Itálie, Sardinie – výšlap na horu Punta la Marmora

Letní čtení vám přináší:

Hora se nachází v samotném srdci ostrova. My absolvujeme hodinku autem křivolakými silnicemi z Cala Gonone. Jakmile se dostaneme na parkoviště do výšky 1 504 m, jsme na místě. I v prosinci se teplota pohybuje kolem 15 °C, což není vůbec špatné. Takže vytáhnout trekové boty, namazat se opalovacím krémem a vyrážíme.

Začínáme na asfaltové silnici, později se cesta změní na úzkou přírodní stezku. Asi po 45 minutách chůze přicházíme k druhému nejvyššímu vrcholu Bruncu Spina. Naskýtají se nám nádherné výhledy do okolní krajiny. Pod tímto vrcholem je možné vidět lanovku a sjezdovky. Všude voní tymián a pasou se krávy. Z těch máme místy strach, ale vypadají, že jsou na turisty zvyklé. Túra je lehká, hřebenová s nevelkým převýšením po zřetelných stezkách. Ale pozor, není značená. Raději tedy trasu pravidelně kontrolujeme podle mapy v telefonu.

Cesta dále pokračuje po pěšině po hřebeni. S minimálním převýšením se dostáváme po 30 minutách na další vrchol Punta Paulina, který měří 1 792 m n. m. Následuje prudký sestup do sedla Arcu Gennargentu a zase vzhůru na protější hřeben. Na jeho začátku je kamenitý vrchol Punta su Sciusciu.

Tento vrchol obcházíme po východním úbočí, dostáváme se na hřeben, po kterém už se blížíme do našeho cíle na Punta La Marmora. Tady potkáváme i první turisty. Na vrcholku je vztyčený obrovský železný kříž, vysoký asi 5 metrů. Výhled do krajiny je neskutečný, všude klid, ticho, překvapivě tady vůbec nefouká. Část cesty zpět k autu je stejná a část obcházíme jinudy. Možností je tady totiž více. Celkem jsme dnes ušli 16,8 km. Celý okruh nám trval něco kolem 4 hodin chůze.

Spokojení se vracíme do Cala Gonone, kde si za odměnu dopřejeme k večeři sardinskou specialistu bottarga. Že jste o tomto pokrmu nikdy neslyšeli? Je to kaviár z cípala obecného, který se suší a podává se nejčastěji s těstovinami. K tomu nám servírují typický sardinský chléb, který vypadá jako velký chips, a lahodné místní víno.

GPS: 39°59'24.9"N 9°19'27.8"E

Text a foto: Veronika Kocmanová