavně při chorobách jater, žlučníku a dvanáctníku, ledvin, močových cest a trávicího systému. Příznivě ovlivňují i ​​na srdečně-cévní systém, kosti, svaly, klouby, kůži, plíce a dýchací cesty. Nemalou měrou přispívají i při problémech se stresem a úzkostmi.

Termální lázně v Montecatini Terme jsou oázou harmonie a pohody. Nabízejí prostor pro všechny, kteří si rádi vychutnají lázně se vším všudy. Kompletní lázeňský balíček kombinuje tradiční výhody termální vody a bahna s nejnovějšími wellness a kosmetickými metodami, jako jsou masáže, zkrášlovací procedury, hubnutí a relaxace. Proto zde nesmí chybět ani speciální kosmetický sortiment.

Centrem jsou lázeňské domy. Budova lázeňského domu Terme Excelsior byla postavena ve stylu Liberty (1907). Fasádu stavby tvoří architektonické prvky v podobě korintských sloupů, girland a věnců. Charakteristickým rysem budovy je otevřená galerie inspirována florentskou renesancí. Nacházejí se zde kulaté oblouky se sloupy s reliéfními bustami, které vykreslují renomované osobnosti historie lázní. Budova se skládá ze dvou částí. K historické části je přidružena moderní část (60. léta 20. století), tvořená cementovou konstrukcí s plně zasklenými okny.

Budete-li pokračovat od ruchu města, přijdete k domu Terme Leopoldina (1775) a hned za ním v srdci termálního parku k ukrytému pavilonu Tamerici (1903, Giulio Bernardino). Dvě toskánské renesanční arkády vás dovedou do Salone delle Esposizioni, jehož stropní stěny zdobí freskové dekorace (Luigi Arcangioli, Galileo Chini). Komplex se skládá ze čtyř budov propojených překrytými chodbami. Jeho styl evokuje středověk, ale polychromie odkazuje na východní svět. Sjednocujícími prvky jsou keramika, kameninové dekorace na věžích, lvi, rozety a polychromní majolika. Všechny prvky byly zhotoveny v ateliéru Galilea Chini (1910). Zajímavý je proto i sál Chini.

Stíny stromů okolního parku vás přivedou k monumentálnímu bílému průčelí lázeňského domu Terme Tettuccio (1779), který byl rekonstruován architektem Ugem Giovannozzim. Zajímavý je sál Gallerie delle bibite, který slouží k pitné kúře a zdobí jej sedm keramických panelů znázorňujících etapy života (Basilio Cascello, 1927).

V krásných sálech a pavilonech lázeňských domů si kromě léčivé síly vyvěrající ze země můžete vychutnat i koncerty či výstavy. Rovněž se využívají pro konání konferencí a setkání.

Nedílnou součástí lázní jsou parky. Ty aktivují psychiku a přispívají ke zvýšení léčebného účinku lázní. V parcích se konají i různé fitness programy a outdoorové aktivity.

S lázněmi však ještě nekončíme, už za týden se přesuneme do nočního centra města. Cestou budeme sledovat zlaté značky, ve kterých jsou jména slavných osobností a rok, kdy sem zavítaly.

GPS: 43°53'19.4"N 10°46'34.9"E

Text foto: Mgr. Anna Nociarová

Textová úprava: redakce

Překlad: Stanislava Waniová