Itálie, Palermo II. - Lesk a bída sicilské metropole
Když pozvednete hlavy od čerstvých ryb a šťavnatého ovoce, uvidíte, že Palermo je plné překrásné architektury, leč ošuntělé a zanedbané, až na pár výjimek samozřejmě. Většina domů, které uvidíte, pochází z 19. nebo 20. století a skvěle mi zapadaly do mé představy architektury italského přímořského města. Ne každému se možná budou ulice s úzkými chodníky, na kterých na vás číhá mnoho odpadků a často i jiné nepěkné překážky, a širokými silnicemi s bouřlivým provozem zrovna zamlouvat. Na druhou stranu Palermo oplývá těžce definovatelnou vlastní atmosférou, kterou si můžete podobně jako autor vychutnávat třeba s vynikající zmrzlinou v ruce zakoupenou konkrétně v cukrárně Ciccio (Corso dei Mille 73), která se pyšní královským výběrem a křesťanskými cenami (cca 1,5 eur za dva mohutné kopečky).
Při vašich procházkách Palermem ale neopomeňte navštívit některé z jeho slavných památek: Teatro Massimo, palermská katedrála, Palazzo dei Normanni nebo Piazza Pretoria.
Teatro Massimo (najdete na Piazza Verdi) se na rovinatém terénu, na němž se Palermo rozléhá, snadno ztratí mezi domy, ale když se ze změti uliček dostanete na náměstí, dáte názvu divadla za pravdu. Jednoznačně největší divadlo v Itálii s kapacitou téměř 1400 míst a jedno z největších v Evropě vůbec bylo otevřeno roku 1897 na počest Viktora Emanuela II., prvního krále sjednocené Itálie. Architektem kolosu byl Giovan Battista Filippo Basile, který však během výstavby zemřel, a tak v jeho díle musel pokračovat jeho syn Ernesto. Když už byste se chtěli na divadlo podívat více z blízka, ale nechtělo by se vám koupit si lístky na některý z baletů nebo oper, je možné si za 8 eur zaplatit prohlídku.
Přibližně patnáct minut chůze od Teatra Massima po rušné hlavní třídě Via Maqueda se dostanete k dalšímu krásnému palermskému monumentu – Piazza Pretoria, která je považována za jedno z hlavních palermských náměstí. V jeho středu se nachází úchvatná manýristická fontána (1554 - 1555), převezená z Toskánska do Palerma, a umístěná mezi barokní budovy kostelů svaté Kateřiny a svatého Giuseppe dei Teatini a barokní palác Palazzo Pretorio. Od pražícího slunce vám nicméně fontána žádnou úlevu nepřinese, protože je obehnána kovovým plotem. Zato věnujte pozornost nahým mytologickým bytostem, zvířatům i fantastickým monstrům, které ji lemují.
Cestou od Piazza Pretoria po Via Vittorio Emanuele se přibližně po deseti minutách chůze dostanete k jiné úchvatné památce Cattedrale di Vergine Assunta. Počítejte s tím, že se může stát, že neodoláte jednomu z řady obchodů se suvenýry, které jsou naskládány jeden vedle druhého naproti zdi ohraničující církevní komplex, a pořídíte si některý z širokého výběru lapačů prachu. Tak nebo onak si nenechte katedrálu uniknout. Její původ sahá až do konce 12. století - do doby, kdy se na ostrově chýlila ke konci stoletá vláda Normanů a Sicílie patřila k nejbohatším evropským královstvím. Palermo tehdy obývalo přes tři sta tisíc lidí, čímž bylo jedním z největších evropských měst.
Katedrála, která díky různým přístavbám je směsicí různých architektonických stylů, je také místem posledního odpočinku mnoha panovníků ostrova (Roger II. Sicilský, Jindřich VI. Štaufský, Petr II. Sicilský a další), jenž jsou uloženi v nádherných hrobkách.
Text/foto: Maxim Kucer
Diskuze u článku (0) |