Králický Sněžník – cestou za jeho krásami

Proč právě sem?

Králický Sněžník je se svými 1423,7 m n. m. nejvyšším vrcholem stejnojmenného pohoří, chráněným od roku 1990 jako NPR. Nachází se na česko-polské hranici, částečně v kraji Pardubickém a Olomouckém. Jde přitom o samostatné pohoří, dokonce třetí nejvyšší v České vysočině. K návštěvě Králického Sněžníku láká možnost na vlastní oči spatřit oblast s unikátní polohou v rámci celé Evropy. Pohoří je totiž hlavním evropským rozvodím, z něhož odtékají vody do tří různých úmoří – Baltského, Severního a Černého moře. V jižní části masívu Králického Sněžníku pramení největší moravská řeka – Morava. Vrcholové partie horstva zasahují nad horní hranici lesa, což umožňuje nejen výskyt vzácné subalpínské vegetace, ale také neopakovatelné rozhledy do krajiny.

Kudy nahoru

Na vrchol Králického Sněžníku je dobré vyrazit brzy ráno ze Starého Města pod Sněžníkem. Po modré turistické značce dojdeme do obce Stříbrnice, centra zimních sportů a východiska turistických a cyklistických tras. Následující výstup podle torza křížové cesty k opravené lesní kapli Panny Marie nás zaručeně zahřeje. Po osvěžení z místního pramene můžeme pokračovat po červené značce k Adélinému prameni, odkud nás čeká výšlap přibližně 444 výškových metrů a záhy se také napojíme na naučnou stezku vedoucí až na vrchol. Na malebném sedle pod Stříbrnickou (1250 m n. m.) překročíme tzv. trojmezí – hranice krajů Olomouckého, Pardubického a vojvodství Dolnoslezského.

S přibývajícími výškovými metry se musíme obrnit trpělivostí, neboť kromě potu v tváři přibývá také turistů. Ti však v jednom okamžiku mizí kdesi u populární sošky slůněte, asi 20 metrů vpravo od turistické cesty, která zde, v nadmořské výšce 1375 m, těsně míjí základy bývalé Lichtnštejnovy chaty (stála zde v letech 1912–1971). Na chvíli si můžeme vychutnat postup kamenitou pěšinkou bez davů, dokud nedorazíme k malému potůčku označenému cedulí s nápisem „Pramen Moravy“ (1390 m n. m.), jenž se těší obdivu hojného počtu turistů. Za krásného počasí nás odsud čekají pěkné výhledy do údolí Moravy, které dokonce částečně přemodeloval pleistocenní karový ledovec. Po krátkém závěrečném stoupání spatříme na rozlehlé vrcholové plošině ruiny původní rozhledny, jež zde stála v letech 1899 – 1973. Opodál se tyčí trojmezní kámen připomínající hranice Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství. Rozvlněné moře inverzní oblačnosti s výhledem na nedaleké vrcholky Orlických a Rychlebských hor či Hrubého Jeseníku jen vyzdvihuje přírodní krásy celého masívu Králického Sněžníku.

Česko-polským hřebenem

Po vrcholové svačině se vydáme na sice snazší, ale mnohem delší část túry. Projdeme po zelené turistické značce kolem polské chaty Schornisko na Sniezniku na hraniční hřebenovku přes Malý Sněžník (1338 m n. m.), Gaworek/Hraniční skály (1319 m n. m.), Puchacz/Hleďsebe (1190 m n. m.) až na rozhlednu na Trojmorskiem Wierchu/Klepáči (1144 m n. m.). Pěšina vedoucí po hřebeni je mnohem méně frekventovaná než výstupová trasa na Králický Sněžník, a tak si zde konečně můžeme vychutnat ticho hor. V podzimním odpoledni se slunce rychle sklání k obzoru, což vytváří jedinečné podmínky pro fotografování celého masívu Králického Sněžníku. Pokud náš fotoaparát ještě není zcela unaven (ne více než my), nechme jím zachytit dlouhý stín téměř 30 metrů vysoké dřevěné rozhledny na Klepáči s hřebenovou pěšinkou, jíž jsme právě prošli.

Závěrečný sestup

Teď už jen zbývá doklopýtat necelých 10 km po červené turistické značce přes vrch Roudný (667 m n. m.) na vlak do Prostřední Lipky a nechat si větrem přicházejícím se západem slunce rozptýlit vzpomínky na dnešní jedinečný den. A že za to tato přibližně 30km túra stála – klidnou chůzí ji lze i s přestávkami ujít za příjemných 7 hodin! 

Text/foto: Blanka Pechačová