Kapské Město

V Kapském Městě vládl vždy liberárnější duch než ve zbytku země. Mnoho rozmanitých kultur jižní Afriky se během temných let apartheidu nemohlo dále rozvíjet a mnoho černých a také bílých umělců odešlo do exilu nebo bylo vyhoštěno. Od poloviny 90. let 20. století však Jihoafričné znovu objevují své staré kořeny a v Kapském Měste se rozvíjí nová poutavá kulturní scéna. Stále se otevírají nové galerie a kluby, všude se pořádají koncerty, muzea a divadla denně přivádí v úžas tisíce návštěvníků. Když ke Kapskému mysu dorazili v 17. století jako první běloši Holanďané, pásli zde Khoinové svá stáda ovcí a Sanové vedli kočovný život. První kolonisté si z východní Afriky, Madagaskaru a zemí okolo Bengálského zálivu přivezli otroky, kteří sebou přinesli i svou kulturu a náboženství.

Historie 

Portugalský objevitel Bartolomeu Dias je považován za prvního bělocha, který Kapský mys v roce 1488 spatřil. Avšak teprve když přeživší z lodi jménem Haarlem, která ztroskotala ve Stolové zátoce v roce 1647, o zátoce nadšeně referovali, vyslala holandská Východoindická obchodní společnost expedici pod vedením Jana van Riebeecka, aby zde zřídil stanici. Dne 7. dubna 1652 vztyčil Riebeeck na tomto místě holandskou vlajku a vybral plochu pro malou pevnost a zeleninovou zahradu. Od té doby se zde mohly lodě plující okolo zásobit čerstvou zeleninou, ovocem, masem a vínem. Postupem času si i ostatní evropské státy uvědomily strategicky důležitou polohu Kapského Města. V roce 1781 se mys pokusili obsadit Britové, ale předběhli je Francouzi a pomohli Holanďanům zemi ubránit. Vyvolali tím opravdový stavební boom, a když roku 1795 Kapské Město přece jen padlo do rukou Angličanů, bylo již z malé osady město s 1000 budovami postavenými většinou ve francouzském stylu. Po střídavých válečných nepokojích se země na mysu stala roku 1814 britskou kolonií. V roce 1834 zde zrušili otroctví a brzy na to kolonii opustilo mnoho Búrů. Tak formovalo liberální britské smýšlení charakter Kapského Města ještě dlouho po roce 1910, kdy Jihoafrická republika získala nezávislost. Když Kapské Město v roce 1972 muselo následovat národní zákonodárství apartheidu, mělo přes šestset černošských městských radních. Správa města se neustále bránila proti apartheidu, v roce 1985 dokonce formálně vyhlásila rovnost všech lidí, ale teprve mezinárodní hospodářský bojkot a propuštění Nelsona Mandely z vězení na Tulením ostrově v roce 1990 vedly k politickým změnám a přinesly svobodu všech lidí bez ohledu na barvu jejich pleti. Vězení, kde byl Nelson Mandela vězněn, dnes slouží jako muzeum.  

Současnost

V Národní galerii dokumentují četné fotografie žalostný život v ghetech Afričanů 50. let. Působivé jsou však i výtvory domácích umělců a výstavy moderního jihoafrického umění. Hned za rohem galerie leží Company's Garden, zeleninová zahrada, která je dnes součástí velké pozoruhodné botanické zahrady. Narazíme zde také na jihoafrické muzeum s působivou výstavou o dějinách vývoje lidstva v Africe. Severně od zahradní čtvrti leží oblíbené nákupní a vycházkové centrum s pěknými obchody, krámky se suvenýry, hospůdkami a kavárnami. Jeho středem je Greenmarket, nejrušnější místo Kapského Města, na kterém se nepřetržitě koná bleší trh. Okolo stojí fascinující domy postavené ve stylu art deco, mezi nimi i tržnice s detailními ornamenty zvířat a rostlin. Východně od centra se nachází tvrz postavená na půdorysu pěticípé hvězdy. Jedná se o nejstarší dochovanou stavební památku Jihoafrické republiky z konce 17. století. Nově vzniklá a velmi pěkně zrestaurovaná je kdysi zpustlá přístavní čtvrť Victoria a Albert Waterfront. Do rušného, i v noci bezpečného, nákupního centra u přístavu jachet přibyly restaurace, bary, jazzové kluby a butiky. Nejmladší atrakcí Kapského Města je akvárium dvou oceánů, které ve dvou obrovských nádržích informuje o ekosystémech Indického a Atlantského oceánu.

Text: Denisa Arvajová a Toulky světem

Foto: Wikimedia Commons, Julien Carnot, Andrew massyn, č.2, č.3, č.4, č.5, Andreas Tusche, Dewet, Salimfadhley, Johnny24, Damien du Toit