Izrael, pevnost Masada – symbol odhodlání a svobody

Na vrchol hory můžete vyjít i pěšky po tzv. Snake Path, ale vzhledem ke zdejšímu klimatu a vysokým teplotám je to spíše trasa pro odvážlivce. Pokud si chcete šetřit síly na samotnou prohlídku pevnosti, raději využijte lanovku, která vás během chvíle přepraví na vrchol. Zde na vás kromě samotné pevnosti čeká i krásný výhled na Mrtvé moře, Judskou poušť a Moabské hory v Jordánsku. S návštěvou byste si však měli pospíšit. V době založení pevnosti sahalo Mrtvé moře až k úpatí hory. V posledních desetiletích se však rychle zmenšuje a jeho vysychání se nedá zabránit.

Masada dodnes oslovuje svým silným příběhem. Král Herodes si zde vybudoval pevnost pro své případné nouzové útočiště, kdyby v zemi nastal převrat, což bylo v té době naprosto běžné. Proto Masadu mohutně opevnil, ale vevnitř vytvořil krásné zázemí, které připomínalo římskou palácovou kulturu. Vznikl zde Západní a Severní třípatrový palác, ve kterém se podle nálezů konaly bohaté hostiny a také byly postaveny lázně. Důmyslně byl vyřešen i problém vody v poušti pomocí cisteren a akvaduktů, které přinášely vodu z nedalekých dvou vádí.

Hradba měla po obvodu 1290 metrů, výšku 4–8 metrů a hloubku opevnění 1,4 metru. V této podobě se dožila své nejznámější události – prvního židovského povstání. V roce 66 n. l. lstí vyhnali římské vojáky sikariové, příslušníci radikální židovské sekty. Těm se dařilo v bojích pokračovat i dále do oblasti Ein Gedi a Jeruzaléma. Římané však postupně sesbírali síly a sikariové museli začít ustupovat. V tomto čase Masada zažila největší událost ve svých dějinách.

Sikariové a další radikální Židé se uchýlili na Masadu a věděli, že nemají žádnou šanci na vítězství. Římané se totiž na obléhání pevnosti velmi dobře připravili. Nechtěli však být poraženi, a tak si vybrali dobrovolnou smrt. Protože je židovský zákon proti sebevraždě, rozhodli se takto: muži zabijí své rodiny (ženy a děti), pak deset vylosovaných zabije ostatní muže a nakonec se vylosuje jeden, který zabije zbylých devět a sám spáchá sebevraždu. Celou událost přežilo pouze 5 žen a 2 děti, které se schovaly za cisterny. Když pak Římané vítězně vtrhli do pevnosti, našli zde jen místo smrti.

Zda však hromadná sebevražda proběhla přesně takto, se už nikdo nedoví. Dnešní archeologické nálezy to úplně nepotvrzují. Přesto Masada zůstává symbolem židovského boje za svobodu. Dnešní Izrael jej prezentuje jako symbol odhodlání a statečnosti. A my na vrcholu hory můžeme dodnes obdivovat pozůstatky hradeb či nástěnné malby a mozaikovou podlahu v Herodově paláci.

GPS: 31°18'42.9"N 35°21'46.4"E

Text a foto: Jana Hejlová