Lichtenštejnsko - nejen daňový ráj I.
Lichtenštejnské knížectví je stát střední Evropy o rozloze 160 km², leží mezi Rakouskem a Švýcarskem.
Hlavním městem je Vaduz. Knížectví obývá 34 761 lidí (2009). Hustota obyvatelstva dosahuje 201 osob/km². Nejvyšším bodem je hora Grauspitz (2599 m n. m.). Úředním jazykem tohoto mini státu je němčina. Nejrozšířenějším náboženstvím je katolicismus. Administrativně-správní členění dělí knížectví na 2 země a 11 obcí. Měnová jednotka: švýcarský frank. Národní svátek: Narození knížete – 14. února (1945).
Příroda
Lichtenštejnsko je horský stát. Hory, které zaujímají tři čtvrtiny území státu, jsou výběžky pohoří Rätikon, které geologicky patří pod Alpy. Jsou složené z dolomitů, vápenců, slínů a jsou hodně členité. Hlavní hřeben pohoří je dlouhý 40 km a prakticky kopíruje státní hranici Rakouska a Švýcarska. Na hranici se Švýcarskem se nachází nejvyšší bod země, hora Grauspitz (2599 m n. m.) a také hora Mount Falknis (2560 m n. m.). Na hranici s Rakouskem jsou vrcholy Naafkopf (2571 m n. m.), Augsternberg (2359 m n. m.), Ochsenkopf (2286 m n. m.), Galinakopf (2198 m n. m.), Garsellikopf (2105 m n. m.), Drei Schwestern (2052 m n. m.). Východní hřebeny, které jsou nižší, se na severu střídají s pahorkovitými předhořími.
Skoro čtvrtinu území státu tvoří údolí Horního Rýna, jenž vytváří západní hranici se Švýcarskem. Šířka jeho toku v Lichtenštejnsku je kolem 50 m. Koryto Rýnu je plněno vodou z ledovců (zvýšení vodního stavu v červnu a červenci) a voda v něm teče poměrně rychle. Na některých místech je řečiště ohrazeno hrázemi pro ochranu údolí před povodněmi, podél velké části řečiště vede odvodňovací kanál.
Podnebí v údolí Rýna je mírné, protože je ze všech stran před studenými větry chráněné horami. Průměrná roční teplota je 9,5 °С, průměrná teplota v lednu činí 0 °С, v červnu 18 °С. Ve výjimečných případech v zimě teplota klesne na –20 °С a v letě vystoupá až na 30 °С. Podnebí v horách je drsnější. Průměrná teplota v lednu tam je –6 až –10 °С, v červnu pak 12–14° С. V zimě je v horách dlouho sníh.
Kdysi bažinaté údolí Rýna je v současné době téměř celé vysušené a využívá se jako zemědělská plocha až téměř do 800 m n. m. Od 800 do 1800 m n. m. jsou lesy. Dolní pásmo je porostlé listnatými lesy z dubu, buku, javoru, lípy, jasanu, jilmu, v horním pásmu rostou jehličnaté lesy, hlavně smrky. Lesní pásmo střídají malebné alpské louky.
Ještě nedávno bylo v horských lesích Lichtenštejnska hodně vzácných průmyslových živočichů, které ve velké míře v povalečném období vyhubili myslivci. V současné době se v horách vyskytují kamzíci, srny, lesní jeleni, kozy, mývali, v rovinách jsou zajíci, lišky, u vodojemů zase vydry. Ptactvo zastupují jeřábci, koroptve, křepelky, jeřábi, sluky, volavky, sojky, orli a jiní. Ve vodojemech se chovají například pstruzi, lipani a kapři.
Text: Maxim Kucer
Foto: samous, Liechtenstein Touris…, javier herranz, javier herranz, ronan robert.
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek