Itálie, Vincenza – Palladiův píseček

Podzimní čtení vám přináší:

Konkrétně se jedná o dílo pozdně renesančního architekta Andrey Palladia. Jeho specifický architektonický rukopis – palladianismus – inspiroval mnohé architekty napříč Evropou, a dokonce jej lze nalézt i v Severní Americe.

Práce Palladia byly založeny na perspektivě, symetrii a rovněž se inspirovaly formou antických řeckých a římských chrámů. Palladiova ruka je ve městě dodnes znát, což mu dává jeho osobitou atmosféru.

Dnes začneme na náměstí Piazza dei Signori. V dobách starověkého Říma zde bylo místní fórum. Tomu dnes jednoznačně vévodí bazilika Palladiana. Důkladně si ji prohlédněte. Její čelo tvoří dvě patra nádherné otevřené kolonády. Ve spodním patře uvidíte dórské sloupy, v horním pak ionské. Původně však tato stavba neměla sloužit jako svaté místo, nýbrž byla zamýšlena jako místo na schůze Velkého sněmu. V prvním patře kostela se nachází 52 metrů dlouhá hala s klenutým dřevěným stropem.

Před západní zdí chrámu si povšimněte mramorové sochy Palladia. Uvnitř pak můžete navštívit jemu věnované muzeum, které vystavuje jím vytvořené modely, kresby a další díla.

Na náměstí dále spatříte Torre di Piazza, obrannou věž postavenou roku 1174. Není na ní patrně nic zvláštního, ale z jejích 82 metrů si můžete užít pěkný výhled na náměstí a město. Určitě vás uchvátí i nádherná stavba s cihlovou fasádou – Loggia del Capitanio. Na svědomí ji má opět Palladio. Původně rezidence benátského guvernéra je v současnosti administrativní budovou. Ta však uvnitř skrývá cenné historické poklady, například fresky od Giovannia Antonia Fasola. Díla tohoto umělce, jenž se učil u slavného benátského renesančního malíře Paola Veroneseho, najdete i v jiných stavbách od Palladia.

Od Piazza di Signora si uděláme přibližně desetiminutovou procházku východním směrem, dokud nedojdeme k Teatro Olimpico. Se stavbou začal Palladio roku 1580, než ji však stihl dokončit, zemřel. Dokončení díla za něj převzal architekt Vincenzo Scamozzi. Teatro Olimpico je vlastně taková renesanční variance na divadlo antického střihu, které je vůbec nejstarším dochovaným zastřešeným divadlem. Nejzajímavější částí divadla je jeho jeviště. To je navrženo tak, aby vytvářelo iluzorní dojem do dáli táhnoucích se ulic, které jsou ve skutečnosti pouze několik metrů dlouhé.

GPS: 45°32'59.7"N 11°32'59.1"E

Text: Maxim Kucer

Foto: Pixabay.com, Wikipedia.org: Didier Descouens, Didier Descouens (2), Didier Descouens (3), Didier Descouens (4), Didier Descouens (5)