Itálie: Udine

Přibližně stotisícové město Udine leží v severovýchodním cípu Itálie v kraji Friuli a určitě ho navštívili mnozí, kteří letní dovolenou trávili například v nedalekém letovisku Lignano Sabbiadoro na pobřeží Jadranského moře. Mezi mladými je známé zejména jako univerzitní město. V dávné minulosti bylo sice trochu ve stínu bývalého sídla arcibiskupů v nedalekém městě Aquilea, avšak když bouřlivé válečné doby vyhnaly arcibiskupa do Udine, rozvoj řemesel a obchodu z města postupně vytvořil významné hospodářské sídlo regionu. V minulosti se městem převalily různé pohromy. Konkrétně v případě zámeckého návrší nad městem se uvádí, že právě zde měl údajně tábor hunský vojevůdce Attila (až sem dorazil na svém tažení Evropou) a v 16. století původní hrad zničilo zemětřesení, až na jeho rozvalinách postavili současný zámek – Castello.

Z hradního návrší je pěkný výhled nejen na historické centrum města, obklopené novými čtvrtěmi, ale v případě příznivého počasí lze na horizontu vidět i vrcholky Alp. Slovinské hranice jsou asi 30 km odsud, o něco dále je to do Rakouska. Na předměstí města se nachází mezinárodní letiště Friuli – Venezia Giulia Airport, které slouží jako společný letecký přístav i městům Terst nebo Benátky. Za letištěm asi deset kilometrů od Udine leží městečko Campoformido, odkud z polního letiště v květnu 1919 odstartoval na svůj poslední let při návratu do vlasti generál Milan Rastislav Štefánik.

V centru města pod hradním vrchem je středověké náměstí s více památkami ve stylu tzv. benátské architektury. Na Piazza Liberta (Náměstí Svobody) je to hlavně do růžova laděná stará radnice (Palazzo del Commune nebo také Loggia dei Lionello) a naproti ní kolonáda Porticato (sloupořadí) di San Giovanni s věží (Torre dell‘Orologio), připomínající Dóm sv. Marka v Benátkách, na níž čas v pravidelných hodinových intervalech odměřují dvě postavy. Součástí centra je samozřejmě množství kostelů, ale i nádherné renesanční paláce, zachovalé středověké brány do města, antické oblouky, sloupy a další artefakty, patřící ke koloritu architektury italských měst. Na zámku se nachází muzeum a Galleria d‘Arte Antica e Moderna. Další galerie věnovaná největšímu italskému malíři 18. století jménem Giovanni Battista Tiepolo (Galleria di Tiepolo) se nachází v Arcibiskupském paláci (Palazzo Arcivescovile).

Kromě památek může turistu, zvláště pokud aspoň trochu ovládá italštinu, překvapit místní nářečí. Jde totiž o starodávný jazyk friulštinu, která byla v minulosti vytlačovaná italštinou a němčinou, dnes se však normálně vyučuje ve školách a bez ohledu na kulturní globalizaci se místní snaží udržovat celou řadu tradic včetně církevních obřadů, aby svůj tradiční jazyk zachovali i budoucím generacím. K velkým propagátorům friulštiny patřil prý známý italský básník a filmový režisér Pier Paolo Pasolini.

Dostat se do Udine není až tak složité. Je to významný železniční uzel, kde zastavují i mezinárodní expresy EuroStar a EuroNight z evropských velkoměst (včetně Vídně) do Benátek. Kolem města prochází autostráda A23, která je součástí silničního evropského koridoru E55 ze severu přes Rakousko na Apeninský poloostrov. A ještě jedna zajímavost: Na místním stadionu (Stadi) se pravidelně konají nejen velké sportovní události (lákadlem je hlavně domácí tým kopané Udinese), ale i zajímavé megakoncerty. Toto léto (2011) v červenci sem například zavítá Bon Jovi, ale už na začátku roku byl tento koncert beznadějně vyprodaný…

Méně příznivou zajímavostí je, že pokud se do Udine vydáte, počítejte s tím, že teplý a vlhký vzduch proudící ze Středomoří se právě v této oblasti dostává do kontaktu s masívem alpských velehor a prší tu tak často, až se to vymyká naší tradiční představě o sluncem zalité Itálii.

Text a foto: Lýdia Výborná