Itálie, Palermo I. - Lesk a bída sicilské metropole

Dostat se ze srdce Evropy do jednoho z jejích nejjižnějších koutů je zkušenost, která ve vás zanechá plno rozmanitých dojmů. Obyčejně se snažím bránit tomu, abych se nenechal ovládat stereotypy panujícími o jiných národech, ale zjišťuji, že po vlastních zkušenostech je občas skutečně těžké tomu odolat. 

Jižní národy jsou pověstné pro svůj maňana přístup, tedy nikdy nikam žádný spěch. Pro tuto skutečnost je obzvláště příznačný fakt, že v sicilském dialektu neexistuje sloveso pro vyjadřování budoucího času. Pokud ovládáte angličtinu, doporučuji shlédnout toto video, v němž se profesor Phillip Zimbardo, známý svým vězeňským experimentem, zamýšlí nad vnímáním času a mimo jiné hovoří také o Sicílii (http://www.youtube.com/watch?v=A3oIiH7BLmg). V této vlastnosti, že na vše je dostatek času, se na jednu stranu skrývá určitá poetika, a to zvlášť pro ty, kteří jsou v neustálém kolotoči různých termínů a povinností. Nicméně pokud máte rádi přesnost a spolehlivost, brzy, možná spíše velmi brzy, se budete pozorovat, jak sem tam skřípete zuby. Tím se ale nenechte odradit a považujte to raději za psychickou přípravu, protože člověk by měl využívat příležitostí a poznávat a seznamovat se s jinými kulturami a jejich způsoby života.

Po příletu na Punta Raisi, letiště ležící nedaleko od Palerma, máte v zásadě tři možnosti, jak se dostat do města. Můžete se zkusit svézt vlakem, který vás dopraví na hlavní palermskou stanici Termini přibližně za hodinu, cena za jízdenku je kolem pěti eur. Další možností je autobus, který má konečnou zastávku také na Termini a rovněž vás poveze hodinu, jízdenka by měla být však o něco dražší. Třetí způsob, který by měl být nejrychlejší, ale také nejdražší, je taxi.

Palermo vás od prvního setkání nenechá ani na vteřinu vydechnout. Nekonečné množství lidí, aut, troubení, mluvení a dalšího ruchu a všeobecného chaosu zaměstná všechny vaše smysly. Zpočátku pro vás bude dobrodružné už jen samotné překračování silnice, kde si auta jezdí a parkují jak se jim zachce. Zjistíte, že přechody pro chodce jsou spíše kulisou, než funkční součástí silničního provozu, a tak si začnete chodit, jak se vám zlíbí. Nebojte se však, protože minimálně v tomto ohledu jsou Sicilané a snad Italové vůbec flegmatičtí a s andělskou trpělivostí vám přibrzdí nebo zastaví, abyste mohli nerušeně projít, aniž by při tom troubili nebo na vás něco pokřikovali. Samozřejmě se nenechte ukolébat a raději vždy buďte opatrní.

Co mnohé z vás uchvátí, je život, kterým toto 600 tisícové město pulzuje. Máte dojem, že pořád se něco děje. Každých snad třicet vteřin uslyšíte projíždět sanitku, neustále budete procházet kolem různých kaváren a kavárniček, ale i kolem obyčejných domovních vchodů, kde po celé dny vysedávají lidé nejrůznějšího věku a vedou nekonečné hovory. Sem tam projdete tržištěm, kde nebudete vědět, co si dříve koupit. Šťavnaté a sladké ovoce jako jahody, meruňky, třešně... a kdo by se nechtěl zakousnout do fantastického melounu cantaloupe, který předčí vaše nejdivočejší fantazie? Ano, vše můžete najít i v obchodech u nás, ale chuť zdejšího ovoce a dalších potravin vás spolehlivě odzbrojí. A nejen to. Na trhu na vás čeká obrovský výběr čerstvých ryb a dalších pochutin ulovených v teplém Středozemním moři, jehož vody omývají palermské pláže.

Text/foto: Maxim Kucer